CENTRUM.CZ > Žena-in.cz > 7. 1. 2026, 10:00

Nechci se nutit do stimulace ústy a dělat to jen proto, že se to očekává

| 3 min

Sdílet

V intimních vztazích často řešíme, co dělá dobře tomu druhému. Méně už mluvíme o chvílích, kdy se přizpůsobujeme, i když nám samotným není úplně dobře. Přitom právě schopnost naslouchat sobě a pojmenovat své hranice je jedním ze základů spokojenosti.

Intimita

Zdroj: Shutterstock

Možná to znáte i vy. Jsou situace, které se v partnerských vztazích berou jako samozřejmé, ale vnitřně s nimi nejsme úplně v souladu. Ne proto, že bychom byly prudérní nebo málo otevřené, ale proto, že každé tělo i každá psychika reagují jinak. To, co může být pro jednoho projevením blízkosti, může být pro druhého spíš zdrojem napětí nebo nejistoty.

Ve výzkumu publikovaném v The Canadian Journal of Human Sexuality v roce 2016 se vědci zaměřili konkrétně na orální sex v heterosexuálních vztazích, na to, kdo ho dává, kdo ho přijímá a jaký z toho má prožitek. Z výsledků vyplynulo, že orální sex partnerovi poskytlo při posledním setkání 59 % žen, zatímco u mužů to bylo 52 %. Zároveň ale orální sex častěji přijímali muži, uvedlo to 63 % z nich, oproti 44 % žen. Zásadní rozdíl se ukázal v hodnocení potěšení, zatímco 52 % mužů označilo poskytování orálního sexu za velmi příjemné, u žen to dokázalo říct jen 28 %. Jinými slovy, ženy ho častěji dávají, ale výrazně méně často si ho skutečně užívají.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Ženy přiznaly, co je zaručeně odradí od provádění orálního sexu

To, co tato čísla naznačují, není jen statistika, ukazují rozdíly v tom, jak se ženy a muži mohou cítit ve stejných situacích, a jak vnímají intimitu. Mnoho z nás se učí o tělesné blízkosti z médií, okolo nás nebo ze zkušeností druhých, ale málokdy se učíme, jak bezpečně a otevřeně komunikovat o tom, co nám opravdu vyhovuje, a co ne.

Pro některé ženy je tento typ intimního kontaktu příliš intenzivní, jiným zase vadí určitá smyslová stránka situace, nebo se necítí dostatečně viděné či respektované. Někdy je to prostě osobní preference, bez hlubšího vysvětlení. A i to je zcela v pořádku. Největší překážkou bývá často ten tichý pocit, že by se mělo něco dělat, i když nám to nepřináší radost.

V partnerských vztazích je velmi důležité mít pocit bezpečí, ve kterém můžeme sdílet, co se nám líbí a co ne. Není třeba do detailů vysvětlovat každý důvod, stačí upřímně říct: „tohle pro mě není příjemné“ nebo „tohle teď nechci“. Když partner naslouchá bez nátlaku nebo kritiky, může to upevnit důvěru a přiblížit vás k intimitě, která je skutečně oboustranně naplňující.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Mankeeping: Trend, který odrazuje ženy od randění

Komunikace o hranicích nepatří do ložnice v momentě, kdy se cítíme zranitelné nebo pod tlakem. Nejlépe funguje ve chvíli, kdy jsme v klidu, mimo sexuálně nabité prostředí, a máme prostor si opravdu naslouchat. To, co chceme říct, může být jednoduché a upřímné, a přesto hluboce důležité.
Možná je tedy nejlepší si připomenout jednu věc, nemusíme mít rády všechno. Nemusíme se přizpůsobovat jen proto, že to někdo očekává. Intimita, která respektuje naše hranice a přání, je vždy hodnotnější než ta, která vzniká z tlaku nebo pocitu povinnosti. A když sdílíme své hranice s láskou a respektem, dáváme svému partnerovi šanci pochopit nás lépe, a nám samotným šanci cítit se ve svém těle víc doma.

Zdroje: UTP Publishing, Woman, Slate

Nechci se nutit do stimulace ústy a dělat to jen proto, že se to očekává

Horké křeslo pro ministra. Spočítali jsme, komu nejspíš hrozí rychlý konec

Slováková vyhlásila válku: Hanychová s Koktovou jsou prý „plebs“. Agáta se jí vysmála a poslala ji cvičit

Výstřel, který změnil podsvětí. Policie zná jméno Mrázkova údajného vraha, teorií bylo více

Rumunský diktátor chtěl krást nápady Západu. Vymyslel si Oltcit, socialistický přešlap

Kaiserův nový život ve Vídni. Žije s ženou, která netušila, že je herec. Prodal i milovanou chalupu