„Neprůbojné“ americké tanky M1 Abrams se ukázaly jako zranitelné. V rekci vzniklo hned dvojí reaktivní pancéřování

Sdílet

Ačkoliv měly být tanky odolné už v základu, realita byla úplně jiná. Konstruktéři to proto vyřešili podobně jako u mnoha jiných obrněnců, a to hned dvojím způsobem.

Tank M1 Abrams s reaktivním pancéřováním ARAT-1

Zdroj: Armáda Spojených států amerických

Obsah článku

Americké tanky M1 Abrams patří k nejlépe pancéřovaným na planetě, a zničit je bývá pro soupeře velmi obtížné. Ovšem i přesto se to již v některých konfliktech podařilo, a ani pancíř se speciálním složením nedokáže poskytnout osádce stoprocentní bezpečí. Z tohoto důvodu existuje i pro tanky Abrams reaktivní pancéřování, které zvyšuje jeho odolnost. Označováno je jako ARAT, uvádí EBAD, a v případě potřeby je využíváno na verzích A1 i A2.

Ochranu paradoxně poskytuje výbuch

Reaktivní pancéřování je řešení v počátcích vyvinuté k ochraně tanku proti kumulativním hlavicím. Obecně jde o výbušninu vloženou mezi dva kovové pláty, která v případě dopadu projektilu exploduje, a její účinek změní směr a rychlost výbuchu kumulativní hlavice. Modernější typy reaktivního pancéřování jsou pak účinné i proti kinetickým projektilům. Tento princip byl objeven ve 40. letech 20. století, ale zaveden až o cca 20 let později.

۳/۵ 👇تانک ابرامز M1A2 SEPv2 با بسته کامل حفاظتی بقاپذیری جنگ شهری TUSK ii شامل نصب بلوکهای واکنشی ARAT-1 و ARAT-2 بر روی کناره شاسی، بلوکهای زره واکنشی ARAT-2 بر روی کناره برجک، حفاظ بر روی دریچهها برای لودر و فرمانده، جمر ضد بمب کناره جاده ای و زره اضافه ای v شکل بخش زیرین بدنه pic.twitter.com/mrGGyGtwPp
— crash (@Crash534678) August 20, 2022

Na tanky M1 Abrams přitom nebyl reaktivní pancíř původně zamýšlen, neboť se spoléhají na silné kompozitní pancéřování, případně na desky z ochuzeného uranu. Později však jeho potřeba vyvstala. Defence24 uvádí, že vývoj ERA pro Abrams započal v roce 2004 na základě zkušenosti války v Iráku, kde se ukázalo, že tank rozhodně není nezranitelný. Výsledkem bylo pancéřování označované jako ARAT-1, které má účinnost 500 až 550 mm RHAe proti kumulativním hlavicím, což v součtu s pancířem odolnost tanku značně zesiluje.

ARAT je 32 modulů na každé straně

Základ pancéřování ARAT-1 tvoří moduly označované M19. Ty jsou montovány na strany podvozku, přičemž je na každé z nich 32; další moduly je potom možné umístit na věž, ale v praxi nebývá toto řešení používáno. Výhodou pancíře je, že lze moduly velmi snadno měnit, tedy nahrazovat, takže pokud je tank zasažen a některý exploduje, lze ho na místě snadno uvést do původního stavu. Pancíř postačí třeba na běžný projektil z RPG-7 označovaný jako PG-7VL, který má průraznost 500 mm RHAe, uvádí MilitaryToday, až existuje i účinnější tandemový.

Vedle toho je ještě pancéřování označené jako ARAT-2, kdy jsou na moduly M19 montovány další moduly M32, které vypadají jako střešní tašky, podotkl MilIn, a s nimi je ochrana vícevrstevná. O kolik zvyšuje ochranu však není veřejně známé. I konstruktéři amerických tanků se však budou muset vypořádat s rizikem stále více rozšířených (a silnějších) dronů. K tomu může teoreticky také metoda rozšíření ochrany reaktivním pancířem na další části tanku. To by sice zvýšilo jeho hmotnost, ale i tak je možné, že to bude inženýrům dávat smysl.