Jsme ve vesmíru sami? Odpověď na tuto otázku může vědcům přinést poměrně netradiční parametr, a sice složení planetárních plynů.
V tomto případě je hlavním hrdinou K2-18b, planeta vzdálená 120 světelných let, která vypadá jako něco přímo z filmu Interstellar a její mořský svět. K2-18b se proslavila v roce 2023, kdy vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zjistil přítomnost dimethylsulfidu (DMS).
Na Zemi je DMS produkován především životem, zejména fytoplanktonem a dalšími mořskými mikroby, takže studie z roku 2023 byla přijata s jistým nadšením.
Nadšení však mírnil předběžný charakter nálezu; pozorování JWST odpovídala přítomnosti DMS, ale nepotvrdila ji. Proto tým studie provedl opětovnou analýzu, tentokrát však poněkud jiným způsobem.
JWST dokáže analyzovat atmosféry exoplanet, když tyto světy z pohledu observatoře přecházejí přes povrch svých hostitelských hvězd: dalekohled detekuje určité molekuly ve vzduchu na základě vlnových délek světla hvězd, které absorbují.
Tyto vlnové délky fungují jako otisky prstů: každý prvek má své vlastní, takže detekce určité vlnové délky je spolehlivým a důvěryhodným ukazatelem přítomnosti tohoto prvku. Takto známe například prvky planet v naší sluneční soustavě.
Tým provedl prvotní, předběžnou detekci DMS pomocí přístrojů JWST NIRISS (Near Infrared Imaging Camera and Slitless Spectrograph) a NIRSpec (Near Infrared Spectrograph). Pro novou studii, publikovanou v časopise Astrophysical Letters, však vědci z Cambridge použili přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který analyzuje různé vlnové délky světla. Výsledky ukázaly, že přístroj MIRI rovněž detekoval otisk DMS.
„Jedná se o nezávislý důkaz, který využívá jiný přístroj než ten, který jsme používali dříve a jiný rozsah vlnových délek světla, kde nedochází k překrývání s předchozími pozorováními,“ vysvětluje v prohlášení Nikku Madhusudhan, vedoucí studie. Signál byl vysílán silně a zřetelně.
Na základě velikosti a dalších charakteristik má Madhusudhanův tým podezření, že K2-18b by mohla být světem typu Hycean (kombinace vodíku a oceánu), což je třída exoplanet navržená v roce 2021, která má obrovský oceán tekuté vody a atmosféru bohatou na vodík.
Studie totiž potvrzuje, že vzduch K2-18b je rovněž bohatý na DMS. Autoři odhadují koncentraci více než 10 objemových dílů na milion, zatímco zde na Zemi je to méně než jeden díl na miliardu.
„Předchozí teoretické práce předpovídaly, že vysoké hladiny plynů na bázi síry, jako je DMS, jsou na hyceánských světech možné,“ dodává Madhusudhan. A nyní jsme je podle předpovědi pozorovali. Vzhledem ke všemu, co o této planetě víme, je hyceánský svět s oceánem kypícím životem scénářem, který nejlépe odpovídá dostupným údajům.
Autoři netvrdí, že objevili mimozemský život, ale tvrdí, že k potvrzení a rozšíření jejich zjištění je třeba dalšího výzkumu. Stejného názoru jsou i další vědci.
Zjištění známek mimozemského života je složitá záležitost a jejich potvrzení ještě složitější, zejména na světě, jako je K2-18b, který v dohledné době nebudeme moci blíže prozkoumat, pokud vůbec někdy. Proto se dá očekávat, že diskuse a sběr dat budou pokračovat.

Zdroj: Youtube.com
Kromě detekce DMS vědci v atmosféře K2-18b objevili také metan a oxid uhličitý, což naznačuje složité chemické procesy, které by mohly souviset s biologickou aktivitou. Přítomnost těchto plynů spolu s DMS posiluje myšlenku, že na K2-18b by mohly panovat podmínky vhodné pro život. Metan a oxid uhličitý jsou známé jako vedlejší produkty biologických procesů na Zemi, což těmto zjištěním dodává další vrstvu zajímavosti.
Objev těchto plynů byl umožněn díky pokroku v oblasti vesmírných pozorovacích technologií, jako je například JWST, který revolučním způsobem změnil naše možnosti studia exoplanet. JWST je nejvýkonnější vesmírný teleskop, jaký byl kdy postaven a jeho schopnost analyzovat atmosféry vzdálených planet poskytuje bezprecedentní data, která mohou změnit naše chápání vesmíru a našeho místa v něm.
V budoucnu se očekává, že nové vesmírné mise a ještě pokročilejší teleskopy budou pokračovat ve výzkumu K2-18b a dalších potenciálně obyvatelných exoplanet. Hledání života mimo Zemi je jednou z nejzajímavějších hranic moderní vědy a každý nový objev nás přivádí o krok blíže k odpovědi na věčnou otázku, zda jsme ve vesmíru sami.