3 min

Tabákový kouř byl kdysi považován za lék. Tonoucím ho lékaři vháněli přímo do konečníku

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Lékaři v osmnáctém století oživovali utonulé vháněním tabákového kouře do konečníku. Populární proceduru ukončil až nečekaný objev toxicity nikotinu.

Set na klystýr pomocí tabákového kouře z 19. století

Zdroj: FOTO:See page for author, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Anglický lékař Richard Mead pomohl v 18. století prosadit jednu z nejpodivnějších metod záchrany lidského života. Evropská medicína tehdy zcela vážně spoléhala na oživování utonulých pomocí vhánění tabákového kouře do konečníku. Procedura převzatá od původních obyvatel Ameriky se postupně stala běžnou součástí tehdejší první pomoci. Dnes už tato bizarní praxe figuruje pouze v zaprášených archivech dějin lékařství.

Zlatá éra výplachů a královská obsese

Klystýr fungoval v minulosti jako univerzální nástroj na širokou škálu zdravotních potíží. Odborníci tuto proceduru aplikovali při léčbě úplavice, těžké zácpy i silných bolestí hlavy. Obrovským fanouškem těchto střevních výplachů byl francouzský král Ludvík XIV. Panovník jich údajně podstoupil tisíce a jen za jediný rok zvládl přes dvě stě takových zákroků.

Nejvíce si oblíbil variantu s mandlovým mlékem. Své pevné zdraví a neuvěřitelně dlouhé vládnutí připisoval právě pravidelné péči o trávicí trakt. Podobné postupy brzy získaly zcela nový rozměr díky rostlině dovezené z Nového světa.

Dýmka místo umělého dýchání

Původní obyvatelé Ameriky využívali tabákové listy k mnoha účelům a Evropané jejich léčebné postupy rychle převzali. Tabák tehdy platil za velmi luxusní zboží a znak vysokého společenského postavení. Experti věřili v jeho magickou moc uvolňovat dýchací cesty a prohřívat podchlazený organismus. Mead proto doporučoval kouřové terapie přímo u tonoucích osob. Další z tehdejších kapacit Thomas Sydenham koncem 17. století běžně předepisoval na břišní potíže pouštění žilou s následným silným tabákovým klystýrem.

Botanik Nicholas Culpeper zase prosazoval obdobné procedury na silné záněty spojené s kýlou. Opravdový boom ale nastal s nápadem stimulovat pacienta při zástavě dechu. Dobový tisk popsal v roce 1746 úspěšný případ oživování ženy vytažené z vody. Kolemjdoucí námořník tehdy poradil jejímu zoufalému manželovi využití obyčejné kuřácké dýmky. Muž vložil náústek do jejího konečníku, hlavičku dýmky zakryl papírem s malou dírkou a vší silou foukl. Oběť nešťastné nehody se překvapivě probrala k životu. Tento incident pak zásadně ovlivnil formování záchranářských postupů.

Skříňky první pomoci na břehu Temže

Lékařská komunita tvrdila, že lidské tělo potřebuje k okamžitému oživení především velké teplo a silnou vnitřní stimulaci. Zplodiny z hořícího tabáku přesně tyto přísné požadavky v očích tehdejších lékařů splňovaly.

Podél řeky Temže v Londýně visely v osmdesátých letech 18. století speciální záchranářské skříňky. Kolemjdoucí v nich našli kompletní náčiní včetně pomůcek pro aplikaci tabákového klystýru u topících se lidí. Kapacity tehdy stavěly tuto riskantní proceduru na úplně stejnou úroveň důležitosti jako klasické umělé dýchání.

Nová metoda si rychle našla cestu i do tehdejší veterinární praxe. Dánští farmáři aplikovali hutný kouř svým koním trpícím těžkými zažívacími problémy. Lidský konečník je velice silně prokrvený orgán a jeho sliznice dokážou velmi rychle vstřebávat nejrůznější látky. Současná medicína tento fyziologický princip běžně využívá u obyčejných čípků. V osmnáctém století však do těla místo zklidňujících léků proudil hustý dým plný nebezpečných chemikálií.

Odborné vystřízlivění a objev silného jedu

Kritické hlasy proti této neobvyklé praktice se ozývaly už v 17. století. Anglický král Jakub I. Stuart tyto postupy zcela veřejně odsuzoval, což na chvíli znatelně snížilo jejich celkovou prestiž ve společnosti. Definitivní ústup ale přinesly až zcela nové odborné poznatky. Benjamin Brodie provedl v roce 1811 sérii detailních pokusů na zvířatech. Odhalil, že nikotin obsažený v listech působí jako velmi nebezpečný jed a dokáže spolehlivě zastavit krevní oběh.

Většina doktorů po tomto zjištění od riskantní procedury ustoupila. Poslední písemné záznamy o vhánění dýmu do střev pocházejí z roku 1835, kdy se jím léčitelé pokoušeli pomoci pacientům s těžkou cholerou.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (bcmj, discovermagazine).

Reklama

Další články z kroniQa

Zmizel krátce po návratu z vězení. Manželka se ho bála, soused se s ním popral a 31 let už ho nikdo neviděl

Hrozivý čin zamilovaného lékaře. Carl Tanzler sedm let spal s mrtvolou

Carl Tanzler se na Floridě ve 30. letech zamiloval do své mladé pacientky. Po její smrti nedokázal přijmout...

Český švec ušel pěšky z Buenos Aires do Chicaga 20 tisíc kilometrů. Pak začal krajany varovat před emigrací

Václav Kotál ušel pěšky ohromné tisíce kilometrů napříč americkým kontinentem a získal slávu. Zvláštní...

Krutá symfyziotomie. Těhotné ženy zažívaly v Irsku kvůli církvi naprosté pekloaž do 80. let

Dlouhé desítky let prováděli irští lékaři na těhotných ženách bolestivý zákrok. Symfyziotomie ničila...

V pražské pivnici zabili v roce 1981 kuchaře kvůli pár lahvím vína. Pachatelé si odnesli i část jeho těla

Ranní vloupání v pražské pivnici U Dvou koček skončilo smrtí kuchaře. Zloději si odnesli pár lahví vína a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Tabákový kouř byl kdysi považován za lék. Tonoucím ho lékaři vháněli přímo do konečníku

Trump ji chtěl začlenit do USA. Teď Kanada představila úplně jiný plán

Nahá Sydney čelí smršti. Do slavné herečky už se pouštějí i české sportovkyně

Zorka Hejdová se ukázala v plavkách a přišla krutá reakce. „Alespoň 10 kilo dolů, ty hvězdo." Její odpověď pobavila tisíce lidí

Mladí neumí pozvat na kafe, muži přicházejí o výzvy i spermie, říká bioložka

Jedna Nessie nestačí. Pokud příšera z Loch Ness opravdu existuje, musí se tam někde rodit další