Kamery instalované na mostě zachytily 4. října v 10:32 místního času záblesk a hned po něm sloup prachu nad vozovkou. Během několika minut se po sociálních sítích šířilo video, které měla natočit palubní kamera auta jedoucího po mostě ve chvíli dopadu. Jeho původ nikdo oficiálně nepotvrdil. Město oznámilo dva zraněné: jednoho převezli do nemocnice, druhého ošetřili přímo na místě. Policie most krátce po úderu uzavřela.
Most stihli zprovoznit jen napůl, než přiletěl další dron
Nedělní zásah nebyl na Severním mostě první. V sobotu 3. října ho trefil jiný dron, který poškodil vozovku i trolejové vedení, a provoz ve směru z levého na pravý břeh se zastavil. Město okamžitě zahájilo opravy a dopravu částečně obnovilo. Den nato dopadl na tentýž most další dron.
Druhý úder napáchal škody i mimo silnici. Kyjevská městská správa v 11:02 hlásila poškozený horkovod v Desňanském rajonu a část odběratelů zůstala dočasně bez teplé vody.
Lehčí škody na provozu umí Kyjev odstranit během několika hodin a část linek městské dopravy obnovil ještě v neděli odpoledne. Rychlost oprav však ztrácí smysl, když stejný most dostane zásah dřív, než práce skončí, a tuhle situaci zažilo město o víkendu poprvé v celé její podobě.
Třetina Kyjevanů bydlí na břehu, kde je jen 18 % pracovních míst
Kyjev má kolem tří milionů obyvatel a Dněpr přes něj vede pět silničních mostů. Severní most spojuje sídliště Troješčyna, Voskresenka, Rajdužnyj a Oboloň, tedy obytné čtvrti, odkud lidé každé ráno vyjíždějí za prací.
Rozložení města tyto cesty vynucuje. Před ruskou invazí žila na levém břehu víc než třetina obyvatel metropole, pracovních míst tam ale bylo jen 18 %. Většina lidí z levého břehu tak musí do práce přejížděť řeku. Ekonomický analytik, kterého citovala agentura Reuters, odhadl počet těch, kdo takto denně dojíždějí zleva doprava, na půl milionu. Každý zavřený most proto přesouvá velkou část z nich na zbývající přechody.
Ukázalo se to hned v neděli. Kyjevský dopravní podnik odklonil šest autobusových linek na náhradní trasy, některé z nich přes Darnycký most nebo Podilský přechod. Dalších šest trolejbusových linek zkrátil na úseky mezi levým břehem, Darnyckým náměstím a Pochajnou.
Čtyři údery za čtyři dny mířily na dva klíčové přechody
Série začala 1. října na Jižním mostě. Dron ho zasáhl ve chvíli, kdy po něm projížděla souprava metra, a zelená linka musela omezit provoz. O den později dopadl na Jižní most další úder a město od té doby čeká, co o nosnosti konstrukce řeknou posudky vědeckých ústavů. Ještě 2. října kyjevská administrace prohlásila, že nepřítel „cíleně ostřeluje mosty spojující levý a pravý břeh“. Následoval sobotní a nedělní zásah Severního mostu.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Severní most napadlo jako trasu pro přesuny vojáků a vojenského nákladu. Reuters to nezávisle neověřil. Odklonění dvanácti linek autobusů a trolejbusů dokládá provoz, který na mostě skutečně je: civilní auta a městská hromadná doprava. Tvrzení Moskvy proto zůstává jen tvrzením.
Úder na most zapadl do rozsáhlejšího náletu. Ukrajinský generální štáb v noci na 4. října evidoval 109 úderných dronů typů Shahed, Gerbera a dalších. Podle reportáže agentury AP navíc nová generace reaktivních Shahedů letí ve velké výšce rychlostí stovek kilometrů za hodinu, takže obránci mají na zásah jen krátkou chvíli.
Proč se ukrajinskou zkušeností s drony zabývá i česká vláda
Bezpečnostní rada státu v lednu 2026 projednávala, jak chránit kritickou infrastrukturu před útoky dronů, a výslovně se přitom odvolávala na zkušenosti z Ukrajiny. Mosty, horkovody a trolejové vedení, které drony v Kyjevě během čtyř dnů poškodily, patří přesně do této kategorie.
Česko zároveň pokračuje v muniční iniciativě a premiér v červenci mluvil o společném evropském projektu protivzdušné obrany. Nejblíž k tomu, co se v Kyjevě děje teď, má program ministerstva zahraničí na roky 2026 až 2030. Na pomoc Ukrajině v něm připadá miliarda korun ročně a mezi jeho cíle patří obnova kritické infrastruktury. Za celých pět let programu to dělá pět miliard korun.