Byty sociálně slabších vrstev byly obvykle tvořeny jednou nebo dvěma místnostmi, zařízení bylo jednoduché a prosté, některé byty byly ve starší zástavbě činžovních domů a označovaly se jako byty bez uzavření, což znamenalo, že nebylo k dispozici vlastní sociální zařízení. Modernější výstavba nabízela byty pod uzavřením, s vlastním sociálním zařízením. Zámožné pražské rodiny hledaly bydlení ve vilových čtvrtích, které se po vzniku Velké Prahy objevily v okrajových zelených částech města, například na Ořechovce, Hanspaulce nebo na Babě.
Pokrok byl nejvíce viditelný u střední třídy Největší změny v prvorepublikovém bydlení byly patrné u středostavovských rodin, které bydlely nejčastěji v tří až čtyřpokojových bytech činžovního domu. V meziválečném období se stal samozřejmostí pokojík pro služku nebo kuchařku, který v předválečném období chyběl a personál spával v kuchyni.
Kuchyně přestala být středem domácího života, jak tomu často bylo před první světovou válkou. Rodina v kuchyni žila, jedla a někdy i spala. V moderním pojetí se domácí život přestěhoval do obývacího pokoje a kuchyň se stala doménou kuchařky a dalšího pomocného personálu. V moderní kuchyni byl důraz kladen na rychlejší pohyb po místnosti a tomu se přizpůsobovalo vybavení.
plynové osvětlení | Zdroj: Stephen Barnes / Shutterstock Dominantou kuchyně se stala americká kredenc , moderní kus nábytku, vhodný na uložení nádobí, příborů, různých drobností a dokonce i potravin. K vaření sloužil kachlový sporák s troubou a na mytí nádobí byl určený vysouvací stůl , který možná ještě někdo opatruje na chalupě dodnes. Samozřejmostí bylo vybavení moderními přístroji.
Součástí koupelny s bílými kachlíky byla vana se sprchou a měděný válec na ohřev teplé vody. V místnosti byla většinou dvě umyvadla a skříňky.
O slovo se přihlásila elektřina Zatímco do dvacátých let bylo nejběžnějším osvětlením to plynové, stále více se rozšiřovalo svícení elektřinou. Do kuchyní tak postupně kromě zavařovacích hrnců, ručních mlýnků a lisů začaly pronikat elektrické přístroje.
Překvapivě si mnoho lidí vůbec neuvědomovalo, jaký komfort elektřina do jejich života přinese a někde se změny neprosazovaly snadno. Lidé byli zvyklí na plyn a elektřiny se báli. Měli představu že vyhoří. Obavy panovaly i kolem ceny, která bývala u všech novinek vyšší.
Elektrické podniky a boj o zákazníka Přestože už v roce 1881 Pražané mohli spatřit první Křižíkovy oblouky jako veřejné osvětlení a o pár let později je nahradily žárovky, nedůvěra k elektřině byla velká. Elektrické podniky založené roku 1920 se nakonec dočkaly úspěchu, když se k městu připojily oblasti na periferii a vznikla Velká Praha s větším zájmem o přívod elektřiny do domácností.
Výborným tahem bylo v roce 1935 otevření moderního sídla Elektrických podniků v Holešovicích. Největší kancelářský objekt v Praze nabízel i cvičné kuchyně s elektrospotřebiči, kde si hospodyňky mohly zkusit uvařit . V objektu byly i léčebné lázně, čítárna, knihovna a jídelna. Vše bylo samozřejmě klimatizované a vytápěné horkým vzduchem. V místě se daly rovnou nakoupit elektrické přístroje.
Právě tento rok se stal mezníkem pro úspěšnou propagaci elektrické energie. Začal vycházet časopis Elektrická služba , který označil elektrifikaci domácnosti za záchranu moderní ženy. Před vyčerpáním z domácích prací a zevšedněním pro partnera ji měla zachránit právě elektřina.
Redaktorka tohoto časopisu nabádala moderní ženy Pryč s opelichanými košťaty, smetáky a kartáči, s nehygienickými hadry, pryč se starými žehličkami, začouzenými pánvemi, kouřícími a stále popelem naplněnými kamny. Se vším tímto inventářem do muzea,
psala v Elektrické službě.
žena s vysavačem | Zdroj: Everett Collection / Shutterstock Zároveň nabízela leštičky podlah, vysavače prachu, stejnoměrně teplou žehličku, elektrickou troubu, ledničku, ventilátor, mlýnek, elektrická kamna, ale také masážní a depilační přístroje. Samozřejmě všechny tyto vymoženosti byly ve své době poměrně nákladné a nemohl si je dovolit každý. Prodejny však nabízely splátkový prodej a dokonce za poplatek si bylo možné zboží zapůjčit.
Lákavé nabídky Pro lepší elektrifikaci dokonce zákazníci, kteří se rozhodli svítit elektřinou, dostávali žárovky zdarma a dokonce jim byl k dispozici zdarma servis, když bylo třeba žárovku vyměnit.
Holešovice, které byly blízko elektrárny, byly čtvrtí, kde se začaly budovat nové bytové komplexy přímo se zavedenou elektřinou už v roce 1932 . Výstavu moderní domácnosti, která byla v tomto komplexu zřízená, navštívilo během týdne přes dvacet tisíc lidí. V roce 1935 už stálo takových moderních bytových domu v Praze padesát.
Králem moderní výstavby byl Skleněný palác v Bubenči. Investorem byla Zemská banka a na ničem se nešetřilo. Budova měla americkou klimatizaci, tiché rychlovýtahy, topení vedlo stropem, koupelny měly vyhřívané podlahy i stěny. Byty doplňovaly lodžie, balkony a zimní zahrada. Na střechách se mohly unavené hospodyňky opalovat, pánové měli ve vnitřním dvoře hřiště a tenisové kurty. Tento luxus si užíval například režisér Jiří Krejčík, který v něm bydlel od roku 1959 a do své smrti v roce 2013.
Zdroje článku: nespechej.cz
NESPECHEJ.cz
Zprávy - Aktuálně.cz|
SportWin|
KINOTIP2.cz|