3 min

Špatná interpretace nebo záměr? Za zhoršenou kvalitu vody v Lipně mohou lidé

Sdílet

Dennívýzva

Jihočeský kraj na konci května představil dlouho očekávanou studii, která měla objasnit příčiny zhoršující se kvality vody v lipenské přehradě. Vedení kraje uvedlo, že hlavní příčinou je především přírodní fosfor z rašelinišť v povodí. Podle odborníků, kteří se na studii podíleli, je však opak pravdou. Za rozvojem sinic a zhoršením kvality vody stojí lidská činnost.

Zdroj: Budějcká Drbna | Zprávy z Č. Budějovic a jižních Čech

Výzkum vznikal jako reakce na dlouhodobé debaty o tom, co stojí za zhoršením kvality vody v největší české nádrži. Při interpretaci studie se však rozhořel spor. V oficiálních výstupech hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že hlavní příčinou zhoršeného stavu Lipna je zejména fosfor uvolňovaný z rašelinišť.

Jenže právě toto tvrzení vzápětí zpochybnil jeden z autorů studie. „Za zhoršenou kvalitu vody a zničený ekologický potenciál lipenské nádrže může nikoli fosfor z přírodního odtoku z povodí, ale různé lidské aktivity,“ napsal Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR.

Deník Referendum se se zavádějící intepretací studie pokusil konfrontovat jihočeského hejtmana. Jak server uvedl, ani po dodatečných dotazech Kuba na svém výkladu nic nezměnil a dál zdůrazňoval přirozený přísun fosforu z povodí jako hlavní příčinu problémů Lipna. Způsob, jakým hejtman výsledky studie prezentoval, může podle některých kritiků vyvolávat otázky, zda kraj tímto výkladem neupřednostňuje zájmy investorů, uvádí Deník Referendum.

Na vině je ovšem člověk

Podle studie je potřeba rozlišit dva různé aspekty, které se v debatě o Lipně často směšují. Nejde totiž jen o to, kolik fosforu do nádrže přiteče, ale hlavně o to, jaký fosfor to je. Sinice a řasy totiž nejvíc prospívají z takzvaného biologicky dostupného fosforu, tedy zjednodušeně řečeno z formy, kterou dokážou rychle využít jako potravu.

Pokud se počítá veškerý fosfor, který do Lipna přitéká, skutečně převažují přírodní zdroje. Studie uvádí, že z přibližně 22,3 tuny fosforu ročně tvoří asi 70 procent přirozený odtok z povodí, včetně rašelinišť a půd na horním toku Vltavy.

Jenže jiný obrázek vychází ve chvíli, kdy se řeší fosfor, který přímo podporuje vodní květ a množení sinic. U takzvaného biologicky dostupného fosforu už podíl přírodních zdrojů podle studie klesá přibližně na polovinu, asi 49 procent. Zbylou část už z velké části tvoří lidská činnost. Přibližně 33 procent připadá na komunální zdroje, tedy čistírny odpadních vod, kanalizační přepady, nepřipojené objekty nebo domovní čističky. Dalších deset procent studie spojuje s chovem dobytka a přibližně sedm procent s rybářstvím.

Významnou roli podle autorů hraje také to, kde přesně zdroj znečištění leží. U biologicky dostupného fosforu jsou nejproblematičtější zdroje v bezprostřední blízkosti nádrže. Důvodem je, že tato forma fosforu se při delší cestě povodím postupně mění a ztrácí schopnost podporovat růst sinic. Právě proto studie upozorňuje zejména na lokální komunální zdroje v okolí Lipna.

„Z evidovaných komunálních vypouštění připadá 581 kg na ČOV, které vypouštějí přímo do nádrže. Domovní ČOV s vypouštěním do nádrže nebo v těsné blízkosti představují asi 600 kg, difuzní zdroje ve stejné oblasti představují asi 194 kg. Vnos fosforu v souvislosti s rybářstvím 750 kg je také vnášen přímo do nádrže,“ stojí ve studii.

Autoři současně upozorňují, že část odpadních vod se do Lipna dostává prakticky bez čištění. Monitoring podle studie v některých lokalitách prokázal odtok odpadních vod do nádrže téměř bez úpravy.

Pokud by se k 70% množství v přírodním odtoku fosforu z povodí těch 30% fosforu od lidí nepřidávalo, v lipenské nádrži by se žádné masové vodní květy sinic nebo řas nevyskytovaly, a hodnocení ekologického potenciálu nádrže by bylo dobré.

Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR

Podle odborníků, kteří se na vzniku studie podíleli, je tak pravdou opak toho, jak závěry po zveřejnění prezentovalo vedení kraje. Přestože přirozené zdroje tvoří většinu celkového fosforu přitékajícího do nádrže, za zhoršenou kvalitou vody a rozvojem sinic ve skutečnosti stojí lidská činnost.

Za zhoršenou vodu v Lipně může fosfor z rašelinišť, ukázala studie

Pátek, 29. května 2026, 20:01Společnost

Za zhoršenou kvalitou vody v lipenské přehradě stojí především větší uvolňování fosforu z rašelinišť, který podporuje množení sinic. Vyplývá to ze studie, na níž spolupracovali vědci, Povodí Vltavy i obce v okolí nádrže. Na znečištění vody se ale...

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Špatná interpretace nebo záměr? Za zhoršenou kvalitu vody v Lipně mohou lidé

Zákeřná nemoc se šíří. Lékaři varují před rizikem, o kterém se dlouho nevědělo

Jakou sumu musíte za život uspořit, abyste v důchodu mohli důstojně žít z úroků. Suma překvapila i samotné odborníky

Smutné detaily smrti asistentky Leoše Mareše. Vše odhalila jediná neobvyklá situace

Lezl bez jištění jako už tolikrát předtím. Osudnou chybu populárního lezce zachytila kamera

Co je s Jaroslavem z Extrémních proměn? Po ostudném se vypařil, sítě jeho přítelkyně ale něco prozradily