Priessnitzovy léčebné lázně leží v Olomouckém kraji v pohoří Hrubý Jeseník. Stojí zde první vodoléčebný ústav na světě. Zakladatel Vincenz Priessnitz ho vybudoval z horské osady a dnes sem návštěvníci jezdí za výhledy i čerstvým vzduchem s molekulami mořské soli.
Podnebí hor míchá proudy z Baltu
Areál lázní leží v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje. Hřebeny hor ho chrání z jihu, západu i východu. Ovzduší zde ovlivňují vzdušné proudy od Baltického moře. Přinášejí sem ionty jodu a molekuly mořské soli. Z geologických zlomů v podloží navíc do vzduchu prostupují biogenní prvky jako hořčík, lithium nebo zinek.
Voda v místních pramenech má zvláštní molekulární strukturu. Podle výzkumů laboratoře Hado Life Europe vykazují prameny vysokou živost. Nejživější vodu nabízí odlehlejší Finský pramen. Voda z Priessnitzova nebo Jitřního pramene se naopak vyznačuje slabou radioaktivitou.
Všechny budovy stojí blízko sebe. Většina procedur probíhá ve čtyřhvězdičkovém sanatoriu Priessnitz. Během posledních dvaceti let zde zrekonstruovali všech deset lázeňských domů.
Zakladatel ordinoval pokoje bez tepla
Historie místa začala ve dvacátých letech 19. století. Obyčejný chlapec Vincenz Priessnitz tehdy přestavěl svůj rodný dům v osadě Gräfenberk. Vznikl tak malý vodoléčebný ústav. V roce 1846 za svou práci dostal císařskou Velkou zlatou občanskou medaili první třídy.
Priessnitzovy metody byly přísné. Podle jeho Rodinné knihy o vodě z roku 1847 měli pacienti spát v chladu u otevřeného okna. Teplota v pokoji nesměla překročit 14 stupňů Celsia. Zakazoval teplé oblečení i nošení punčoch v budovách. Nemocní jedli studené snídaně i večeře a nesměli jíst teplé polévky.
Lidé se otužují pod širým nebem
Dnes nabízí areál upravenou kolonádu s květinovými záhony. Návštěvníci z laviček koukají přímo do okolních kopců. Volně přístupný je balneopark s vodní zahradou. Lidé se zde brodí potůčky, zkouší Priessnitzovy lavičky nebo skotské střiky. K odpočinku slouží připravená lehátka.
Kousek od balneoparku teče Slovanský pramen. V létě osvěží, chuťově ale připomíná obyčejnou kohoutkovou vodu. Zcela stejně chutná i nedaleký Pražský pramen. Některé jiné prameny u kolonády již vyschly. Na děti čeká v areálu několik hřišť. Háj víly Ozdravy nabízí dřevěné pexeso, bludiště a vyhlídku.
Modrá značka vede na skály
Z lázní mohou výletníci vyrazit na kratší pěší túru. Cesta začíná u konečné zastávky autobusu vedle hlavní budovy. Trasa stoupá přes travnaté Jižní svahy ke kamenným sochám a Sluneční bráně. Potom uhýbá vpravo na cyklostezku napříč lesem.
Po necelých dvou kilometrech modrá turistická značka odbočuje doleva. Turisté po ní vystoupají na Heclovy skály. Z výšky uvidí severní část pohoří, údolí i město Jeseník. Zdatnější chodci mohou jít lesem k vrcholu Krajník do výšky 659 metrů nad mořem. Celý okruh zabere dvě až tři hodiny.
Z lázní pravidelně vyjíždí turistický vláček Lázeňáček. Cestující sveze do centra města. V některých dnech jezdí i k jeskyním Na Pomezí nebo k lesnímu baru.
Oslavy narození končí v neděli
Areál leží vysoko v kopcích. Lidé bez tréninku se při chůzi mezi budovami trochu zadýchají. Zvládnout stoupání pomáhají místní restaurace a cukrárna. Celodenní parkování v horní části areálu vyjde na 500 korun. Přímo na křižovatce nedaleko parkoviště zastavuje linkový autobus.
Tento víkend v lázních končí Týden Vincenze Priessnitze. Akce připomíná zakladatelovo narození ze 4. října 1799. V sobotu program nabídl otevření hrobky a komentovanou procházku po pramenech. V neděli akce vyvrcholí mimořádným zpřístupněním Lázeňské vyhlídky a společným cvičením.
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (jesenik, hanacka.drbna, priessnitz).