Rozdíl mezi seniorem, který bydlí ve vlastním bytě, a seniorem v pronájmu je v praxi obrovský. Oba mohou pobírat podobný důchod, ale jejich skutečná životní úroveň se často výrazně liší. Člověk s vlastním bytem obvykle řeší hlavně služby, energie, fond oprav nebo případné opravy domácnosti. Senior v nájmu k tomu navíc každý měsíc platí tržní nájemné, které se může zvyšovat a které mu nikdo negarantuje natrvalo.
Právě to je důvod, proč se z bydlení ve stáří stává jedno z největších sociálních témat příštích let. Nejde jen o to, kolik stojí byt. Jde o to, že starší člověk má jen velmi omezenou možnost svůj příjem zvýšit. Zatímco mladší domácnost může výpadek rozpočtu dočasně řešit přesčasy, změnou práce nebo dalším přivýdělkem, důchodce takový prostor často nemá. Každé zdražení nájmu, záloh na teplo nebo elektřinu proto dopadá mnohem tvrději.
Související článek: Ne každý splní podmínky pro starobní důchod. U vybraných žádostí přichází automatické zamítnutí
Ve vlastním a v nájmu jsou to dva různé světy
Na první pohled může mít dvojice seniorů stejný příjem. Třeba každý pobírá starobní důchod 20 tisíc korun. Jenže zatímco majitel bytu zaplatí například 6 až 8 tisíc korun za služby, energie a běžné poplatky, nájemník může za malé městské bydlení vydat klidně 14 až 18 tisíc korun měsíčně i s energiemi. Rozdíl několika tisíc korun pak rozhoduje o tom, jestli zůstane na jídlo, léky, dopravu a běžný život dost peněz.
Modelová situace je jednoduchá. Senior ve vlastním zaplatí za bydlení 7 tisíc korun a z dvacetitisícové penze mu zbude 13 tisíc. Senior v nájmu vydá 16 tisíc a zůstávají mu 4 tisíce korun na celý měsíc. Z téhle částky má pokrýt potraviny, drogerii, telefon, léky, oblečení i nečekané výdaje. To už není nepohodlí. To je rozpočet na hraně přežití.
Vysoké náklady na bydlení přitom nejsou jediný problém. Nájemní vztah je ze své podstaty méně jistý než vlastnické bydlení. Nájemní smlouva může být uzavřená na dobu určitou, pronajímatel může byt prodávat, chtít ho pro rodinu nebo může při splnění zákonných podmínek nájem ukončit. Pro mladšího člověka je stěhování nepříjemnost. Pro osmdesátiletého seniora může jít o zásah, který rozbije celý dosavadní život.
Související článek: Stačí udělat správný krok jednou za tři roky. Důchod pak může být výrazně vyšší než si myslíte
Stěhování ve stáří není jen logistika
Najít nový nájem je dnes složité i pro ekonomicky aktivní lidi. Senior s nižším důchodem, bez rezerv a často bez digitálních dovedností je na trhu s bydlením ve výrazně slabší pozici. Majitelé bytů dávají přednost nájemníkům s vyššími příjmy, jistotou dlouhodobého zaměstnání nebo vícečlenným domácnostem, které snáz složí kauci i první nájem.
K tomu se přidává samotná náročnost stěhování. Senior musí sehnat nový byt, vyřídit smlouvy, přepsat energie, zajistit převoz věcí, často řešit pomoc rodiny a zároveň unést psychický tlak z nejistoty. Pokud je navíc vázaný na lékaře, lékárnu, sousedskou pomoc nebo dostupnou dopravu v konkrétní lokalitě, nejde jen o změnu adresy. Jde o ztrátu zázemí, které je ve stáří zásadní.
Právě sociální vazby bývají podceňované. Člověk, který žije dlouhé roky v jednom místě, má kolem sebe známé prostředí, sousedy, obchod, poštu i lékaře. Když o to přijde, může se rychle propadnout do izolace. A ta se pak promítá nejen do psychiky, ale často i do fyzického zdraví.
Související článek: Žena má za sebou jen minimum odpracovaných let. Přesto má důchod vyšší než řada pracujících lidí
Nájem a energie ukrajují z penze víc než dřív
Senioři patří mezi domácnosti, které mají velmi omezený prostor pro úspory. Spotřebu energií sice mohou částečně hlídat, ale jen do určité míry. Starší lidé tráví doma více času, potřebují stabilní teplotu, často více svítí a citlivěji nesou chlad. Šetřit na topení nebo ohřevu vody proto bývá v jejich případě mnohem těžší než u mladších domácností.
