Vidíte různě barevné koule, ale ve skutečnosti jsou stejné. Mozek vytváří iluzi, kterou sám nedokáže odhalit

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Levitující koule vypadají na první pohled jako červené, fialové nebo zelené. Ve skutečnosti je ale všech 12 ve stejném odstínu béžové. Efekt ještě ovlivňuje přiblížení.

Vidíte různě barevné koule, ale ve skutečnosti jsou stejné. Mozek vytváří iluzi, kterou sám nedokáže odhalit

Zdroj: Zdroj fotografie: S vědomím David Novick

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 07.10.2025 07:01

Tuto iluzi vytvořil David Novick, profesor inženýrství na Texaské univerzitě v El Pasu. Proč ale vnímáme barvy koulí tak odlišně a původní béžová nás vůbec nenapadne? Zkreslené vidění objektů vychází z fenoménu známého jako Munker-Whiteova iluze. Jak uvedl sám autor, v základu funguje iluze proto, že „naše přesnost vnímání tvaru je lepší než přesnost pro barvu. Znamená to tedy, že vnímáme tvary mnohem detailněji než jakoukoli barvu.“

Když se barvy navzájem ovlivňují

„Takže ačkoli vnější linie koulí vypadají všechny takové, jaké opravdu jsou, ostatní barvy určitým způsobem vyblednou nebo se rozptýlí do přilehlého prostoru.“ Hlavně barvy samotných koulí jsou „staženy“ spíše k odstínům barevných kroužků, které přes ně přecházejí. V tomto konkrétním obrazu zvaném „Confettiho koule 5“ přechází přes koule zelené, modré a červené proužky a mění naše vnímání jejich reálného odstínu – tedy béžové.

Iluze se spoléhá na odstín proužků v popředí, nikoli barvy v pozadí za koulemi. Pokus byste tedy odebrali přední proužkovou „mřížku“, optický klam opadne a nechá jen identické koule. Princip funguje velmi podobně v případě odstínů šedé. Whitova iluze odkazuje na vnímané změny světlosti tvaru, což sahá od bílé až po černou. Způsobuje tak překrytí světlosti tvarů, což uvádí i zpráva v magazínu Coulours: Design and Creativity z roku 2010.

Případ s trojúhelníkem a proužky

Pokud například nakreslíte bílé pruhy před šedý trojúhelník, bude šedá vypadat světlejší a bližší bílé. Když použijete na stejném tvaru černé proužky, naopak jej ztmavíte. Psycholog Michael White se stal slavným v 60. letech, kdy tento princip popsal. O dekádu později navázal další psycholog, Hans Munker, a předvedl podobnou funkci na barvách a tvarech. Vědci mají několik teorií o tom, co v mozku způsobuje tento barevný posun.

Your image, with all colours whose Lab color distance from (RGB) #f5c882 is in the 20th percentile or greater, replaced by #ffffff. pic.twitter.com/3iSN8P2ZEE
— Jon Seymour (@jonseymour) June 15, 2019

Podle některých se iluze odehraje v prvních fázích vidění, když se světlo dostane k sítnici. Další si myslí, že k tomu dojde až mnohem později, teprve při zpracování optických dat v mozku. Může se také jednat o kombinaci obou vlivů. Ať už je příčina jakákoli, jde o velmi zábavný jev. Změnami barev a světlosti se dají odstíny „posílit“, takže objekty v pozadí vypadají výrazně jinak, než jaké jsou ve skutečnosti.

Rozdíly v barvách i objektech

„Některé odstíny jsou také na posun mnohem snadnější než jiné,“ uvedl Novick. Jsou-li například vzadu a vepředu protilehlé barvy (na protistranách spektra), navzájem se vyruší. To platí třeba pro zelenou a červenou. Koule budou pak vypadat bílé nebo šedé. „Iluze je mnohem znatelnější s koulemi než s plochými kruhy, ale nevíme proč. V tomto okamžiku si nemyslím, že by kdokoli znal příčinu tohoto rozdílu.“

Novick se aktuálně věnuje studiu toho, které barevné kombinace vytváří největší změny, hledá tedy maximalizaci této iluze. Kromě toho se svým kolegou, profesorem Akiyoshi Kitaokou z Ritsumeikan University v Kjótu srovnávají efekty na 3D a 2D objektech. Do dnešního dne Novick tweetuje každý týden o dvou nových iluzích a lidé stále znovu objevují i jeho starší příspěvky. Ty se někdy stanou virální a znova přitahují pozornost.

Jak na vás tato iluze působí?

Zdroj: LiveScience

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Spořitelna půjčila kasičku, ale klíč si nechala. Mechanismus nucených úspor z Ameriky změnil způsob, jakým Češi šetřili celé století

Přílivová vlna ve 2. století př. n. l. smetla egyptský přístav do moře. Archeologové teď našli chrám plný pokladů

V polovině 2. století př. n. l. se obří bloky Amonova chrámu zřítily do kanálu. Potápěči v troskách...

Okna se rosí, i když větráte správně. Kapky vznikají při přesném rozdílu teplot. Pomůže miska se solí

Kapky na skle se objeví, jakmile sklo vychladne pod rosný bod. Miska soli za šestnáct korun dokáže vlhko...

Mládě kapybary vyleze rodiči na záda do hodiny po narození. Chrání ho to před kajmany, ale klíčový je jiný důvod

Mládě kapybary přijde na svět osrstěné, s otevřenýma očima a schopné pohybu během prvních hodin, a přesto...

Spustí mléčné kvašení za pár hodin. Češi si znovu dělají nápoj, který zmizel na 50 let

Stačí okoralý žitný chléb, cukr, voda a lžička kvásku. Chlebový kvas se vrací do českých kuchyní a kvašení...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Vidíte různě barevné koule, ale ve skutečnosti jsou stejné. Mozek vytváří iluzi, kterou sám nedokáže odhalit

Obří přírodní mrazák se vypíná. Tání na severu uvolňuje nebezpečnou sílu

„Kdybys s ním zůstala, nevrátil bych se.“ Dopita promluvil o Agátě a Prachařovi

Jak je tohle možné? Klepala se, spasila ji cola. Svět opěvuje „fenomenální“ Muchovou

Je to jediné moře na světě bez jediného břehu. Sargasové moře drží pohromadě proudy a vracejí se do něj úhoři z půlky planety

Plíšková u veteránu, Šmicer ve svém Mercedesu. Co všechno se dá nafotit s ojetinami