4 min

Toskánsko hned za rohem! Češi objevili utajený zámek uprostřed chmelnic, který vypadá jako luxusní italský palác

Sdílet

Dennívýzva

Šest kilometrů od Žatce stojí v moři chmelnic rokokový zámek, který NPÚ ještě před pár lety řadil mezi poměrně neznámé české památky. Od září 2023 je součástí světového dědictví UNESCO.

Zdroj: Foto: Petr Kinšt - licence CC BY SA 4.0

Obsah článku

Stekník není místo, které byste potkali v průvodcích po „nejkrásnějších zámcích Čech“. Přesto má něco, co většina slavnějších sídel postrádá: na malém půdorysu koncentruje reprezentační interiéry s iluzivními malbami, jednu z mála zachovaných italských terasovitých zahrad v zemi a přímou vazbu na krajinu, která dala žateckému chmelu světové jméno. Kdo sem přijede, najde aristokratickou eleganci obklopenou chmelnicemi, a pochopí, proč UNESCO v roce 2023 zapsalo nejen město Žatec, ale i krajinu kolem něj.

Od tvrze k rokokovému sídlu, které překvapí

Stekník prošel proměnou, jakou zná řada českých panství, jenže výsledek je neobvyklý. Středověká tvrz se přes barokní přestavbu proměnila v rezidenční rokokový zámek, jehož podoba se ustálila za Jana Františka Kulhánka z Klaudensteina v 18. století. Hlavní sál zdobí pozdně barokní výmalba antického chrámu s alegoriemi čtyř živlů; při obnově západního křídla restaurátoři odkryli signaturu malíře Kryštofa Seckela. K tomu kaple, sala terrena propojující dům se zahradou, soukromé apartmány posledních šlechtických majitelů.

Označení „palác“ tu není nadsázka. Spíš zkratka pro hustotu, s jakou se na pár desítkách metrů potkávají freskami zdobené stropy, kachlová kamna, vitráže a restaurované parkety. Dobříš nebo Veltrusy nabízejí rozlehlejší parky; veltruský má 298 hektarů a patří k největším historickým parkům v Čechách. Stekník sází na opačný princip: méně rozlohy, více koncentrace.

Italská zahrada, která není jen metafora

Když oficiální web zámku mluví o „jedné z mála zachovaných italských zahrad v Čechách“, opírá se o konkrétní typologii. Pět teras v různých výškových úrovních, ústřední osa směřující od zahradního průčelí do svahu, široká kamenná schodiště, zídky, architektonické členění prostoru a historicky i kašna se sochou Neptuna.

Italský charakter nespočívá v palmách ani citrusech. Jde o kompozici, tedy důraz na průhledy, geometrii a architekturu místo rostlinné pestrosti. Intimní vedlejší terasy doplňují hlavní osu a vytvářejí prostory, které fungují spíš jako venkovní salony než jako park na procházku. Je to zmenšená, rokokově zjemněná adaptace italského modelu, zasazená do středočeského kopce nad řekou Ohří. A funguje překvapivě dobře.

Zahradu lze navštívit samostatně, bez prohlídky interiérů. Vstupné v sezoně 2026 činí 60 Kč pro dospělé, 20 Kč pro děti od šesti do sedmnácti let.

Chmel, který se propsal do fresek i na seznam UNESCO

Propojení zámku s chmelařstvím není krajinářská náhoda. Majitelé Stekníku se podle NPÚ aktivně věnovali pěstování a šlechtění steknického chmele, který získal světová ocenění v letech 1855, 1900, 1902, 1906 a 1908. Chmelový motiv se propsal i do rokokových fresek a výzdoby místních usedlostí.

Právě tato vazba rozhodla o tom, že se Stekník stal součástí památky UNESCO „Žatec a krajina žateckého chmele“, zapsané 18. září 2023. Původní nominace z roku 2007 počítala jen s městem Žatec. UNESCO ji v roce 2018 vrátilo k přepracování s požadavkem zahrnout stále produkční krajinu. Výsledkem je celek, který pokrývá celý cyklus chmele, od polí přes vesnice Stekník a Trnovany po městské zpracovatelské a obchodní zázemí.

Proč o Stekníku skoro nikdo nevěděl

Po znárodnění v prosinci 1949 byl velkostatek rozparcelován a zámek sloužil Výzkumnému ústavu chmelařskému, později Národní galerii jako depozitář obrazů. Do správy NPÚ přešel až v roce 1997. Po desetiletích utilitárního využívání a zanedbané údržby se první etapa restaurování rozběhla teprve v letech 2013–2015, kdy se obnovila kaple a chodba hlavního patra. Druhá etapa v letech 2016–2019 otevřela západní křídlo. Část mobiliáře se na zámek vracela z depozitářů v Krásném Dvoře.

Dnes návštěvník vidí obě polohy najednou: obnovené reprezentační prostory i jižní křídlo, kde zůstávají nezrestaurované místnosti s restaurátorskými sondami a původními nábytkovými soupravami. Právě ten kontrast (hotové rokoko vedle obnažených vrstev staletí) dává Stekníku autenticitu, kterou vyhlazené zámky nenabídnou.

Prakticky: jak tam a za kolik

Základní okruh „Reprezentační a soukromé prostory“ je od května do září otevřen od úterý do neděle, 10.00–17.00; v dubnu a říjnu hlavně o víkendech. Areál se otevírá v 9.45.

Okruh	Dospělí	Senioři / mládež 18–24 / ZTP	Děti 6–17 let
Základní interiéry	180 Kč	140 Kč	50 Kč
Rozšířené interiéry	200 Kč	—	—
Zahrada (bez průvodce)	60 Kč	50 Kč	20 Kč

Z Žatce se na Stekník dostanete autobusem; zastávka je asi 130 metrů od zámku. Alternativou je cyklotrasa č. 6 vedená přímo ze žateckého náměstí Svobody. Z Prahy je nejpraktičtější dojet do Žatce a pokračovat lokálním spojem; konkrétní časy je lepší ověřit v den odjezdu.

Sám zámek doporučuje návštěvu spojit se Žatcem: Chmelařským muzeem, Chrámem chmele a piva nebo synagogou. Dopoledne Stekník, odpoledne Žatec. Kompaktní výlet, který pokryje rokoko, italskou zahradu i světové dědictví chmele na jednom lístku.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Toskánsko hned za rohem! Češi objevili utajený zámek uprostřed chmelnic, který vypadá jako luxusní italský palác

Auto Filipa Turka se v centru Prahy srazilo se sanitkou, zůstala ležet na střeše

Pyramidy nestavěli mimozemšťané. Skutečné vysvětlení je možná ještě zajímavější

ČSSR měla čtyřpatrový bunkr pro přežití jaderné války. Běžní lidé se o něm nesměli dozvědět

Spánek není vypnutý mozek: 18 věcí, které se dějí, když konečně zhasnete

Překladatelská chyba z 12. století spustila v Evropě kanibalismus. Trval 700 let a zničil tisíce egyptských mumií