Když se zvýší zálohy na energie o tisíc nebo dva tisíce korun měsíčně, pro pracující rodinu je to nepříjemné. Pro penzistu to může být zásah, který zruší jakoukoli rezervu. A pokud se zároveň zvedne i nájemné, problém se násobí. Senior pak často začne šetřit na tom, na čem by šetřit neměl. Omezí kvalitnější jídlo, odkládá nákup léků, nevymění brýle nebo přestane jezdit za rodinou.
Častým omylem je představa, že důchodce má ve stáří nižší výdaje, protože už neplatí za děti nebo dojíždění do práce. Jenže rozpočet seniora zatěžují jiné položky. Vyšší podíl tvoří bydlení, energie, zdravotní potřeby a služby, které si starší člověk už nezvládne obstarat sám. Pokud k tomu přibude tržní nájem, rozpočet se dostává pod mimořádný tlak.
Související článek: Je mi 66 let a mám důchod vyšší než manažer. Přitom jsem celý život skoro nepracovala a lidé tomu nevěří
Koho se problém týká nejvíc
Nejohroženější bývají lidé, kteří žijí sami. Typicky jde o ovdovělé ženy, rozvedené seniory nebo osoby, které celý život neměly možnost pořídit si vlastní bydlení. Jeden důchod totiž musí pokrýt všechny fixní náklady domácnosti. To, co se v páru ještě dá zvládnout, je pro jednotlivce často neudržitelné.
Riziko roste i u seniorů ve větších městech, kde jsou nájmy dlouhodobě vysoké. Pod tlakem jsou ale také lidé v menších obcích, pokud tam chybí dostupné menší byty nebo sociální a obecní bydlení. Nestačí totiž říct, že mimo velká města je levněji. Problém je i v tom, že vhodné bydlení často vůbec není k dispozici.
Do nejistoty se mohou dostat i lidé, kteří dnes ještě pracují a nájem zvládají. Pokud ale odejdou do penze bez vlastního bytu a bez větších úspor, jejich situace se může během několika měsíců výrazně zhoršit. Přechod z výplaty na důchod bývá citelný sám o sobě. U nájemního bydlení je propad ještě tvrdší.
Související článek: Do důchodu se nepočítá každá práce. Nejvíc chyb lidé dělají právě u dohod
Co to znamená v praxi
Pro běžného seniora v nájmu není největší hrozbou jedna mimořádná událost. Nebezpečná je kombinace několika tlaků najednou. Stačí zvýšení nájmu, vyšší zálohy na energie, doplatek za léky a třeba i porucha lednice nebo pračky. Rozpočet, který už předtím sotva vycházel, se rozpadne.
Právě proto se mluví o nové sociální bombě. Nejde o okrajový problém několika jednotlivců. S rostoucím počtem lidí, kteří prožili produktivní věk v drahém nájmu a nestihli si pořídit vlastní byt, poroste i počet seniorů, pro které bude stáří spojeno s trvalou bytovou nejistotou.
Související článek: Kdy do předčasného důchodu odejde Němec a kdy Čech. Tenhle rozdíl vám bude ležet v hlavě
Rozdíl mezi vlastním a nájmem se ve stáří neprojevuje jen v pohodlí. Rozhoduje o tom, jestli člověk může žít důstojně a samostatně, nebo jestli každý měsíc počítá, co ještě zaplatí a co už bude muset odložit. Bydlení tak přestává být jen otázkou majetku. Ve stáří je to otázka bezpečí.
Pro lidi, kteří se na důchod teprve chystají, z toho plyne poměrně tvrdá, ale užitečná lekce. Nestačí sledovat jen výši budoucí penze. Stejně důležité je řešit, kde a za kolik budou jednou bydlet. Kdo zůstane ve stáří odkázaný na drahý pronájem bez rezervy, může se velmi snadno dostat do situace, kdy důchod nebude znamenat odpočinek, ale neustálý boj s účty.
redakce, autorský text, ByznysTrendy
Čechům vznikají zbytečné dluhy po smrti blízké osoby. Většina z nich zapomíná na důležitý úkon
Miliony domácností v Česku stále využívají tento tarif. Lidé tím měsíčně přichází o tisíce korun
Češi do svých schránek dostávají dopisy od Českého rozhlasu. Za jeho ignorování hrozí pokuta 5 tisíc korun
Fatální omyl při vyřizování důchodu. Češi kvůli němu dělají stejnou chybu a přicházejí tisíce
Češi přebírají osvědčený trik z Německa na levnější energie. Jediná úprava může srazit účet o několik tisíc měsíčně
Mezi důchodci v Česku se šíří tichá finta. Stačí jediný dokument a měsíčně mohou získat 2 000 Kč navíc
Stát rozdává miliardy, ale Češi je nechávají ležet ladem. O dávky si většina vůbec nezažádá
Bio ze supermarketu nemusí být z Česka. Češi se nechávají oklamat a platí zbytečně dvojnásobek
Důchodový systém čekají velké změny. Ministerstvo práce přišlo s prvním návrhem
