Čipový a polovodičový průmysl zůstává nejrozhodujícím hráčem v technologickém odvětví. Zatímco většina očí se upírá k rozvoji umělé inteligence a jejím možnostem, tato malá zařízení jsou schopna pohánět nejen modely s umělou inteligencí, ale i jakoukoli technologickou vychytávku, kterou máte na dosah ruky. Čipy jsou srdcem moderních zařízení, od chytrých telefonů po superpočítače, a jejich význam je pro vývoj nových technologií klíčový. Jakákoli zpráva související s čipovým průmyslem je proto okamžitě aktuální a příběh Germana Aksenova je toho přímým důsledkem.
A tak jen několik dní poté, co se dozvěděli o datu možné nové polovodičové krize, se několik mezinárodních médií převzala příběh Aksenova, bývalého inženýra společností ASML a NXP, který byl v Nizozemsku odsouzen ke třem letům vězení. Důvod? Navzdory sankcím, které Evropská unie uvalila na Rusko v roce 2014, to Aksenovovi nezabránilo v obchodování s důvěrnými dokumenty a jednotlivými tajemstvími zaměřenými na výrobu čipů. Ve skutečnosti tím přímo poškodil společnost ASML, jediného světového dodavatele strojů pro extrémní ultrafialovou litografii, což je klíčová technologie pro výrobu pokročilých čipů, které jsou klíčové pro vývoj elektronických zařízení nové generace.
NXP, další společnost, pro kterou pracoval, není v technologickém odvětví tak významná jako ASML, ale je známá tím, že se společně se společností Sony podílela na vynálezu technologie NFC. Tato technologie způsobila revoluci ve způsobu, jakým komunikujeme se svými zařízeními, a umožňuje bezkontaktní platby a rychlé a bezpečné přenosy dat. Díky svým zkušenostem z obou společností využil Aksenov své pozice k fyzickému převozu důvěrných souborů prostřednictvím USB a pevných disků do Ruska, kde je předal agentům FSB (ruské tajné služby).
To zřejmě nebyla jediná Aksenovova akce, neboť byl zachycen při kopírování dokumentů přímo ze serverů společností ASML a NXP s úmyslem odnést si je domů. Poté, co byly jeho záměry odhaleny, tvrdil, že soubory potřeboval k „rozšíření svých odborných znalostí“ a popřel, že by jednal jako špion, ale bylo pozdě: všechny tyto podezřelé manévry ho dostaly do centra pozornosti. I tak se mu podařilo snížit trest ze čtyř na tři roky, protože se nepodařilo prokázat, že by za své jednání dostal peníze, ani se neprokázalo, kdy dokumenty ukradl. Tento případ poukazuje na význam bezpečnosti v technologickém průmyslu, kde je ochrana duševního vlastnictví klíčová pro udržení konkurenceschopnosti a inovací.