Lando Norris skončil ve Velké ceně Abú Zabí na třetím místě, ale i to mu přineslo vytoužený titul mistra světa formule 1. Stal se tak 35. jezdcem, kterému se to povedlo. Pocity euforie nemizí a ještě chvíli si bude muset zvykat na svůj úspěch.
„To, co jsme dokázali, to bylo ono. Poslední kousek skládačky, a to se musí oslavit. Pořád tomu tak nějak nemohu uvěřit. Seděl jsem u bazénu a někdo přišel a řekl mi šampione, tak to prostě znělo jinak než Lando. Je to velký úspěch. Jsem 35. jezdec na světě, jsem jeden z nich, jeden z 11 Britů, Britové si vždy vedli dobře v F1. Jsem na to velmi hrdý a je neuvěřitelné, že mé jméno je teď vedle jejich.“
U výhry byla přítomna celá jeho rodina, přátelé a samozřejmě tým, se kterým je ve formuli 1 od roku 2019. Nikdo se neubránil emocím, ani on sám ne. Několikrát se při rozhovorech neubránil slzám a na pódiu tomu nebylo jinak. Vnímá se jako hrdina?
„Rád bych, nebo byl bych za to rád. To, co mě dělá v tomto sportu šťastným je to, že vím, jak to ovlivňuje tým, moji rodinu. A když máte tohle, pak i fanoušky a celou zemi, je to neuvěřitelné. Vyrůstal jsem u televize sledováním hvězd a idolů a myslel jsem si, že tohle bych jednou chtěl být já. Doufám, že budu pokračovat v tom, aby na mě byla má země hrdá a lidé kolem a užívám si to.“
Když máte dítě v motorsportu, musíte obětovat mnohé. Čas, finance, rodinu. Po závodě poskytla rozhovor i jeho matka Cisca, která byla dojata a nemohla místy ani mluvit. Sama přiznala, že rodinný čas byl největší obětí.
„Pro každého je to jinak, oběti. Nechci, aby mě lidé třeba litovali nebo tak. Jako rodina spolu chcete být a trávit čas a to jsme společně neměli od doby, co jsem začal, od doby, kdy mi bylo 7 nebo 8 let. S tátou jsem trávil více času, jezdil se mnou všude. Máma byla doma a starala se o mé sestry. Celá tahle cesta, cestování, vidím mámu jen 20 dnů ročně, což není mnoho. Ráda by mě vídala víc. Ale stálo to za to. Dostal jsem se do formule 1, vyhrál jsem závody, ale získat titul mistra světa, to všechno zpečetilo a stálo to za všechny oběti. To chce vlastně každý, aby na něj rodiče byli pyšní, doufám, že je udělám ještě více pyšné. To je to nejlepší, co můžete.“
Týmová kolega Oscar Piastri byl k titulu letos velmi blízko a nevzdal se do posledního kola v Abú Zabí. Lando Norris mu ale dává prostor na zpracování, i když by ho rád viděl a promluvil si s ním.
„Je to jedna z těch situací, kdy opravdu nevíte, co dělat. Jsem taky člověk, který se cítí špatně, chci ho obejmout. Chci mu projevit respekt, který si zaslouží, a jsem si jistý, že všichni venku mu projevují respekt, který si zaslouží. Ale já to taky chci udělat a myslím, že je to vždycky docela těžká situace a těžké to udělat. Vím ale, čeho letos dosáhl a jak těžké to bylo pro obě strany. Vím, že nás čeká ještě spousta dalších soubojů, ve kterých někdy vyhraje on a jindy já.“
„Bavilo mě to a doufám, že i jemu se to hodně líbilo. Samozřejmě jsem byl nakonec docela zklamaný, že jsem loni skončil druhý. Všichni chceme vyhrát. Každý na startovním roštu chce vyhrát.“
Max Verstappen byl dalším, který na okruh Yas Marina nepřijel proto, aby mu titul daroval. Neměl co ztratit. Oba jsou přátelé mimo formuli 1 a chovají mezi sebou velký respekt.
„Všichni vědí, že jsem s Maxem vycházel velmi dobře. ?ěli jsme své spory, malé hádky. Bez ohledu na to, jak to všichni vidí zvenčí, máme k sobě velký respekt. Vždycky si budeme říkat věci, abychom se navzájem napadali a popichovali, abychom se navzájem naštvali, frustrovali, popudili, to je součást hry.“
„V hloubi duše jsme ale kluci, kteří spolu vycházejí. Máme stejné touhy, stejný osud. Máme k sobě velký respekt a bez ohledu na to, co říkají ostatní, je to něco, co k sobě cítíme, a to se počítá. A v podstatě je to vše, co chceme, tenhle druh respektu. Bylo mi potěšením převzít od něj otěže. Měl za sebou několik vítězství v řadě. Bylo skvělé, že jsem si to mohl loni vyzkoušet. A letos se nám podařilo ho porazit. Ale v budoucnu nás čeká ještě spousta dalších soubojů. Těším se na to.“
Rád by si blíže zazávodil s Lewisem Hamiltonem a věří, že tomu tak v budoucnu bude. „Jeho tým měl letos samozřejmě mnohem větší potíže, než všichni očekávali. Lewis dokázal, že je pravděpodobně nejlepší všech dob. Všichni vědí, že pokud se někdo dokáže vzpamatovat z těžkých let, je to právě on. A já bych s ním rád závodil ještě víc. Vždycky považuji za privilegium, že mohu závodit s někým, kdo je nejlepší na světě.“
Lando Norris se nikdy nebránil tomu mluvit o mentálním zdraví. I jemu během let velmi pomáhal psycholog a letošní sezóna nebyla výjimkou, boj o titul byl totiž těsný a v půlce sezóny to vypadalo, že na první příčku může zapomenout.
„Rozdíl v Poháru jezdců byl jen 2 body. Určitě mi pomohla spolupráce s psychologem a různými lidmi z mnoha různých oborů. Jak moc? To je těžké říct. Ale pomohlo mi to k lepším výkonům? Pomohlo mi to k vítězstvím v druhé polovině sezóny a k té sérii, která mi podle mě nakonec zajistila titul? Ano. Každý malý kousek se může nasčítat a udělat velký rozdíl.“
Přišla ale chvíle, kdy si řekl, že se bude muset spokojit s druhým místem a nezískat titul, hlavně po závodě v Zandvoortu? „Ne, to bych nikdy tak rychle neřekl. Určitě jsem neměl takovou naději, že ještě existuje šance. Ale myslím, že pokud letošní rok něco dokázal, tak to není z mé strany, ale když vidím, jak se Max dostal ze 100 bodů zpět tam, kde skončil, je to neuvěřitelné. A on nepotřebuje víc respektu, než má, ani víc uznání, než má, protože je několikanásobným mistrem světa, má podle mě maximum, co se dá mít, a já mám pravděpodobně ještě větší respekt a uznání za to, čeho letos dosáhl, když se vrátil z toho deficitu, který měl.“
V Abú Zabí ještě probíhali po sezónní testy, kterých se účastnil stále s číslem 4, které se brzy změní na 1. Jeho ikonickou fosforovou helmu s designem, kterému říká „blob“ přeměnil na zlatou. Trofej si převezme na předávání cen FIA, které letos proběhne v Uzbekistánu.
SvětFormule.cz
Žena.cz|
KINOTIP2.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
FAJNTIP.cz|
Náš REGION|
NESPECHEJ.cz|
Čas pro ženy|
