3 min

Tyto české lázně byly nejznámější na světě, pak ale upadly v zapomnění. Dnes se do nich pomalu vrací život

Sdílet

Dennívýzva

Lázeňská perla západních Čech, která desetiletí chátrala a zdála se být odsouzena k zániku, se pomalu probouzí k životu. Nejnovější analýzy přitom odhalily něco, co málokdo čekal - její prameny si zachovaly původní sílu.

Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Lubor Ferenc

Když člověk projíždí údolím Ohře směrem ke Kyselce, těžko si představí, že tady kdysi proudily davy lázeňských hostů z celé Evropy. Rozpadající se fasády, zarostlé cesty, ticho. Přesto se pod povrchem tohoto zdánlivého zániku odehrává něco pozoruhodného – voda, která sem kdysi přitahovala šlechtu i měšťany, stále proudí. A co víc, její složení zůstává prakticky totožné.

Zázrak, který přežil lidskou lhostejnost

Hydrogeologové, kteří v posledních letech prováděli detailní rozbory kyselských pramenů, přiznávají, že výsledky je překvapily. Minerální voda hydrogenuhličitanovo-vápenato-hořečnatého typu s vysokým obsahem volného oxidu uhličitého – tedy přesně ta kombinace, která Kyselku proslavila – zůstává stabilní navzdory desetiletím bez jakékoli péče. Příroda si zkrátka poradila sama.

„Vydatnost pramenů je udržitelná,“ zní závěr studií, které vznikaly ve spolupráci s předními českými univerzitami a geologickými ústavy. Pro každého, kdo sledoval postupný rozklad lázeňského areálu, je to zpráva, která hraničí s malým zázrakem. Samozřejmě za předpokladu, že budoucí provoz bude řízen zodpovědně a prameny nebudou přetěžovány.

Mohlo by vás zajímat: Nejchutnější české jídlo bylo vyhlášeno. Češi ho milují a v cizině je vyhlášenou delikatesou

Rez, plíseň a archeologické nálezy

Pokud voda obstála, o infrastruktuře se to říct nedá. Inženýři, kteří vstoupili do útrob starých čerpacích stanic, popisují scenérii připomínající spíš vykopávky než funkční lázeňský provoz. Ocelová potrubí z počátku dvacátého století prorezlá skrz naskrz, balneologické vany pokryté nánosy desetiletí, čerpadla, která by dnes patřila do muzea.

Obnova proto kombinuje dva přístupy. Tam, kde je to možné, se původní komponenty pečlivě renovují. Jinde vznikají repliky, které sice využívají moderní materiály splňující současné hygienické normy, ale zachovávají původní vzhled. Je to práce pro trpělivé – a je drahá.

Mattoni_Muzeum_budova | Zdroj: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Karlovarské minerální vody, a.s.

Když restaurátoři luští minulost

Samostatnou kapitolou je záchrana historických budov. Restaurátoři strávili stovky hodin analýzou fragmentů původních omítek, dřevěných prvků i kovových detailů. Spolupracují s laboratořemi, které zkoumají původní pigmenty a materiály, aby rekonstrukce byla co nejvěrnější. Štukování, tesařské práce, zlacení – tradiční řemesla se tu potkávají s vědeckými metodami jednadvacátého století.

Například falešná zeď v jednom z objektů ukrývala unikátní mozaiku z devatenáctého století. Takové objevy dodávají celému projektu rozměr detektivního pátrání po ztracené kráse.

Věda potvrzuje to, co tušily generace

A co léčebné účinky? Nejde jen o nostalgii nebo marketingové fráze. Aktuální studie potvrzují pozitivní vliv kyselské vody na trávicí ústrojí, metabolické poruchy i některé chronické problémy pohybového aparátu. Výzkumy vznikají ve spolupráci s lázeňskými instituty a lékařskými fakultami – tedy na půdě, kde romantické představy musí ustoupit tvrdým datům.

Pro Kyselku to znamená možnost vrátit se na mapu českého lázeňství nikoli jako nostalgická atrakce, ale jako legitimní léčebné zařízení.

Mohlo by vás zajímat: Jaký měsíční příjem musí mít Čech, aby se mohl počítat ke střední třídě západní Evropy? Číslo zarmoutilo i ekonomy

Budoucnost s digitálním srdcem a zelenou duší

Plány modernizace počítají s plně automatizovanými systémy pro jímání a distribuci minerální vody. Digitální řízení teploty, tlaku i průtoku, bezkontaktní čerpání, materiály zabraňující kontaminaci. Kyselka má ambici stát se technologickým průkopníkem v oboru.

Součástí projektu jsou i solární panely, systémy rekuperace tepla a důraz na energetickou úspornost budov. V době, kdy udržitelnost přestává být módním slovem a stává se nutností, to dává smysl – ekonomický i symbolický.

Otevřený příběh

Kyselka zatím není hotová. Stále jde o staveniště, o projekt v pohybu, o sázku na budoucnost. Ale ta kombinace – zachovalé prameny, vědecky potvrzené léčebné účinky, postupně se rodící infrastruktura – naznačuje, že tentokrát by to mohlo vyjít.

Zůstává otázka, jestli se podaří najít rovnováhu mezi komerčním provozem a ochranou toho, co Kyselku dělá výjimečnou. Mezi turistickým ruchem a klidem, který k lázeňství patří. Mezi minulostí a budoucností. Odpověď zatím nikdo nezná. Ale samotný fakt, že se o ní vůbec můžeme bavit, je po letech chátrání malým vítězstvím.

Zdroje článku: Historie lázní v Kyselce - Mattoni hostězka, 5 zajímavostí z historie Kyselky - Kitl, Lázně, které po několika desetiletích znovu ožívají - E-Lounsko, Falešná zeď v lázních Kyselka zakrývala unikátní mozaiku - ČT24, Obnova lázní Kyselka - diplomová práce FA ČVUT, nespechej.cz

Autor článku: Roman Veselý

Pokud jste v článku našli chybu nebo jakoukoli zavádějící informaci, neváhejte nás kontaktovat na e-mailu info@clanky.org

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

Tyto české lázně byly nejznámější na světě, pak ale upadly v zapomnění. Dnes se do nich pomalu vrací život

Tuhle chybu dělá při placení většina Čechů. Obchodníci vás upozorní a oberou o stovky korun

Cestovatelská soutěž Asia Express má vítěze, odnáší si 800 tisíc korun

Nedávno slavila 95. narozeniny, teď ruší akce: Fanoušci mají strach o zdraví Jiřiny Bohdalové

Pavel Mang z Cirkusu Humberto tajil minulost před manželkou, dnes vládne v malé obci

Týden podle hvězd: Blíženci dostanou nečekanou zprávu, Kozorozi získají pevnou půdu pod nohama