3 min

Stalo se 7. května: Orléans byl zachráněn, Beethovenova Devátá poprvé zazněla a Německo podepsalo kapitulaci

Sdílet

Dennívýzva

Den, v němž se zvláštně potkává válka, víra, hudba i konec jedné světové katastrofy. Jana z Arku prolomila anglické obléhání Orléansu, Beethovenova Devátá symfonie poprvé zazněla ve Vídni, německý generál Alfred Jodl podepsal v Remeši kapitulaci nacistického Německa a v Praze pokračovalo povstání, které patří k nejsilnějším českým událostem konce druhé světové války.

Stalo se dnes

Zdroj: Centrum.cz

1824 – Beethovenova Devátá: hudba, která přežila svého autora

Dne 7. května 1824 měla ve vídeňském Divadle u Korutanské brány premiéru Beethovenova Devátá symfonie. Skladatel, který už byl v té době prakticky hluchý, stál při provedení na pódiu, ale nemohl slyšet potlesk publika. Podle slavného vyprávění ho proto jedna ze zpěvaček musela otočit směrem k sálu, aby uviděl nadšení lidí, kteří právě slyšeli dílo, jež se později stane jedním z nejznámějších hudebních symbolů evropské kultury.

Devátá symfonie byla výjimečná nejen rozsahem a silou hudebního výrazu, ale také tím, že do symfonické formy zapojila lidský hlas. Beethoven použil Schillerovu Ódu na radost a vytvořil závěr, který z osobního zápasu, bolesti a ticha vyrůstá k představě bratrství a lidské jednoty. Tato myšlenka se v dalších stoletích vracela v mnoha podobách – od koncertních síní až po politické a evropské symboly. Hudba, která vznikla v konkrétním čase a prostoru, začala fungovat jako obecný jazyk naděje.

Síla Deváté je právě v napětí mezi jejím vznikem a poselstvím. Napsal ji člověk, který sám ztrácel jeden ze smyslů nejdůležitějších pro svou práci, a přesto vytvořil skladbu, která je dodnes spojována s radostí, svobodou a důvěrou v člověka. Sedmý květen 1824 proto není jen hudebním výročím. Je to připomínka, že kultura někdy dokáže přežít osobní tragédii svého tvůrce a stát se větší než okolnosti, z nichž vznikla.

1945 – Praha dál bojovala a Evropa čekala na konec války

Dne 7. května 1945 pokračovalo Pražské povstání třetím dnem. Ve městě se stále bojovalo na barikádách, německé jednotky se snažily prorazit a obyvatelé Prahy žili mezi nadějí na blížící se konec války a velmi konkrétní hrozbou dalšího násilí. Pražské povstání probíhalo ve dnech 5. až 9. května 1945 a stalo se největším ozbrojeným vystoupením českého obyvatelstva proti nacistické moci na domácím území.

Zároveň se téhož dne v Remeši odehrál klíčový krok ke konci druhé světové války v Evropě. Německý generál Alfred Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci německých ozbrojených sil, která měla vstoupit v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Sovětské vedení však trvalo na novém podpisu v Berlíně, což vysvětluje, proč se konec války připomíná v různých zemích s časovým posunem a proč má květen 1945 v české i evropské paměti více než jedno datum.

1895 – Popov předvedl první rádiový přijímač

Dne 7. května 1895 předvedl ruský fyzik Alexandr Stěpanovič Popov v Petrohradě zařízení, které je v ruské tradici považováno za první rádiový přijímač. Právě proto se v Rusku 7. květen slaví jako Den rádia. Událost patří do širšího příběhu zrodu bezdrátové komunikace, kdy se na přelomu 19. a 20. století začal svět učit předávat zprávy bez kabelů, bez poštovních dostavníků a bez viditelného spojení. Rádio později proměnilo politiku, válku, zábavu i každodenní život a ukázalo, že informace může cestovat rychleji než člověk.

Pohled do historie

1429 – Jana z Arku a francouzské vojsko prolomili anglické obléhání Orléansu.
1663 – V londýnské Drury Lane bylo otevřeno Theatre Royal.
1866 – Německý státník Otto von Bismarck byl vážně zraněn při pokusu o atentát.
1867 – Alfred Nobel si v Anglii nechal patentovat dynamit.
1925 – V Německém muzeu v Mnichově bylo otevřeno první projekční planetárium.
1945 – Generál Alfred Jodl podepsal v Remeši dokumenty o německé kapitulaci před Spojenci; Sovětský svaz trval na opakování aktu v Berlíně.
1953 – U Chile byl uloven rekordní mečoun o hmotnosti 537 kilogramů.
1960 – Sovětský svaz oznámil, že Francis Gary Powers přiznal špionáž pro CIA.
1993 – Jihoafrická republika souhlasila s vícerasovými volbami.
1997 – Do kin byl uveden sci-fi film Pátý element Luca Bessona.
2008 – Dmitrij Medveděv složil přísahu jako třetí prezident Ruské federace
2019 – Turecká volební komise rozhodla o opakování istanbulských komunálních voleb, které vyhrála opozice.

Reklama

Další články z Be Native extra

Tento článek byl publikován ze zdrojů Be Native extra

Pestrý mix článků o zajimavostech z mody, sportu, nakupech, cestovani, ale i o přírodě, historii, vědě, technologiích i každodenním životě. Čtenáři zde najdou kuriozity, nevšední příběhy, podivuhodné objevy i inspiraci k zamyšlení. Články spojuje snaha ukázat, že svět je plný překvapení a stojí...

Stalo se 7. května: Orléans byl zachráněn, Beethovenova Devátá poprvé zazněla a Německo podepsalo kapitulaci

Dodneška má strašný respekt z ženských: Něrgešová promluvila o Brzobohatém, vytáhla i historku ze záchodů

Něco z hlubokého vesmíru stále zasahuje Zemi. Vědci našli důkazy na antarktidě

Pavel si pohoršil. Za nejlepšího prezidenta po roce 1989 Češi považují Havla

Paulina Pořízková odhalila trauma z mládí: Roky tajila, čím si prošla

Zdeněk Troška oslavuje třiasedmdesátiny. Vážná nemoc mu zhatila plány, už nic nenatočí