Češi to dělají s čočkou, ale u rýže je to nenapadne. Starý japonský trik udělá se zrníčky přes noc zázrak

Japonci to znají už po generace: obyčejné namočení rýže přes noc dokáže proměnit její chuť, texturu i výživovou hodnotu. Zatímco Češi pečlivě namáčejí čočku, fazole či hrách, u rýže tento krok často vynechávají. Přitom právě on je tím tajemstvím, proč je japonská rýže tak nadýchaná, lesklá a lahodná.

Proč před vařením namáčet rýži? Za zdánlivě rutinním procesem vaření rýže se skrývá jednoduchý, avšak často přehlížený detail – namáčení obilniny před samotným vařením. V řadě japonských domácností je to běžná praxe: po opláchnutí se rýže nechá v čisté vodě několik desítek minut, nebo dokonce hodin, než přijde na sporák či do rýžovaru. Při bližším pohledu se ukazuje, že tato metoda není jen kulturní zvláštnost, ale má konkrétní vliv na strukturu zrna, chuť i výživovou hodnotu.

Čtěte také: U psa je to jednoduché. Jak ale poznáte, že vás má ráda kočka? Toto jsou 3 jasné znaky

Kořeny v japonské kuchyni a dlouhá tradice V japonské kuchyni je příprava rýže považována za jednu z klíčových základních dovedností. U krátkozrnné japonské rýže se klade důraz nejen na oplachování zrnek, ale i na předchozí namáčení. Web Just Hungry uvádí, že rýži je ideální nechat namočenou alespoň 30 minut, ideálně až hodinu, aby vlhkost pronikla do každého zrnka. Web Mizkan například doporučuje namáčet rýži hodinu v létě a dvě hodiny v zimě.

Důvodů je vícero: rýže, která byla sklizena, usušena a zabalena, potřebuje znovu vstřebat vodu, aby při vaření mohla rovnoměrně změknout. Jinými slovy, namáčení umožní zrnu „probudit se“ před tepelnou úpravou.

Čtěte také: Češi to dělají s čočkou, ale u rýže je to nenapadne. Starý japonský trik udělá se zrníčky přes noc zázrak

V přípravě rýže jsou Japonci skuteční mistři, Zdroj: Shutterstock Tajemství japonské rýže začíná ještě před vařením Namáčení má hned několik výhod. Kromě toho, že se rýže vaří rovnoměrněji a její povrch je lesklejší, dochází i k částečné přeměně škrobu – ten se stává stravitelnějším, ale zároveň pomaleji uvolňuje cukry do krve. Výsledkem je nižší glykemický index, tedy menší výkyvy hladiny cukru.

Zrníčka jsou po uvaření jemnější, méně se lepí a rýže si lépe drží tvar i vůni. Japonští kuchaři věří, že právě tento krok odděluje „běžnou“ rýži od rýže skutečně dokonalé.

Věda potvrzuje, že Japonci mají pravdu Účinky předmáčení rýže už zkoumali i vědci. Studie publikovaná v časopise Food &amp; Function (2022) sledovala, jak tento proces ovlivňuje tzv. rýži s vysokým obsahem amylozy – typ, který se tráví pomaleji, avšak bývá méně chutný.

Čtěte také: Na hory se vrátí babí léto, v nížinách nastane kalamita. Počasí v Česku čeká prudký zvrat do 24 hodin

Výsledky byly překvapivě jednoznačné: po předmáčení měla tato rýže lepší schopnost vstřebávat vodu, jemnější texturu a větší lepivost, aniž by přišla o svou pomalejší stravitelnost. Jak autoři shrnují:

„Předmáčení dokáže zlepšit kvalitu vařené rýže úpravou amorfní části škrobu, přičemž si rýže zachovává nízkou stravitelnost. Jde o praktickou a účinnou domácí metodu přípravy rýže s dobrou chutí i nižším glykemickým dopadem.“ (Food &amp; Function, 2022)

Změna struktury škrobu rovná se menší glykemická bomba Když se rýže namáčí, část škrobových molekul se částečně rozkládá a vytváří rezistentní škrob – ten tělo nedokáže plně strávit, a tak se chová podobně jako vláknina. To má dva přínosy: rýže zasytí na delší dobu a zároveň nezpůsobí prudký vzestup hladiny cukru v krvi.

Z tohoto důvodu se rýže, která byla předem namočená, doporučuje nejen lidem s diabetem, ale i těm, kteří chtějí stabilnější energii po jídle nebo hubnou.

Principu namáčení rýže se věnuje i řada studií, Zdroj: Shutterstock Jak na to doma Nemusíte být šéfkuchař sushi restaurace, aby vaše rýže chutnala lépe. Stačí jen:

několikrát ji propláchnout, dokud voda není průzračná, zalít ji studenou vodou v poměru 1 : 1 a nechat odpočívat přes noc, a teprve poté vařit (ideálně v rýžovaru nebo v páře). Pokud spěcháte, pomůže i půlhodina namáčení – udělá výrazný rozdíl.

Výživové aspekty aneb víc než jen lepší textura Namáčení rýže není pouze esteticko-kulinární záležitost. V posledních letech se objevují studie, které ukazují, že tento krok může mít vliv i na stravitelnost rýže, vstřebávání živin či reakci těla na sacharidy. Například článek publikovaný na webu RollingOut uvádí, že namáčení pomáhá rozkládat antinutrienty (např. fytáty), které jinak vážou minerály, jako je železo či zinek, což snižuje jejich dostupnost.

Zároveň se uvádí, že namáčená rýže může mít nižší glykemický index – tedy míru, jakou ovlivňuje hladinu krevní glukózy – než ta, která nebyla namočená.

Pro českého čtenáře to znamená jednoduchý krok navíc, který může zvýšit kvalitu jídla nejen po chuťové, ale i po zdravotní stránce. Pokud rýže tvoří pravidelnou součást jídelníčku, stojí za zvážení zavést tento krok do praxe.

Zdroj: studie National Library of Medicine , studie Royal Society of Chemistry

Zelenského muž uprchl, ministři padli. Ukrajinou zmítá miliardový korupční skandál

Stála tam 25 let. Praha 1 nechala odstranit sochu před Stavovským divadlem

Holding Agrofert neprodám. Střet zájmů vyřeším v souladu se zákony, říká Babiš

Sopka Nevado del Ruiz pohřbila tisíce lidí. Tragédie, které šlo před 40 lety zabránit

Lenka Filipová musela po tragickém pádu ze schodů podstoupit operaci mozku