<p><strong>Benoit Binet (1638-1695) se narodil ve stejném roce jako jeho veličenstvo Ludvík XIV., Král Slunce. Holičů-parukářů Binetů prý bylo u dvora během jeho vlády nejméně osm, ale všechny stopy vedou ke slavnému vynálezci slavné Binetky do pařížské ulice Rue des Petits-Champs.</strong></p> <p><strong>Paruka a motyka</strong></p> <p>Binet přichází na dvůr jako královský parukář a vytváří nezapomenutelné kreace, včetně slavné zlaté paruky pro show v Tuileries. Do dějin vešel hlavně tím, že vynalezl monumentální královské paruky zvané „Binetky“ kterým se v originále francouzsky říká „binette“. Slovo binette ve francouzštině znamená i motyka – takže už samo o sobě říci někomu, že má na hlavě hezkou motyku, musí být jako slovní hříčka v původním jazyce vtipné.</p> <p class="has-medium-font-size"><strong>Ranní královská scéna</strong></p> <p>Brzy ráno ve Versailles, v ložnici francouzského vládce, se každý den odehrávala stejná scéna, jejímiž hlavními protagonisty jsou Král Slunce a jeho nepostradatelný Binet: Když ráno panovník vstal, jeho holič-parukář složil noční čepici, rozčesal mu vlasy a pak mu nasadil první ranní paruku, kratší a lehčí než ty ostatní, které nosí později během dne. Král si vybere čtyři paruky na výměnu během dne. Král je oholen, a to pouze každý druhý den, tak byl připraven k oblékání.</p> <p><strong>Ludvík XIV., Král Slunce, francouzský panovník 17. století, nosil punčochy, podpatky a paruku. Oblékal se jako novodobý transvestita, ale byl považován za uber-maskulinního. Mužnost je o vnitřní sebedůvěře, ne o tom, jak se oblékáte. Zdroj "Twitter"</strong></p> <h3 class="has-medium-font-size"><strong>Syn následovník</strong></h3> <p>Když Binet v roce 1695 zemřel, místo po něm na 20 let přebral jeho syn, který jej vystřídal v profesi až do roku 1716, kdy krátce po smrti Ludvíka XIV. na vlastní žádost rezignoval.</p> <p class="has-medium-font-size"><strong>Za koncem kariéry hledej ženu</strong></p> <p>Vnuk Bineta, který se stal Binetem de Boisroux a byl prvním komorníkem Dauphina, se stal nakonec předmětem velkého skandálu za vlády Ludvíka XV. V červnu 1761 jeho manželku, která byla první služebnou Mme la Dauphine, usvědčili z krádeže peněz, oblečení, prádla a dokonce i diamantu v hodnotě 6000 liber, který se pokusila prodat židovskému obchodníkovi z Bordeaux. Nehodnou služebnou zavřeli za mříže bretonského kláštera v Guingampu a to královským příkazem, takzvaným „Lettre de cachet“. Její manžel musel následně opustit své místo u dvora.</p> <br /> <p>Zdroje článku: <a href="https://angelique.cz" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Miriam Hessik</a>, <a href="https://www.nespechej.cz/clanky/mate-na-hlave-hezkou-motyku-aneb-co-spolu-delali-po-ranu-kral-slunce-a-jeho-slavny-parukar-20220807-604.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nespechej.cz</a></p>