2 min

V Karmelitské ulici v Praze se za nenápadnými dveřmi skrývá barokní zahrada z 18. století. Je na seznamu UNESCO, ale Pražané o ní neví

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Představte si úzký průchod domem na frekventované malostranské ulici. Šedivá fasáda, žádný výrazný portál, žádný dav s fotoaparáty.

V Karmelitské ulici v Praze se za nenápadnými dveřmi skrývá barokní zahrada z 18. století. Je na seznamu UNESCO, ale Pražané o ní neví

Zdroj: Foto: Juan de Vojníkov / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Obsah článku

Projdete nádvořím Vrtbovského paláce, minete vstupní bránu lemovanou sochami Atlase, Hojnosti a Bohatství z dílny Matyáše Bernarda Brauna, a najednou stojíte v tříterasovém barokním divadle, které se strmě šplhá po svahu Petřína. Dole sala terrena s freskami Václava Vavřince Reinera, naproti voliéra, nahoře pavilon s panoramatem Pražského hradu, kopulí sv. Mikuláše a střech celé Malé Strany. Celý ten zázrak zabírá pouhých 3 000 čtverečních metrů. A přesně v té miniaturnosti spočívá jeho síla.

Barokní klenot, který objednal nejvyšší purkrabí

Vrtbovskou zahradu nechal vybudovat v letech 1715–1720 Jan Josef hrabě z Vrtby, tehdejší nejvyšší purkrabí Pražského hradu. Projekt svěřil architektu Františku Maxmiliánu Kaňkovi, jenž dostal za úkol proměnit nepravidelný svah za palácem v reprezentativní italskou terasovou zahradu. Kaňka vyřešil strmý terén geniálně: rozčlenil ho do tří etáží propojených kamennými schodišti, s fontánami, sochařskou výzdobou a geometricky střiženou zelení.

Symbolika vstupní brány hovoří jasně: Atlas nese tíhu světa, po stranách stojí Hojnost a Bohatství. Podle oficiálního výkladu správce jde o přímý odkaz na politické postavení a odpovědnost hraběte z Vrtby. Zahrada byla demonstrací moci i vkusu, a tři sta let poté stále funguje jako jedno z nejpůsobivějších barokních prostranství ve střední Evropě. V roce 2019 ji Mezinárodní společnost pro zahradní dědictví ocenila jako druhou nejkrásnější a nejlépe udržovanou historickou zahradu na kontinentě.

Proč o ní Pražané nevědí: anatomie skrytosti

Odpověď tkví v několika vrstvách. Za prvé, vstup vede výhradně přes nádvoří paláce v Karmelitské 25. Žádná boční brána, žádný průhled z ulice. Kolemjdoucí vidí maximálně domovní průjezd. Za druhé, areál funguje sezonně a za vstupné, v kontrastu třeba s Valdštejnskou zahradou, která se rozkládá na 1,7 hektaru, má několik viditelných vstupů a celoročně vpouští návštěvníky zdarma. Za třetí, Vrtbovská slouží i jako místo pro svatební obřady, komorní koncerty a soukromé události, což z ní činí spíše cílovou destinaci než průchozí městský park.

Právě tahle skrytost paradoxně zesiluje zážitek. Moment překvapení, přechod z hlučné Karmelitské do tichého barokního amfiteátru, patří k nejsilnějším urbanistickým kontrastům, jaké Praha nabízí. Bez nenápadného průchodu by efekt vyšuměl.

Součást pražského dědictví UNESCO: co to reálně znamená

Vrtbovská zahrada figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO jako součást Historického centra Prahy zapsaného od roku 1992. Nejde o samostatnou položku; pod číslem 616 spadá celé jádro města od Hradčan po Vyšehrad. Pro zahradu to v praxi znamená dvojí ochranu: mezinárodní prestiž plynoucí ze zápisu a český ochranný režim pražské památkové rezervace spravovaný Národním památkovým ústavem.

Tato ochrana sehrála klíčovou roli při záchraně areálu. Po desetiletích úpadku, kdy zahradu využívalo několik různých subjektů, musel být v roce 1985 vstup veřejnosti zcela zakázán kvůli havarijnímu stavu. Následovala rozsáhlá obnova v devadesátých letech: statické zajištění zdí, restaurování soch a fresek, nová výsadba habrů, tisů a desítek tisíc květin. V červnu 1998 se brány znovu otevřely. Drobný detail: originál Braunova Atlase ze vstupní brány dnes chrání lapidárium Národního muzea, návštěvníci obdivují věrnou kopii.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Potápěči u Singapuru čtyři roky sbírali střepy z vraku. Modrobílý porcelán z éry Mongolů prozradil vzorec, který směl používat jen císař

Španělsko škrtá tisíce licencí na turistické byty. Ekonomický model ukazuje, jak jeden Airbnb byt vytlačí z trhu tři místní rodiny

Katalánská metropole se rozhodla pro cestu, kterou zatím nevolil nikdo. Amsterdam škrtí počet přenocování,...

Kocour zamrzl na místě a medvěd odešel. Strnulost kočky není strach, ale lovecká strategie zakódovaná u všech koček

Dlouhosrstý kocour Sebastian se začátkem srpna 2026 postavil na lesní cestě v New Hampshire čelem medvědu...

Turisté nekontrolují hotelový pokoj hned po příjezdu. Senzory v minibaru přitom začnou účtovat i bez vašeho zásahu. Pojistěte se

Představte si situaci: dorazíte po celodenní cestě do pokoje, otevřete ledničku, prohlédnete si láhev vody,...

Povodeň v Nepálu vyplavila neznámé ryby o váze 45 kg. Kdo je snědl, onemocněl

Ráno 26. srpna 2026 se v nepálském distriktu Rasuwá utrhla ledovo-kamenná lavina, dočasně přehradila přítok...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

V Karmelitské ulici v Praze se za nenápadnými dveřmi skrývá barokní zahrada z 18. století. Je na seznamu UNESCO, ale Pražané o ní neví

Dva dny po pohřbu norského krále Haralda zemřela jeho sestra, princezna Astrid

Koupelna, krev a dítě v náručí. Michaela Nosková popsala scénu, na kterou nikdy nezapomene

Bývalá špionka prozrazuje své triky na svádění a dosažení vrcholu téměř na povel

Bára Basiková ukázala své lásky bez příkras. Syn promluvil o jejích mužích

Meteorologové už ví, jaká bude zima 2026. Předpověď se náhle změnila a 1 měsíc se bude vymykat