Zelenskyj odhad zveřejnil 4. října 2026 v Kyjevě na brífinku s Merzem. Balistické rakety jsou podle něj jen část ruského arzenálu, ve kterém je dalších „několik tisíc raket“. Ukrajinské oficiální materiály mezi nimi jmenují řízené střely s plochou dráhou letu Ch-101, námořní Kalibry a hypersonické Kinžaly a Zirkony. Moskva je kombinuje s proudovými drony typu Šáhid. Jen v týdnu kolem Merzovy návštěvy jich Rusko vypustilo devět set.
Odhad, který se za dva dny zvedl o sto balistických raket
Agentura AP 2. října citovala ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihu, podle něhož mělo Rusko 600 balistických raket. O dva dny později Zelenskyj na brífinku s Merzem mluvil o zásobě až 700 kusů. Oba údaje pocházejí z ukrajinských zpravodajských dat, takže jde o průběžný odhad, který se posouvá v řádu dnů.
Rozdíl sto raket mezi oběma čísly je menší než jeden měsíc ruské výroby. Rusko podle ukrajinských dat doplňuje balistické rakety tempem 130 až 140 kusů měsíčně. Celou zásobu 700 kusů tak vyrobí zhruba za pět měsíců. Pro obránce je proto tempo výroby důležitější údaj než přesný stav skladu, protože sklad se průběžně doplňuje.
V ruských raketách končí díly z Tchaj-wanu, Japonska i Německa
Že země pod tvrdými západními sankcemi vyrábí 130 až 140 balistických raket měsíčně, má konkrétní vysvětlení. Ukrajinský sankční zmocněnec Vlasjuk uvádí, že Kyjev zmapoval přes 200 závodů zapojených do ruské zbrojní výroby a víc než 1 600 obráběcích strojů, které v nich pracují.
Do ruských raket podle stejného zdroje vstupuje přes 35 000 zahraničních komponentů, od naváděcích prvků přes satelitní antény po chemikálie. Pocházejí z USA, Tchaj-wanu, Japonska, Německa, Švýcarska, Číny, Francie i Británie. Nejvážnější je, že se přes třetí země do Ruska dostávají i díly vyrobené v roce 2025, tedy dlouho po zavedení sankcí. Mezery v sankcích se proto nedají vysvětlit tím, že Rusko spotřebovává staré zásoby.
Evropská unie v dubnu 2026 schválila dvacátý sankční balík. Ten poprvé použil protiobcházecí nástroj, a to proti Kyrgyzstánu, a rozšířil restrikce na firmy ve třetích státech. Zelenskyj na brífinku s Merzem volal po „dlouhých sankcích“, tedy po tlaku na celý výrobní řetězec od surovin po hotové rakety.
Kyjev žádá 300 střel Patriot. Proč je spojenci nemají kde vzít
Zelenskyj 24. září po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem zopakoval, že proti balistickým raketám jsou střely Patriot zatím jedinou účinnou možností a Ukrajina je potřebuje prakticky každý den. Podle AP Kyjev žádá zhruba 300 střel Patriot. Za dva měsíce Rusko vyrobí 260 až 280 balistických raket. I kdyby každá střela Patriot sestřelila jednu raketu, pokryl by celý ukrajinský požadavek jen o málo víc než dva měsíce ruské výroby.
Světová výroba střel Patriot je omezená. NATO spustilo objednávku na rozšíření evropské produkce už v lednu 2024, dodávky se ale počítají na roky. Spojenci zároveň doplňují vlastní sklady a válka s Íránem spolu s nestabilitou na Blízkém východě prostor pro dodávky Ukrajině dál zužuje. Každá baterie poslaná do Kyjeva chybí v aliančních zásobách.
Evropskou odpovědí na balistiku je systém SAMP/T NG od konsorcia Eurosam, který je teprve ve fázi zavádění. Německo financuje střely IRIS-T pro nižší vrstvy obrany proti dronům a řízeným střelám s plochou dráhou letu. Ukrajina v dubnu 2026 podepsala kontrakty s Raytheonem na PAC-2 a s firmou Diehl Defence. Problém balistiky tyto smlouvy neřeší, protože balistická raketa letí jinou rychlostí i po jiné dráze a vyžaduje jinou třídu zbraně.
Na co Rusko míří, když posílá rakety ve vlnách se stovkami dronů
AP popisuje téměř nepřetržitý tlak na Kyjev. Balistické rakety v něm přilétají v kombinovaných vlnách se stovkami dronů a míří na energetickou infrastrukturu, vytápění a psychiku obyvatel. Zelenskyj v září přímo spojil výrobu střel Patriot s ochranou životů před „zimním balistickým terorem“.
Každá nesestřelená balistická raketa může zničit teplárnu, rozvodnu nebo vodárnu. Každá vystřelená střela Patriot Ukrajině chybí při další vlně. Při ruské výrobě 130 až 140 kusů měsíčně tak obránce vyčerpává zásobu, kterou doplňuje mnohem pomaleji než útočník. Balistická raketa navíc stojí zlomek ceny systému, který ji má sestřelit.
Česká stopa v protivzdušné obraně Ukrajiny vede přes iniciativu ESSI
Česká vojenská pomoc Ukrajině se soustředí na velkorážovou munici, výcvik a příspěvky do aliančních fondů. Protivzdušnou obranu mají na starosti hlavně jiní spojenci, především Německo. Ministerstvo obrany ČR upřesnilo, že Česko nebylo koordinačním státem takzvané antibalistické koalice. Je ale zapojené do iniciativy ESSI a s Ukrajinou rozvíjí spolupráci v obraně proti dronům.
Ukrajinské zkušenosti už mění plány aliance. Cvičení Ramstein Flag 2026 ukázalo, že NATO na jejich základě přehodnocuje integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu a řadí ji mezi své ústřední úkoly.