Mozek byl sledován třicet vteřin před smrtí a krátce po ní. Výsledky vyvolaly víc otázek než odpovědí

| 3 min

Sdílet

Došlo k tomu vlastně úplným omylem. Vědcům se ovšem podařilo zachytit aktivitu mozku právě v momentě smrti. Úsloví s promítnutím celého života má opravdu něco do sebe.

Mozek byl sledován třicet vteřin před smrtí a krátce po ní. Výsledky vyvolaly víc otázek než odpovědí

Zdroj: iStock

Obsah článku

Záznam pocházející z experimentu cíleného na něco jiného naznačuje, že fráze „před očima mi prošel celý život“ se může zakládat na pravdě. Nebo je alespoň velmi blízko realitě. Data získali vědci během monitorování mozkových vln muže ve věku 87 let trpícího epilepsií. V průběhu sledování ovšem dostal nečekaný infarkt, který se bohužel ukázal jako fatální. Během celého procesu běželo sledování, jež poskytlo nečekaný vhled do jeho umírání.

První záznam před a po smrti

Ačkoli podobné pokusy proběhly už dříve, tento záznam je první, který opravdu zachycuje mozkové vlny přímo během momentu smrti člověka. Tedy konkrétně 30 sekund před smrtí a také po ní. Mozková aktivita přitom vykazuje vzorce, které se velmi podobají snění a také vyvolávání vzpomínek. Vědci se proto domnívají, že tento nález opravdu indikuje „záblesky života“ těsně před jeho skutečným koncem.

Studie byla uvedena v časopise Frontiers in Aging Neuroscience. „Tohle byla ve skutečnosti naprostá náhoda, vůbec jsme neplánovali, že bychom něco takového mohli nahrát,“ uvedl pro BBC spoluautor výzkumu, Dr. Ajmal Zemmar. „Pokud bychom se měli přesunout do filozofické roviny, mohl bych trochu spekulovat. Řekněme, že mozek provede flashback, ve kterém nám připomene spíš ty hezké věci než ty špatné. Ale to bude pro každého naprosto odlišné.“

Nutnost dalšího bádání

Dodal, že popsaná aktivita trvala 30 vteřin poté, co srdce pacienta přestalo bít. „Tohle může být opravdu poslední vybavení si vzpomínek na to, co jsme během života zažili. Mozek je pak přehraje v posledních vteřinách před samotnou smrtí,“ vysvětluje. Výzkum také vyvolává otázky ohledně skutečného momentu smrti. Tedy zda se za ni dá počítat moment, kdy přestane bít srdce, nebo spíše konec samotné aktivity mozku. Rozhodně je to vícero procesů.

Podle Zemmara je potřeba na toto téma provést další výzkumy, protože jakékoli solidnější výsledky nelze odvodit jen z jednoho případu, navíc zaznamenaného naprostou náhodou. „Nikdy jsem při odvozování závěrů jen z jednoho případu necítil zvláštní jistotu,“ dodává. Nicméně jeden výzkum z roku 2013 k tomuto tématu také poskytl zajímavé nálezy. Američtí vědci se tehdy zaměřili na mozkové vlny krys právě v momentě jejich smrti a 30 vteřin po ní.

Útěcha pro všechny zúčastněné

Šlo tedy prakticky o stejný úsek, jaký byl zachycen u tohoto infarktu. Dr. Zemmar popisuje podobnost mezi jeho výzkumem a starším bádáním jako „naprosto udivující“. „Myslím, že na celé zkušenosti blízké smrti je něco velmi mystického a také silně emocionálního,“ dodává. „A nálezy, jako jsou tyhle, to je přesně to, pro co jako vědci žijeme.“ Smrt je pro každého ožehavé a současně nevyhnutelné téma. V nějaké podobě tak rezonuje v každé lidské kultuře.

Výsledky plynoucí z tohoto záznamu však ukazují na to, že v samotném konci můžeme nalézt jakousi útěchu. Platí to i pro příbuzné umírajícího. Může nás tedy alespoň trochu uklidnit, že před samotným odchodem z tohoto světa prožije dotyčný pravděpodobně znova to nejhezčí, co se mu za život přihodilo. Vlastní mozek tak snad poslouží jako promítací plátno v soukromém kině. Uznejte, může být lepší způsob, jak dosáhnout ve smrti vnitřního míru?

Mozek byl sledován třicet vteřin před smrtí a krátce po ní. Výsledky vyvolaly víc otázek než odpovědí

Hezucký podle lékařů v podstatě neměl šanci přežít. Přesto byla v plánu radikální léčba

Tohle pro rok 2026 předpovídá Baba Vanga

Objev, který na Marsu neměl být. Nečekaný nález vesmírného vozítka zaskočil vědce

Od Četnických humoresek k životu v maringotce a nečekanému těhotenství: Jak dnes žije Alena Antalová?

Šance jedna ku desetitisíci. Marek Dvořák popsal zásah, při kterém Simonka porazila smrt