Vědecká fikce už v mnoha ohledech není fikcí, ale málokdy se setkáme s něčím tak znepokojivým, jako jsou počítače fungující na skutečných lidských neuronech.
Hranice mezi organickým a umělým se nyní stále více stírá. Biotechnologie postupují mílovými kroky vpřed a vytvářejí hybridy, které zpochybňují naše tradiční chápání výpočetní techniky a života jako takového. To, co se děje v britských laboratořích, navždy změní naše vnímání toho, čím může být počítač. Jsme svědky zrodu nové technologické éry, v níž se mísí křemíkové čipy s lidskou mozkovou hmotou.
První počítač na světě z masa a kostí
První komerční hybridní počítač nasvětě, který kombinuje křemíkové obvody s lidskými mozkovými buňkami, bude podle serveru ScienceAlert brzy k dispozici k pronájmu. Biologický stroj vyvinutý v britských laboratořích představuje evoluci prototypu DishBrain, který se proslavil tím, že se naučil hrát Pong.
Každá jednotka CL1 se skládá z 800 000 neuronů vypěstovaných na křemíkovém čipu spolu s jeho systémem podpory života. Nemůže sice konkurovat nejpokročilejším schopnostem dnešních superpočítačů, ale má zásadní výhodu: ve srovnání s podobnými technologiemi spotřebovává nepatrný zlomek energie.
Zatímco centra umělé inteligence spotřebovávají energii odpovídající celým státům, stojan strojů CL1 potřebuje pouze 1 000 wattů a disponuje přirozenými schopnostmi učení a adaptace v reálném čase.
„Neuron je samoprogramovatelný, nekonečně flexibilní a je výsledkem čtyř miliard let evoluce. To, na co digitální modely umělé inteligence vynakládají obrovské prostředky ve snaze napodobit, máme my od samého počátku,“ říká australský startup Cortical Labs. Na vývoji této experimentální wetwarové platformy spolupracovali s britskou společností bit.bio.
Neurovědec Brett Kagan a jeho tým postavili svůj výtvor proti ekvivalentním algoritmům strojového učení a systémy buněčných kultur je překonaly. Uživatelé mohou posílat kód přímo do synteticky podporovaného neuronového systému, který reaguje na elektrické signály téměř okamžitě.
Je zřejmé, že nejnadějnější potenciál tohoto biologicko-syntetického hybridu spočívá v jeho využití jako experimentálního nástroje k lepšímu pochopení našich vlastních mozků. „Epileptické buňky se nedokážou naučit pěkně hrát, ale pokud na buněčnou kulturu aplikujete antiepileptika, mohou se najednou učit lépe,“ vysvětlil Kagan a zdůraznil schopnost systému eticky testovat léky.

Zdroj: Youtube.com
Výpočetní neurony jsou pěstovány ze vzorků kůže a krve dospělých lidských dárců. Přestože existují určitá omezení – neurony přežívají pouze šest měsíců – potenciál úspory energie této technologie naznačuje, že stojí za to ji dále rozvíjet.
A pozor, protože už má i svou cenu: první jednotky CL1 budou brzy dodány za 35 000 dolarů (přibližně 752 tisíc korun) za kus, nebo si lze vzdálený přístup pronajmout za 300 dolarů na týden.
Etické důsledky a budoucí aplikace
Vývoj biologických počítačů vyvolává důležité etické otázky. Využití lidských neuronů pro výpočetní techniku otevírá debatu o hranicích vědy a techniky: do jaké míry je etické používat lidské buňky ve strojích? Skutečnost, že se tyto neurony dokáží učit a přizpůsobovat v reálném čase, navíc naznačuje potenciál pro vytvoření systémů s určitým stupněm autonomie.
Pokud jde o budoucí aplikace, tyto biologické počítače by mohly způsobit revoluci v oblastech, jako je personalizovaná medicína a umožnit přesnější testování léků v kontrolovaném prostředí, které simuluje lidský mozek. Mohly by také zlepšit umělou inteligenci tím, že poskytnou model blížící se fungování lidského mozku, což by mohlo vést k významnému pokroku v oblasti strojového učení a robotiky.
Přestože je tato technologie teprve v počátečních fázích, její potenciál je obrovský. Kombinace biologie a technologie by mohla otevřít nové hranice v oblasti výpočetní techniky a změnit způsob, jakým komunikujeme se stroji.