Stála v obýváku i v kredenci skoro u každé rodiny a při jarním úklidu ji spousta lidí bez váhání odnesla do sběru. Přitom právě po téhle nenápadné skleněné váze z dob socialismu dnes pátrají sběratelé od Anglie přes Ameriku až po Japonsko. Za ten správný kus dokážou zaplatit sumu, kterou byste u obyčejného skla nikdy nečekali.
Ošklivá veteš, po které dnes šílí Anglie Barevné lisované sklo se u nás vyrábělo v obřích sériích a stálo pár korun, takže si ho mohl dovolit úplně každý. Vázy, mísy i popelníky v syté modré, zelené nebo rubínové barvě se povalovaly v příbornících napříč celým Československem. Většina lidí je brala jako obyčejnou bytovou dekoraci a po letech je bez lítosti vyhodila nebo rozbila.
Za železnou oponou přitom vznikaly kousky, které patřily ke světové špičce designu. Nejhlasitěji na to upozornil britský odborník na starožitnosti a televizní moderátor Mark Hill, který se českému sklu začal věnovat na začátku tisíciletí a pomohl rozklíčovat, kdo jednotlivé tvary vlastně navrhl. Ve Velké Británii kolem toho postupně vyrostla živá sběratelská scéna a zájem se odtud rozšířil dál do světa.
Přečtěte si také: Prababičky to dělaly vždycky: 1 lžička do kompotu a hrušky zůstanou pevné jako čerstvé
O ceně rozhoduje jméno designéra a pár milimetrů Když najdete doma starou vázu, důležitější než barva je otázka, kdo ji navrhl. U lisovaného skla drží hodnotu hlavně jméno výtvarníka. Stejně velkou roli hraje stav, protože i pár milimetrů odřené hrany nebo drobná prasklinka srazí cenu z desetitisíců na pouhé stovky.
Hodnotu staré vázy určuje jméno výtvarníka a stav skla, i drobná odřenina srazí cenu na zlomek. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Nejvýš se cení práce trojice František Vízner, Vladislav Urban a Rudolf Jurnikl. Ti tvořili ve výtvarném středisku pro lisované sklo v Teplicích, které vzniklo v roce 1960. Pokud má vaše váza na dně vzor od někoho z nich a je zachovalá, může jít o hodně zajímavý úlovek.
Bruselský styl, který obletěl svět Sláva českého skla naplno odstartovala na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu, kde československá expozice získala hlavní cenu. Podle města dostal jméno i takzvaný bruselský styl, pro který jsou typické:
Přečtěte si také: Prababičky to dělaly vždycky. 1 lžička do sklenice a marmeláda nezplesniví ani po roce
silné stěny, zaoblené geometrické tvary, optické čočky ukryté přímo ve skle. Většinu téhle produkce zaštiťoval teplický koncern Sklo Union, který od roku 1948 až do roku 1989 sdružoval sklárny z celé republiky. Levnější lisované kusy mířily hlavně na domácí trh, zatímco dražší foukané a broušené sklo se vyváželo. Právě proto tyhle vázy skončily skoro v každé české domácnosti. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou dokonce tomuto fenoménu věnovalo velkou výstavu.
Za jednu vázu stovky, za jinou padesát tisíc Většina lisovaných váz má sběratelskou cenu ve stovkách korun a levně se dají pořídit i díla slavných autorů. Běžné Víznerovy vázy z šedesátých let se prodaly klidně jen za pár set korun. U vzácných a hledaných kousků se ale ceny šplhají do desetitisíců.
Přečtěte si také: Ani voda, ani mléko. Do palačinkového těsta patří 1 tekutina, kterou Francouzky používají po generace
U opravdu žádaných váz a kompletních zachovalých sad dnes na sběratelském trhu atakují hranici padesáti tisíc korun. A to pořád mluvíme o sériovém lisovaném skle. Úplně jinou ligou je volná ateliérová tvorba stejných autorů. Za takové kusy se v aukcích platí stovky tisíc korun a u galerijně ceněných objektů se cena vyšplhá i přes milion. S obyčejnou vázou z kredence už tahle sféra nemá nic společného.
Orientační ceny podle typu skla shrnuje následující tabulka:
Typ skla Orientační cena Většina lisovaných váz stovky korun Běžné Víznerovy vázy z šedesátých let pár set korun Vzácné a hledané kusy desetitisíce korun Nejžádanější vázy a kompletní zachovalé sady až 50 000 Kč Autorské ateliérové objekty statisíce, výjimečně přes milion Kč
Proč jich zbývá čím dál míň Přečtěte si také: Kdo má ve spíži tyhle staré zavařovací sklenice, ať je nevyhazuje. Sběratelé za ně dávají i 2 500 Kč
Cenu žene nahoru i prostá matematika. Protože v těchhle vázách dřív nikdo hodnotu neviděl, drtivá většina z nich skončila v kontejneru nebo se prostě rozbila. Zachovalých kusů tak rok od roku ubývá, zatímco poptávka roste.
Než tedy příště vyklidíte pozůstalost po babičce, věnujte skleněným vázám chvíli pozornosti. Zkuste na dně najít značku nebo číslo modelu a stav si v klidu porovnejte s prodanými kousky na aukčních portálech. České poválečné sklo dnes visí ve stálých expozicích nejprestižnějších světových muzeí, od pařížského Musée des Arts Décoratifs po americké Corning Museum of Glass, které patří k největším muzeím skla na světě. Klidně se tak může stát, že podobný skvost máte roky zastrčený ve vlastní skříni.
Zdroje: https://www.sklo-union.eu/rudolf-jurnikl, https://www.designmag.cz/udalosti/99940-jablonec-nad-nisou-vystavuje-design-ceskoslovenskeho-lisovaneho-skla-z-let-1948-az-1989.html, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stara-vaza-skrdlovice-vizner/, https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_Hill_(antiques_expert), https://markhillpublishing.com/products/sklo-czech-glass-design-1950s-70s/