Zařízení váží pouhých 0,3 gramu a může létat ve větru o rychlosti 74 km/h, takže je prakticky nezjistitelné běžnými radary.
Čína vyvinula špionážní dron velikosti komára, který by mohl navždy změnit moderní válku. Mikroskopické zařízení, které vytvořili výzkumníci z Národní univerzity obranných technologií, měří na délku pouhých 1,3 až 2 centimetry a váží jen 0,3 gramu, takže je prakticky nezjistitelné konvenčními obrannými systémy.
Projekt, o němž informoval server Interesting Engineering, dokazuje, že se Číně podařilo miniaturizovat vojenskou technologii do dříve nemyslitelných mezí. Díky křídlům, která bijí 500krát za sekundu, a schopnosti stabilně létat i ve větru o rychlosti 74 km/h představuje tento mikrodron velký skok ve vojenských průzkumných schopnostech.
Mikroskopický špion pro moderní bojiště
Čínské Národní univerzitě obranných technologií se podařilo něco jako ze science fiction. Její biomimetický dron nejenže napodobuje vzhled komára, ale s překvapivou přesností kopíruje i jeho letové chování. Zařízení obsahuje tři ultratenké „nohy“, které mu umožňují nenápadně přistát na jakémkoli povrchu a zároveň zůstat zcela maskovaný.
Jak vysvětlil student NUDT Liang Hexiang během prezentace na vojenském kanálu CCTV-7, tito miniaturní bioničtí roboti jsou ideální pro průzkumné mise a speciální operace na bojišti. Mikroskopické rozměry z nich dělají dokonalé špiony, kteří jsou schopni proniknout do oblastí, kde by běžná technika byla okamžitě odhalena.
Dron se ovládá prostřednictvím chytrého telefonu, což zjednodušuje jeho nasazení. Díky této vlastnosti je obzvláště užitečný pro městské taktické operace a záchranné mise, kde je diskrétnost a snadné ovládání zásadní. Jeho neviditelnost pro tradiční radary otevírá zcela nové možnosti ve vojenské strategii.
Technologický vývoj, který stojí za tímto mikrodronem, si vyžádal pokrok ve více oborech. Čínští inženýři pracovali s mikroelektromechanickými systémy s přesností 5 nanometrů, což je rozsah práce, který testuje hranice současného inženýrství. Použité materiály zahrnují uhlíkové nanotrubičky pro křídla, které zajišťují potřebnou pevnost bez snížení hmotnosti.
Biomechanika byla pro návrh klíčová. Výzkumníci studovali let skutečného hmyzu, aby mohli s mechanickou přesností napodobit jeho pohyby. Tento biomimetický přístup umožnil překonat technické výzvy, jako je miniaturizace baterií a senzorů, které jsou tradičně považovány za obtížné překážky při vývoji mikrodronů.
Čína není v této technologii průkopníkem. Harvardova univerzita představila v roce 2019 svůj projekt „RoboBee“, podobný dron, který však zůstává omezen na laboratorní prostředí. Čínský model vyniká svou stabilitou v reálných podmínkách a zejména okamžitým a praktickým vojenským využitím.
Mezinárodní odborníci poukazují na to, že tato zařízení by mohla změnit moderní vojenské zpravodajství. Vyvolávají však také etické otázky týkající se sledování a možného využití těchto technologií v civilním kontextu. Hranice mezi národní bezpečností a soukromím jednotlivce se u těchto nástrojů stírá.
Navzdory svému potenciálu se mikrodrony potýkají se značnými technickými omezeními. Jejich dolet je omezen nezbytně malými bateriemi a jejich kapacita užitečného zatížení je velmi omezená. Tyto faktory v současnosti omezují jejich použití na specifické krátkodobé průzkumné a sledovací mise.
NUDT již pracuje na vylepšených verzích této konstrukce, stejně jako na dalších miniaturních robotech s rozšířenými schopnostmi. Čínští výzkumníci předpokládají, že se tato technologie vyvine v univerzálnější a odolnější systémy, které změní nejen vojenské, ale i civilní aplikace, jako je pátrání a záchrana.
Tento technologický průlom podtrhuje rostoucí sofistikovanost čínského vojenského průmyslu a jeho zaměření na nekonvenční válku. Ve scénáři, kde jsou utajení a informace stejně důležité jako tradiční palebná síla, určují zařízení, jako je tento komáří dron, trend, který bude pravděpodobně určovat budoucí vojenské operace.
Čínský vývoj je součástí celosvětového trendu miniaturizace vojenských systémů. K dalším projektům patří laserový dron „Crazy Li“, který je schopen prořezávat kov, a neviditelné drony, které operují v rojích, což dokazuje odhodlání Číny v budoucnu nově definovat pravidla boje.
Globální dopady a budoucí aplikace
Vznik těchto mikrodronů má nejen vojenské důsledky, ale otevírá také dveře řadě civilních aplikací. V oblasti bezpečnosti by mohly být využívány k monitorování těžko přístupných oblastí nebo k plnění úkolů monitorování životního prostředí. V případě katastrof by navíc tyto drony mohly poskytovat důležité informace, aniž by ohrožovaly lidské záchranáře.
V komerčním sektoru by tuto technologii mohly využívat logistické společnosti, které by mohly efektivněji a bezpečněji kontrolovat infrastrukturu, jako jsou mosty a budovy. V zemědělství by mohlo dojít k významnému zlepšení v oblasti monitorování úrody a ochrany proti škůdcům.
Používání mikrodronů však představuje významné regulační problémy. Bude třeba upravit zákony na ochranu soukromí a předpisy pro lety dronů, aby se řešily obavy ze zneužití těchto technologií. Mezinárodní společenství bude muset spolupracovat na vytvoření pravidel, která vyváží technologické inovace s ochranou práv jednotlivců.
Čínský dron-komár je působivým příkladem toho, jak může špičková technologie změnit řadu odvětví. S rozvojem této technologie bude zásadní, aby státy spolupracovaly a zajistily její odpovědné a etické využívání, maximalizovaly její přínosy a zároveň minimalizovaly potenciální rizika.