CENTRUM.CZ > V Telce > 9. 1. 2026, 13:13

Metoda Markovič: Straka míří na obrazovky. Spartakiádní vrah nebyl jen další případ, ale osobní selhání slavné metody

| 4 min

Sdílet

Jiří Markovič si myslel, že to nejhorší má za sebou. Jenže rok 1985 přinesl něco, na co nebyla připravena ani kriminálka, ani komunistický režim.

Metoda Markovič - Straka

Zdroj: FOTO:Distr. TV Nova

Jiří Markovič si myslel, že to nejhorší má za sebou. Vyšetřování Ladislava Hojera ho sice vyčerpalo, ale také potvrdilo jeho genialitu v přístupu k pachatelům. Jenže rok 1985 přinesl něco, na co nebyla připravena ani kriminálka, ani komunistický režim. V ulicích Prahy, která se chystala na masovou oslavu socialismu, začal řádit predátor, který se vymykal všem tabulkám. Druhá řada oceňované série Metoda Markovič: Straka ukazuje moment, kdy jistoty padají a nastupuje čirá beznaděj.

Hra o čas pod tlakem politbyra

Píše se rok 1985 a Československo žije přípravami na nejmasovější sportovní akci své doby. Spartakiáda má být výkladní skříní režimu, důkazem jednoty a síly pracujícího lidu. Do Prahy se sjíždějí desetitisíce cvičenců, ženy a muži z celé republiky zaplňují ubytovny i stadiony. Metropole pulzuje energií, mládím a očekáváním. Jenže do tohoto narychlo natřeného obrazu dokonalé společnosti vstupuje temnota. V ulicích se začínají objevovat napadené ženy a strach se šíří rychleji než oficiální propaganda.

Pro kriminalisty to znamená noční můru. Nejde jen o dopadení vraha, ale o politický průšvih gigantických rozměrů. Státní orgány a Státní bezpečnost vyvíjejí na vyšetřovatele nepředstavitelný tlak. Nesmí vzniknout panika, nesmí se ukázat, že socialistická bezpečnostní složka nedokáže ochránit občany během svého největšího svátku. Stovky policistů a policistek se pouštějí do mravenčí práce, která připomíná hledání jehly v kupce sena, zatímco jim na záda dýchají papaláši z ústředního výboru. Atmosféra houstne a každá promarněná hodina může znamenat další oběť.

Inteligentní zrůda z dobré rodiny

Diváci, kteří si v první sérii zvykli na specifický, až bizarně intimní vztah mezi vyšetřovatelem a prostoduchým Hojerem, budou v druhé řadě svědky tvrdého nárazu. Spartakiádní vrah Jiří Straka není prosťáček, kterého by šlo opít rohlíkem nebo vlídným slovem. Je to zcela jiný typ protivníka. Mladý, pohledný, pocházející z dobré rodiny a nadprůměrně inteligentní. Markovičovi se do rukou dostává oříšek, na kterém si vyláme zuby i ta nejlepší strategie.

Tvůrci seriálu se rozhodli jít cestou dekonstrukce mýtu. Nechtějí jen opakovat úspěšný vzorec, ale ukázat jeho limity. „V první sérii jsme nastavili metodu pana Markoviče, v druhé ji vlastně trochu ničíme. V pokračování je vystavena obrovskému tlaku ať už ze strany StB, tak i tlaku sama sebe, metoda najednou nefunguje,“ popisuje kreativní producent Tomáš Hruška posun v ději. Zatímco u Hojera fungovala empatie a otcovský přístup, Straka je chladný manipulátor. Markovičovy dosavadní jistoty se hroutí jako domeček z karet.

Přístup filmařů zůstává střízlivý a analytický. Nejde o glorifikaci zla, ale o sondu do práce lidí, kteří se mu museli postavit tváří v tvář. „Během příprav obou řad pro nás bylo nejdůležitější najít klíč k vyprávění. Jak neadorovat vražedné činy a naopak vyzvednout mravenčí práci policistů. To nás stále zajímá nejvíce,“ dodává Tomáš Hruška.

Puberta bolí víc než výslechy

Zatímco v práci čelí Markovič svému profesnímu Waterloo, doma bojuje na další frontě, která je pro mnoho mužů ještě děsivější než pohled na místo činu. Jeho dcera dospívá. Je jí patnáct, má vlastní hlavu a představy o životě, které se s těmi otcovskými drasticky rozcházejí. Seriál tak nabízí zajímavý kontrast mezi mužem, který se snaží kontrolovat chaos ve společnosti, ale ztrácí kontrolu nad vlastní rodinou.

Představitel hlavní role, Petr Lněnička, vidí v této lince zásadní lidský rozměr své postavy. Kriminalista není stroj, ale táta, který chybuje. „Děti stárnou, a to přináší i starosti. A starosti s dospívajícími dětmi, a to zná skoro každý. Jeho dceři je patnáct let, chce víc samostatně žít a hlavně bez rodičů. A to někdy naráží na úskalí,“ vysvětluje herec. Markovič v jeho podání stárne, je unavenější a svět se mu mění před očima rychleji, než by si přál.

Úspěch, který zavazuje

Očekávání od druhé řady nemohou být vyšší. První série Metoda Markovič: Hojer se stala fenoménem, který redefinoval žánr české krimi. Posbírala tři České lvy z deseti nominací a ovládla Ceny české filmové kritiky v kategorii Mimo kino. Její kvality potvrdil i mezinárodní úspěch na festivalu Serial Killer, kde zvítězila ještě před oficiální premiérou.

Laťka je nastavena proklatě vysoko. Druhá série se však nesnaží jen svézt na vlně popularity té první. Jde hlouběji do psychologie, ukazuje temnější stránku doby a především to, že ani legenda není neomylná. Jiří Markovič v podání Petra Lněničky zůstává fascinující postavou právě pro svou lidskost a zranitelnost, která v konfrontaci s monstrem jako Straka vystupuje na povrch víc než kdy dřív.

Metoda Markovič: Straka míří na obrazovky. Spartakiádní vrah nebyl jen další případ, ale osobní selhání slavné metody

Horké křeslo pro ministra. Spočítali jsme, komu nejspíš hrozí rychlý konec

Slováková vyhlásila válku: Hanychová s Koktovou jsou prý „plebs“. Agáta se jí vysmála a poslala ji cvičit

Výstřel, který změnil podsvětí. Policie zná jméno Mrázkova údajného vraha, teorií bylo více

Rumunský diktátor chtěl krást nápady Západu. Vymyslel si Oltcit, socialistický přešlap

Kaiserův nový život ve Vídni. Žije s ženou, která netušila, že je herec. Prodal i milovanou chalupu