CENTRUM.CZ > Pražská Drbna > dnes, 10:00

Linka B slaví 40 let. Je nejdelší a má nejvíc stanic

| 3 min

Sdílet

Trasa B je nejdelší a nejmladší z pražských linek metra. Celá linka měří téměř 26 kilometrů a z jednoho konce na druhý trvá přejezd 41 minut. Její první úsek otevřel 2. listopadu 1985 a do současné délky se trasa dostala až v roce 1998. Za dobu jejího provozu bylo několik stanic přejmenováno.

ilustrační foto

Zdroj: Pražská Drbna - zprávy z Prahy

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

Trasa B, která má na plánech pražské pozemní dráhy žlutou barvu, je nejdelší ze tří linek metra v české metropoli. Měří téměř 26 kilometrů a přejet z jednoho konce na druhý trvá 41 minut. Dnes spojuje sídliště na Jihozápadním Městě s bytovými komplexy na východním okraji Prahy, podobně jako dvě starší linky vede i přes centrum, kde se v přestupních stanicích protíná s trasami A i C. Do současné délky „béčko" narostlo v roce 1998, další prodloužení se nyní aktivně neplánuje.

Stavba třetí trasy pražského metra začala v roce 1979, první cestující přivítala cestující 2. listopadu 1985. Po dvouměsíčním zkušebním provozu tehdy začaly soupravy jezdit mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Sokolovská (dnes Florenc). Vzdálenost mezi konečnými byla zhruba pět kilometrů, cesta trvala něco málo přes devět minut a pasažéři mohli vystoupit v sedmi stanicích. V následujících letech se „béčko" dočkalo na obou koncích výrazného prodloužení.

Rozšiřování linky pro zlepšení dostupnosti

Právě rozšíření nejprve na jihozápad a později na východ znamenalo výrazné zlepšení dopravní dostupnosti pro nově budovaná sídliště s desítkami tisíc obyvatel, kteří byli původně závislí zejména na autobusech. Tehdy používané dýchavičné kloubové ikarusy ale měly v pražském kopcovitém terénu často problémy udržet rychlost. Nehledě na to, že kapacita jedné pětivozové soupravy metra (vejde se do ní na 1300 cestujících) odpovídá devíti autobusům.

První prodloužení se otevřelo v říjnu 1988 na západě, a to mezi Smíchovským nádražím a stanicí Nové Butovice (původně Dukelská), o dva roky a měsíc později následovaly na opačné straně Prahy čtyři stanice od Florence k Českomoravské. V roce 1994 přibyl úsek Nové Butovice - Zličín a naposledy se trasa prodloužila z Českomoravské na Černý Most v listopadu 1998, stanice Kolbenova se otevřela až v roce 2001. V nedávné minulosti se uvažovalo o prodloužení do Depa Zličín, tento plán ale zatím pražský magistrát opustil.

Trasa B je specifická mimo jiné tím, že na obou koncích byla vybudována zčásti po povrchu. Jeden zhruba kilometrový úsek je mezi povrchovými stanicemi Rajská Zahrada a Černý Most, po tubusu zde vede i chodník a cyklostezka. Druhý - chodcům ovšem nepřístupný - tubus měří zhruba půl kilometru a metro v něm přejíždí Nepomucký rybník. Spojuje stanice Hůrka a Lužiny, které byly podobně jako Luka nebo konečná Zličín vystavěny blízko povrchu a zčásti do nich má přístup denní světlo. Za nadzemní stanice se ale označují jen Hůrka a Luka.

Několik přejmenování stanic

Zejména v západní části trasy se po roce 1989 také několik stanic přejmenovalo: Moskevská na Anděl, Švermova na Jinonice a Dukelská na Nové Butovice. Ideologicky zabarvené názvy měly nést i některé stanice ve východní části trasy B, ty ale byly dokončeny až po listopadu 1989 a dostaly jména nové. Například Vysočanská se původně měla jmenovat Lidových milicí (tento název neslo i dnešní náměstí OSN), dnešní Českomoravská pak podle komunistického prezidenta Antonína Zápotockého a Invalidovna podle předválečného předsedy KSČ Josefa Hakena.

Dodnes pak budí kontroverze výzdoba stanice Anděl, tedy někdejší Moskevské, na jejíž podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři a kde je od jejího otevření umístěna plastika Moskva-Praha. Naproti reliéfu je pak pamětní deska, na které se píše o československo-sovětském přátelství. V minulosti se uvažovalo o odstranění díla, které přečkalo i několik rekonstrukcí, nakonec jej ale loni na jaře jen doplnila vysvětlující tabulka. Ta uvádí, že Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením.

Do historie trasy B výrazně zasáhly ničivé záplavy v srpnu 2002. Během nich bylo „béčko" vůbec nejpostiženější částí podzemí dráhy, z celkem 17 zatopených stanic jich 12 bylo právě na této lince. Zřejmě nejvíce byla poškozena stanice Florenc B, kde zůstaly zatopeny i dvě vlakové soupravy, jejich snímky se staly jedním ze symbolů povodní. Poslední části metra se otevřely právě na trase B, a to až koncem března 2003. Během rekonstrukcí se ale některé stanice přišly o část své původní výzdoby.

Linka B slaví 40 let. Je nejdelší a má nejvíc stanic

Expedice katastrofa. Bez platného pokusu nejdeme domů, líčí čeští horolezci

Záhada v Černobylu. V zakázané oblasti zachytili psy s modrou srstí

Slovenský rychlostní limit na chodníku? Ve světě platí i větší bizarnosti

Spojené státy ovládl nebezpečný kult osobnosti, varuje analytik z Washingtonu

Deset článků na neděli: Od světélkujících jeskyní po tajemství císařovny Sissi