3 min

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává spory. Zúčastní se ho i jihočeští politici

Sdílet

Dennívýzva

Na konci května se má v Brně uskutečnit historicky první sjezd sudetských Němců na území České republiky. Konání akce vyvolalo nesouhlas Poslanecké sněmovny, která organizátory vyzvala, aby od jejího pořádání ustoupili. Do debaty se přitom zapojují i politici z jižních Čech. Někteří sjezd vnímají jako příležitost k dialogu a smíření.

Foto z protestu na brněnském zastupitelstvu.

Zdroj: Budějcká Drbna | Zprávy z Č. Budějovic a jižních Čech

Jde o setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje Němce odsunuté po druhé světové válce a jejich potomky. Akce se má uskutečnit v Brně od 22. do 25. května a podle organizátorů i podporovatelů má přispět k otevřenější diskusi o společné historii a česko-německých vztazích.

Odpůrci naopak upozorňují na citlivost tématu a historické souvislosti spojené s poválečným uspořádáním. Proti konání sjezdu se již v Brně konaly protesty. Na jednom z nich promluvila i poslankyně Lucie Šafránková (SPD). „Je to organizace, která historicky zpochybňovala poválečné uspořádání. Neni to smíření ale ignorování reality. Historie není ponožka, kterou odložíme, když se nám to hodí," uvedla Šafránková.

Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se uskuteční 76. ročník, poprvé bude v Česku.

Jihočeši v debatě

Do veřejné diskuse se zapojují i zástupci z jižních Čech. Bývalý europoslanec a jihočeský politik František Talíř (KDU-ČSL) oznámil, že se sjezdu zúčastní. Svůj krok zdůvodňuje jako podporu smíření, odmítnutí kolektivní viny a snahu o otevřený dialog o minulosti.

„Jsem hrdý Čech. Jako historik dobře vím, jaká zvěrstva tady nacisté páchali. Jako politik zároveň odmítám princip kolektivní viny. Byli Němci – jako třeba P. Engelmar Unzeitig – kteří se nacismu postavili a zaplatili za to životem. Vlastenci nešíří strach, ale hledají pravdu,“ napsal Talíř na své sociální síti X. Zároveň zdůraznil, že je nutné rozlišovat mezi nacistickou ideologií a německou národností.

Na druhé straně zaznívá i kritika. „Sjezd má sudetoněmecký landsmanšaft, jenom několik set metrů od Kounicových kolejí, jenom několik set metrů od právnické fakulty, kde se děly ale strašné věci,“ uvedl poslanec Libor Vondráček (Svobodní) s tím, že je to dle něj výsměch a bagatelizace historie.

Část politiků a odpůrců upozorňuje, že konání sjezdu na českém území je velmi citlivé a může otevírat historické rány. Podle nich by se podobné akce měly konat s větší mírou opatrnosti vzhledem k poválečné historii regionu.

Poslanci sjezd odmítli

Sněmovna přijala usnesení, ve kterém vyjádřila nesouhlas s konáním sjezdu sudetských Němců. „Poslanecká sněmovna vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili," stojí ve sněmovním usnesení. Předák sudetských Němců Bernd Posselt i David Macek z Meeting Brno již zdůraznili, že se sjezd v Brně od 22. do 25. května určitě uskuteční.

Pro usnesení sněmovny hlasovala většina přítomných poslanců, zatímco opozice se jednání na protest nezúčastnila. Sjezd se má konat poprvé v historii České republiky. Do města byli pozváni i zahraniční hosté včetně německých a bavorských politiků. Dorazit má například německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a pravděpodobně také bavorský premiér Markus Söder.

Vztahy mezi Českem a sudetskými Němci se postupně zlepšují

Podle mnohých se vztahy sudetských Němců a Česka vylepšují. Pomohla tomu i změna stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), které vypustilo požadavek na navrácení majetku zkonfiskovaného po druhé světové válce.

Ke sbližování přispěla také česká strana, mimo jiné prohlášením tehdejšího premiéra Petra Nečase v roce 2013, který vyjádřil lítost nad utrpením sudetských Němců při poválečném odsunu. Debata nad sjezdem však nadále rozděluje politickou scénu i veřejnost.

Po druhé světové válce bylo z Československa odsunuto přibližně tři miliony Němců, sudetští Němci tento proces označují jako vyhnání. První organizovaný transport odjel do americké okupační zóny v lednu 1946. Podle historiků zahynulo během odsunu 15 až 30 tisíc lidí, zatímco v období nacistické okupace Československa v letech 1938–1945 přišlo o život zhruba 320 až 350 tisíc obyvatel.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává spory. Zúčastní se ho i jihočeští politici

Posádka ISS se musela několik hodin skrýt ve svých lodích kvůli možné evakuaci

Příroda rozhodně není cudná: 7 faktů o sexu, které ukazují, jak divně pracuje evoluce

Zmizel v místě, odkud se lidé nevracejí. To, co následovalo po šesti dnech v zóně smrti na Everestu, nikdo nečekal

Leoš Mareš znovu řeší rozvod s Monikou. Kvůli jedné větě z dokumentu přišlo vysvětlení

Nadějné nástupy zadupal zbytečnými chybami. Menšík padl, sen o grandslamu nedotáhl