Návštěva tradiční italské restaurace mnohdy končí zaskočeným pohledem na závěrečný účet. Mezi objednanými kávami a těstovinami pravidelně figuruje navíc drobná suma za položku jménem coperto. Platba za prostřený stůl dokáže spolehlivě zvednout tlak mnoha českým turistům a způsobit napětí při placení. Jde přitom o pevnou součást místní gastronomické kultury s historií sahající do raného středověku.
Zpoplatněný prostor u stolu
Slovo coperto v doslovném překladu znamená přikrytý nebo prostřený. Na italské účtence obvykle představuje pevnou částku mezi jedním a půl až čtyřmi eury účtovanou na každou jednotlivou osobu. Restauratéři si tento poplatek nechávají platit za kompletní přípravu místa k sezení. Balíček služeb pokrývá vypraný čistý ubrus, plátěné ubrousky a zapůjčení vyleštěných příborů i skleniček. Pokud jdete do restaurace s celou rodinou, necháte za prostření i 20 euro, což je cca 500 korun.
Na stole v typické trattorii často automaticky přistane košík s čerstvým pečivem nebo oblíbenými tyčinkami grissini. V některých tradičních podnicích personál hostům přinese také karafu s obyčejnou vodou. Účtovaná suma zůstává vždy stejná nezávisle na velikosti objednávky. Zákazník usrkávající rychlé espresso za dvě eura zaplatí totožný poplatek za prostření jako strávník po luxusní pětichodové večeři.
Čeští turisté bývají zvyklí platit výhradně za prokazatelně objednané položky z jídelního lístku. Zpoplatněný ubrus u nich proto často vzbuzuje podezření. V Itálii ovšem platí přísná zákonná povinnost uvádět přesnou výši tohoto poplatku přímo v menu a jeho dodatečné odstranění nelze vymáhat. Údaj bývá vytištěný drobnějším písmem na samém okraji stránky.
Dědictví starých zájezdních hostinců
Kořeny tohoto systému sahají staletí do minulosti k tehdejším pocestným. Středověcí cestovatelé se uchylovali do zájezdních hostinců zvaných locande. Často si v kapsách přinášeli vlastní potraviny kvůli snaze o maximální finanční úsporu. Podniky vyhledávali primárně kvůli ochraně před deštěm a chladem pod pevnou střechou.
Majitelé těchto zařízení z takových hostů generovali jen velmi malé zisky. Návštěvníci přitom blokovali místa u stolů, špinili dřevěné lavice a půjčovali si nádobí. Hostinští proto zavedli speciální poplatek za pouhé sezení pod střechou a využití vnitřních prostor pro konzumaci donesených zásob. Toto původně provizorní řešení následně zdomácnělo v celé italské gastronomii.
Spropitné funguje na jiném principu
Mnoho zahraničních návštěvníků vnímá coperto jako automatickou náhradu za spropitné. Peníze za prostření stolu ovšem představují oficiální zdaněný příjem konkrétního podniku. Majitel z vybrané sumy hradí reálné náklady spojené s praním ubrusů nebo každodenním nákupem chleba. Osobní odměna pro personál nese v italštině označení mancia a řídí se úplně odlišnými pravidly.
V luxusnějších podnicích a v centrech velkých měst se občas na účtenkách objevuje ještě položka servizio. Znamená to speciální servisní přirážku pokrývající samotnou práci obsluhy a obvykle dosahuje deseti až dvaceti procent z celkové útraty. Cestovatelé se běžně shodují, že spropitné v Itálii není povinné, ale v turistických oblastech se stává stále běžnějším. Samotní Italové však nechávají osobní dýška pro číšníky spíše výjimečně a výhradně v drobných částkách.
Pokud účet neobsahuje servisní přirážku a host odchází spokojený, postačí zanechat na stole několik drobných mincí nebo maximálně deset procent z utracené sumy. Pravidla pro placení se navíc liší podle druhu provozovny. Zákazníci postávající s kávou přímo u pultu platí přesnou sumu bez dalšího navyšování. Zastávka u stánku s pizzou nebo rychlý nákup zmrzliny do ruky se obejdou bez dalších poplatků.
Odlišná situace nastává ve chvíli, kdy si zákazník objedná kávu přímo ke kavárenskému stolku. Donáška nápoje si zaslouží ponechání drobné mince v hodnotě jednoho eura. Podobná střídmost platí u jízdy taxíkem, kde řidiči většinou očekávají pouhé zaokrouhlení výsledné ceny nahoru. Ubytovací zařízení naopak vyžadují tradičnější přístup a portýr nebo pokojská ocení drobnou pozornost podobně jako ve zbytku Evropy.
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (novinky, zkušenosti autorky).