Více než 88 procent území Česka je v některém ze tří nejvyšších stupňů sucha a extrémní sucho podle aktuálních dat portálu InterSucho zasahuje zhruba tři pětiny republiky. Krátké přeháňky z posledních dnů celkový obraz nezměnily. Tam, kde zapršelo, se vláha projevila hlavně v nejsvrchnější části půdy, přibližně do hloubky 40 centimetrů. Hlubší profil do jednoho metru ale zůstává na rozsáhlém území výrazně vysušený, a právě ten je pro kondici porostů i dřevin podstatný.
Sucho není jen na povrchu, problém je v celém profilu půdy
Portál InterSucho, za nímž stojí odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe, uvádí, že extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho panuje na více než 88 procentech území. Bez rizika sucha je jen zlomek republiky, konkrétně 0,2 procenta území. Dalších 0,7 procenta připadá na sníženou úroveň půdní vláhy, tedy jeden z nejnižších sledovaných stupňů.
Varovný je také údaj o relativním nasycení půdy. Na přibližně 70 procentech Česka kleslo pod hranici 10 procent, což je stav blízký bodu vadnutí. V praxi to znamená, že rostliny mají v půdě k dispozici jen velmi málo využitelné vody, místy téměř žádnou.
Právě proto nelze současnou situaci posuzovat jen podle toho, jestli se v některé obci objevila bouřka. Lokální déšť může krátkodobě zlepšit stav povrchu, ale při dlouhodobějším deficitu vláhy se do hlubších vrstev nemusí dostat v množství, které by situaci zásadně změnilo.
Vedro ustoupilo, srážky ale zatím chybí
Srpnová vlna extrémních veder skončila, potřebné plošné srážky však zatím nepřišly. Předpovědní modely počítají s tím, že déšť by se mohl objevit od pondělí, zatím ale není jasné, kde přesně spadne ani v jakých úhrnech. Pro další vývoj sucha bude rozhodující právě plošné rozložení a vydatnost srážek.
Pokud budou převažovat jen krátké nebo místní bouřky, hlubší půdní profil se obnoví jen obtížně. Naopak delší a plošnější déšť by mohl vývoj zbrzdit. InterSucho ve výhledu upozorňuje, že bez významnějších srážek a při návratu vysokých teplot může vláha dál ubývat a extrémní sucho se může rozšířit až na tři čtvrtiny území Česka.
Sucho se přitom netýká jen polí. Bioklimatolog Miroslav Trnka uvedl, že letošní rok spolu s loňským vytváří výraznou suchou epizodu. Zatím podle něj nedosahuje nejnižších hodnot z vrcholu posledního suchého období v letech 2015 až 2019, rok však ještě neskončil.
Dopady pocítí zemědělci i stromy
Podle Trnky je už nyní zřejmé, že v některých částech země bude mít sucho negativní dopad na zemědělskou produkci, přírůstky stromů a jejich kondici. Letošek se zároveň pravděpodobně zařadí mezi nejsušší roky, což souvisí s kombinací vysokých teplot a relativně nízkých srážek. V některých regionech patří úhrny srážek k nejnižším od roku 1961.
Pro čtenáře je důležité hlavně to, že aktuální sucho není krátká epizoda vyřešená jedním deštěm. Pokud půda vyschne i v hlubších vrstvách, obnova trvá déle a záleží na opakovaných srážkách. Viditelně zelený trávník po bouřce tak nemusí znamenat, že je problém pryč.
Se suchem souvisí také riziko požárů. Podle portálu FireRisk je na většině území Česka vysoké nebo středně vysoké. Kombinace suché vegetace, tepla a větru může rychle zhoršit situaci i tam, kde se zdá, že krajina po nedávné přeháňce zvlhla.
Česko má za sebou zkušenost s dlouhou suchou epizodou
Současný vývoj připomíná, jak rychle se může několik suchých měsíců proměnit v širší problém. Česko už zažilo výraznou epizodu sucha, která začala v roce 2015 a odezněla až na jaře 2020. Podle odborníků dnešní stav zatím nejnižších hodnot z tehdejšího období nedosahuje, rozsah sucha je ale natolik velký, že další týdny budou pro vývoj půdní vláhy zásadní.
Rozhodovat nebude jen to, zda zaprší, ale kde, jak dlouho a kolik vody půda skutečně přijme. Právě tato kombinace určí, zda se extrémní sucho začne zmenšovat, nebo se po dalším období tepla ještě rozšíří.