Jitka s dnes již bývalým partnerem strávila čtyři roky. Poslední měsíce vztahu ale byly podle ní plné hádek, výčitek a snahy mít ji neustále pod kontrolou. Rozchod proto považovala za jediné možné řešení.
„Neměla jsem pocit, že bych odcházela z krásného vztahu. Naopak jsem byla přesvědčená, že se mi konečně uleví. Neustále chtěl vědět, kde jsem, s kým jsem a co dělám. Když jsem si chtěla vyjít s kamarádkami, urazil se. Když jsem mu neodepsala do pár minut, následovaly desítky zpráv. Byla jsem z toho už psychicky úplně vyčerpaná,“ vzpomíná Jitka.
Po rozchodu se ji bývalý partner několik týdnů snažil získat zpátky. Posílal dlouhé zprávy, omlouval se a sliboval, že se změní. Když ale pochopil, že Jitka už své rozhodnutí jen tak snadno nezmění, komunikace náhle ustala.
„Říkala jsem si, že to konečně vzdal. Byla jsem ráda, že budu mít klid. Jenže jsem vůbec netušila, co se mezitím děje a jak se do mého života vrátí,“ popisuje.
Jitčina nevlastní matka byla dlouhé roky součástí jejího života. Přestože mezi nimi nebyl tak úzký vztah jako mezi biologickou matkou a dcerou, po smrti Jitčina otce spolu zůstaly v kontaktu a dobře spolu vycházely.
„Měla jsem ji docela ráda. Chodily jsme na kávu, povídaly si, věděla o mně spoustu věcí. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona bude člověk, přes kterého se můj bývalý znovu dostane ke mně,“ říká.
O jejich vztahu se Jitka dozvěděla přímo od nich. Neskrývali ho a vysvětlili jí, že se mezi nimi postupně vyvinuly city. „Řekla mi, že si nemůže poručit, do koho se zamiluje. Jenže já v tom nevidím obyčejný nový vztah,“ tvrdí.
Jitka prostě nevěří, že její bývalý partner začal s její nevlastní matkou jen proto, že se do ní zamiloval. Má pocit, že si tím našel cestu, jak zůstat v její blízkosti.
„On nikdy neuměl dobře přijmout odmítnutí. Myslím, že pro něj bylo těžké smířit se s tím, že už nemá žádný vliv na můj život. Teď najednou ví, co dělám, jak se mám a co řeším. Připadá mi, jako by si našel zadní vrátka a už jen čekám, až na mě začne zase něco zkoušet. A i bez toho mi to přijde opravdu divné a trapné nejen od něj, ale i od nevlastní matky,“ uzavírá Jitka.
K článku se vyjádřila holistická terapeutka Kristýna Karbanová:
To, co zažívá Jitka je velmi pochopitelné, na všechny její pocity má plné právo, cítit strach z toho že její bývalý partner začne něco opět zkoušet, vztek, úzkost i zmatek. Možná teď řeší, kde je pravda, jestli v tom z jeho strany byl kalkul, nebo jestli se do nevlastní mámy opravdu zamiloval a jejich láska je skutečná. Jenže z pohledu těla a psychiky na tom teď vůbec nezáleží. Pravdu a sílu jejich vztahu ukáže až čas, teď to mohou být jen domněnky stejně jako realita, ale zatímco čas plyne, Jitka musí se svými pocity žít každý den. A tyhle emoce jsou teď mnohem důležitější než to, co se honí hlavou jejímu ex-partnerovi nebo její nevlastní mámě. I kdyby šlo o tu nejčistší lásku na světě, pro Jitčino tělo je ten člověk pořád spouštěčem strachu.
Co je pro ni teď nejdůležitější? Prozkoumat myšlenku, že se jejich „lásky" vůbec nemusí účastnit. Po tom, co s ním zažila, nemá nejmenší povinnost, chodit na společné návštěvy nebo se do něčeho nutit. Pokud se jí z představy kontaktu svírá tělo, je to jasný signál organismu, že se má stáhnout do bezpečí, není to žádné trucování, ale základní tělesná sebezáchova. A je úplně jedno, jak to mezi nimi nakonec dopadne. Jitčina jediná úloha teď není pátrat po jejich motivech, ale dopřát vlastnímu tělu klid, zhluboka se nadechnout a vrátit si do života pocit bezpečí, který si tělo žádá.
Kristýna Karbanová, Dip. Couns. je holistická terapeutka zaměřená na úzkosti, panické ataky a chronický stres. Ve své praxi propojuje psychologické poradenství, práci s nervovým systémem a somatické přístupy. Pomáhá ženám znovu najít klid, pocit bezpečí a důvěru ve vlastní tělo.
Více informací najdete na www.holistickaterapie.cz. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články