CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 14:00

Tohle si Češi neuvědomují: Přátelství jako hrozba pro demokracii

| 4 min

Sdílet

Víc přátel, víc spojení – ale i víc rozdělení. Studie ukazují, že rozšiřující se okruhy známých v kombinaci se sociálními sítěmi zvyšují polarizaci a ohrožují schopnost společnosti vést otevřený a smysluplný dialog.

Tohle si Češi neuvědomují: Přátelství jako hrozba pro demokracii

Zdroj: Priscilla Du Preez 🇨🇦 / Unsplash

Roztříštěnost společnosti do stále uzavřenějších a nekomunikativnějších skupin se stala jednou z největších hrozeb pro veřejnou diskusi a v konečném důsledku i pro zdraví demokracie. Zdá se, že věk hyperkonektivity zdaleka nevytváří pevnější společenskou strukturu, ale podkopává základy vzájemného porozumění a vytváří hrozbu pro soužití, která má své kořeny v paradoxním jevu: v růstu našich přátelských kruhů.

Logika této dynamiky je ve skutečnosti překvapivě jednoduchá. Když má člověk širokou síť kontaktů, pomyslné náklady na ukončení přátelství kvůli neshodám se drasticky snižují. Existence dalších příznivců v sociálním okruhu činí z přerušení vazeb mnohem méně emočně nákladné rozhodnutí, což bylo nemyslitelné, kdyby byl okruh přátel menší. Kritická hranice, při níž se toto chování spustí, je mezi třemi a čtyřmi blízkými přáteli.

Tento jev má navíc zřejmě velmi specifický původ. Analýza sociálního vývoje ve Spojených státech zjistila dramatický nárůst polarizace mezi lety 2008 a 2010, což je období, které se, jak uvádí SciTechDaily, shoduje se dvěma zásadními změnami. Na jedné straně se průměrný počet blízkých přátel na osobu zvýšil z pouhých dvou na okruh čtyř až pěti. Na druhé straně došlo k masovému rozšíření chytrých telefonů a definitivnímu vzestupu sociálních sítí.

Mohlo by vás zajímat: Paměť v troskách a přitom vám ještě není ani 40. Děláte jednu zásadní chybu

Vysoká cena za příliš mnoho přátel

Matematický model v tomto ohledu potvrdil to, co naznačovala pozorování: vyšší hustota osobních sítí je dokonalou živnou půdou pro výraznější polarizaci. Mít více kontaktů zvyšuje pravděpodobnost, že budeme vystaveni názorům, které se liší od našich vlastních. Avšak místo toho, aby toto neustálé vystavování odlišným názorům podporovalo empatii, vyvolává více konfliktů a v reakci na ně posiluje vlastní postoje s rostoucí prudkostí.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Konečným výsledkem je vytváření takzvaných „ideologických bublin“. Společnost je rozdělena do vzduchotěsných komor, které spolu téměř neinteragují, což narušuje společný prostor nezbytný pro dialog. Tato dynamika izolace a napětí nesmírně ztěžuje konstruktivní diskusi a otevírá dveře k nemožnosti dosáhnout konsenzu, který je pro pokrok každého demokratického systému nezbytný.

Sociální sítě a jejich role v polarizaci

Zásadní roli v tomto jevu sehrály sociální sítě, platformy určené k propojování lidí. Ačkoli jejich původním záměrem bylo usnadnit komunikaci a výměnu myšlenek, staly se živnou půdou pro polarizaci. Algoritmy, které upřednostňují obsah podobný našim osobním preferencím, posilují naše stávající přesvědčení a vytvářejí efekt ozvěny, kdy jsou slyšet pouze hlasy podobně smýšlejících. Takové prostředí může omezit možnost seznámit se s různými perspektivami, což snižuje možnost rozvíjet širší, empatické chápání složitých problémů.

Studie Pew Research Center z roku 2014 zjistila, že lidé, kteří často používají sociální média, mají tendenci být politicky polarizovanější než ti, kteří je nepoužívají. Částečně je to proto, že sociální média usnadňují rychlé šíření informací, ale také dezinformací, které mohou prohlubovat stávající rozpory a ztěžovat konstruktivní dialog.

Psychologický dopad polarizace

Polarizace ovlivňuje nejen společnost jako celek, ale má také významný dopad na psychickou pohodu jednotlivců. Neustálé vystavování konfliktům a vyhroceným debatám může zvyšovat úroveň stresu a úzkosti. Kromě toho může rozpad přátelských a rodinných vztahů v důsledku ideologických rozdílů vést k pocitům izolace a osamělosti.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Studie zveřejněná v časopise Journal of Social and Personal Relationships zjistila, že lidé, kteří zažívají politické konflikty v osobních vztazích, uvádějí vyšší míru stresu a nižší spokojenost se svými vztahy. To podtrhuje význam hledání způsobů, jak zmírnit polarizaci a podpořit konstruktivnější a empatičtější dialog.

Možná řešení ke zmírnění polarizace

Pro řešení tohoto problému je nezbytné podporovat výchovu ke kritického myšlení a empatii již od útlého věku. Podpora schopnosti zpochybňovat informace a zvažovat různé perspektivy může přispět ke snížení polarizace. Kromě toho by platformy sociálních médií mohly hrát aktivnější roli při propagaci obsahu, který podporuje konstruktivní dialog a vzájemné porozumění.

Organizace a hnutí, které podporují dialog mezi lidmi s odlišnými názory, jako například Better Angels ve Spojených státech, se ukázaly jako účinné při snižování polarizace a podpoře většího porozumění mezi znepřátelenými skupinami. Tyto iniciativy zdůrazňují význam vytváření bezpečného prostoru, kde mohou lidé sdílet své názory a naslouchat názorům druhých bez obav, že budou odsouzeni nebo odmítnuti.

Závěrem lze říci, že ačkoli se na první pohled může zdát, že mít více přátel a kontaktů je prospěšné, je nezbytné si uvědomit, jaké problémy to může přinášet z hlediska sociální polarizace. Aktivním řešením těchto problémů se můžeme dopracovat k jednotnější a starostlivější společnosti.

Tohle si Češi neuvědomují: Přátelství jako hrozba pro demokracii

Rajchl má smůlu. "Je mi líto, není co řešit," říká právník Sokol k poslancově pornu

Odvážné, krásné a připravené na lásku: Seznamte se s dívkami z Bachelor Česko 2025

Na Žižkov vybrali netradiční vánoční výzdobu. Světýlka navrhly děti ze školky

Jen 12 schodů od bytu. V Brně vzniká projekt, kde budete mít kancelář na dosah

Proč slavíme 17. listopad: Den, kdy studenti dvakrát změnili české dějiny