Už před osmi lety provedla Evropská komise veřejnou konzultaci o zrušení sezónních změn času. Zúčastnilo se jí asi 4,6 milionu lidí. Je překvapivé, že 84 % respondentů by zrušení sezónních změn času podpořilo. Jenže pak přišly problémy. Členské státy Evropské unie se nedokázaly dohodnout na zrušení, ani na tom, která varianta času by měla celoročně platit.
Co říká zákon
Pravidla pro zavádění a zrušení letního času v Polsku jsou stanovena v článku 3 zákona ze dne 10. prosince 2003 o úředním čase na území Polské republiky. Na základě tohoto zákona stanoví předseda vlády nařízením data změny času s přihlédnutím k platným mezinárodním dohodám.
Podle současného nařízení tedy dojde v roce 2026 ke změně času znovu, a to 25. října 2026, kdy začne opět platit zimní čas. Parlamentní návrh zákona předpokládá, že půjde o poslední změnu času vůbec. V dubnu 2025 předložili poslanci návrh novely zákona o úředním čase v Polsku. Návrh by odstranil změny času a zachoval po celý rok letní čas.
Podle původního plánu měla nová nařízení vstoupit v platnost 1. března 2026. Veřejné konzultace k návrhu skončily 2. května 2025. Dokument byl poté 14. října 2025 postoupen Výboru pro hospodářství a rozvoj Sejmu. V současné době návrh stále čeká na první čtení ve výboru.
Jak to bude dál
V aktuálním polském nařízení je právě 25. říjen posledním datem pro přechod na standardní čas. Dokument se vztahuje jen na období do konce letošního roku. To však neznamená, že si v říjnu naposledy změníme čas. Na úrovni EU totiž zůstává v platnosti směrnice 2000/84/ES. Ta vyžaduje, aby členské státy přešly na letní čas poslední neděli v březnu a vrátily se k běžnému času poslední neděli v říjnu.
Dokument Generálního sekretariátu Rady EU ze dne 3. června uvádí, že během polského předsednictví Rady Evropské unie v roce 2025 byl předložen návrh na dvouleté zkušební zavedení trvalého letního času v celé EU. Cílem bylo otestovat dopady upuštění od sezónního posunu a zpětného posunu času při zachování letního času na úrovni EU. Návrh projednala pracovní skupina Rady a zástupci členských států zdůraznili potřebu další analýzy před přijetím dalších rozhodnutí.

Může se Polsko samo rozhodnout?
Členské státy mohou zvážit zavedení jednotného času, ale vyžaduje to oznámení Evropské komisi a konzultaci s dalšími zeměmi. Změnu je tedy případně třeba koordinovat na úrovni Unie. Absence společných opatření by totiž mohla vést k narušení dopravy, ale také obchodu.
Jedním z nejčastěji uváděných argumentů proti zachování letního času je dnes ekonomika . Tento systém funguje v Polsku od roku 1977, ačkoli první pokusy o jeho zavedení sahají až do 40. let 20. století. Ve středoevropských zemích byl zaveden především za účelem snížení spotřeby elektřiny. V průběhu let však ekonomická a technologická realita prošla významnými změnami.
Zdroje článku: gospodarka.dziennik.pl, www.gazetaprawna.pl, forsal.pl, www.storicko.cz