Objevili jsme něco velkého. A možná i nepochopitelného

Sdílet

Je to jeden z nejznámějších (a nejuznávanějších) vědců na planetě: Avi Loeb. Je bývalým vedoucím katedry astronomie Harvardovy univerzity (2011-2020), bývalým členem Rady poradců prezidenta pro vědu a technologie a bývalým předsedou Rady pro fyziku a astronomii Národní akademie. Ano, to je Avi Loeb. Tentýž muž, který ve své studii tvrdí, že za mezihvězdným objektem 3I/ATLAS je ještě něco jiného.

Zdroj: Mode-list / Depositphotos

Dne 1. července 2025 byl objeven nový mezihvězdný objekt 3I/ATLAS ve vzdálenosti 4,5násobku vzdálenosti Země od Slunce. Problém je v tom, že i v této vzdálenosti se jednalo o anomálně jasný objekt, což pro typické albedo asteroidů znamená objekt o průměru asi 20 kilometrů.

Po analýze dat Loeb publikoval analýzu, ve které vysvětlil, že tento odhad velikosti nemá pro mezihvězdný asteroid příliš smysl, protože známý Oumuamua byl 200krát menší a podle statistik asteroidů sluneční soustavy bychom měli objevit milion objektů v měřítku Oumuamua, než bychom objevili mezihvězdný objekt o průměru asi 20 kilometrů, jako je 3I/ATLAS.

Z hlubin vesmíru přichází něco neznámého: Vědci jsou znepokojeni

„Víme, že 20kilometrové asteroidy jsou vzácné, protože neptačí dinosaury zničil před 66 miliony let asteroid o poloviční velikosti, zatímco asteroidy metrických rozměrů dopadají na Zemi každý rok,“ vysvětlil Loeb ve své analýze.

Může jít o mimozemskou sondu?

O několik dní později Loeb publikoval vědeckou studii, v níž upozorňuje, že detekce 20kilometrového asteroidu ve vnitřní sluneční soustavě je pravděpodobnost 0,0001.

„Ale fakta ne vždy odpovídají očekáváním,“ vysvětluje Loeb. Týden po objevu 3I/ATLAS dvě studie (publikované zde a zde) uvádějí, že jeho pozorované spektrum nevykazuje spektrální stopy atomárního nebo molekulárního plynu typické pro většinu planetek. Místo toho spektrum vykazuje pouze známky zčervenání od odraženého slunečního světla. Toto zčervenání by mohlo ukazovat na prach nebo souviset s vlastnostmi povrchu 3I/ATLAS.

Například objekty v Kuiperově pásu ve vnější sluneční soustavě zčervenají, když jsou organické sloučeniny na jejich ledovém povrchu po miliardy let vystaveny ultrafialovému světlu nebo kosmickému záření. To je způsobeno tolinami, širokou škálou organických sloučenin, které vznikají ozařováním ultrafialovým nebo kosmickým zářením jednoduchých sloučenin obsahujících uhlík, jako je oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₃) nebo etan (C₂H₂), často v kombinaci s dusíkem (N₂) nebo vodou (H₂O).

Loeb si tedy klade otázku, že pokud 3I/ATLAS není ani planetka, ani kometa (na základě absence spektrálních stop molekul uhlíku v jejím okolí), co to tedy je?

Vědci postupně odkrývají záhadu tělesa 3I/ATLAS

Jak se 3I/ATLAS přibližuje ke Slunci, je stále jasnější. Pokud se jedná o pevné těleso bez kometárního sloupce plynu nebo prachu kolem něj, jeho jasnost se bude zvyšovat nepřímo úměrně kvadrátu klesající vzdálenosti od Slunce vynásobenému kvadrátem vzdálenosti od Země. Budoucí data z větších pozemních dalekohledů, jako je Rubinova observatoř, a také z Hubbleova a Webbova kosmického dalekohledu pravděpodobně odhalí její povahu.

This is pretty incredible

It seems like we've detected a *third ever* object entering our solar system from outside of it

It's moving FAST https://t.co/y0KIbsrqpv
— Shaun Maguire (@shaunmmaguire) July 2, 2025

Nejjednodušší hypotézou je, že 3I/ATLAS je kometa a že vzhledem k její velké vzdálenosti od Země neznáme spektrální charakteristiky její plynné komy.

„Nicméně, pokud budoucí data ukáží absenci kometárního ohonu, budeme stát před dráždivou možností, že nezdědila náhodnou rychlost v mezihvězdném prostoru, ale byla záměrně vyslána do vnitřní sluneční soustavy a patří do vzácné populace masivních mezihvězdných objektů. Jak jsem poznamenal v eseji publikované 7. července, tento anomální scénář připomíná vědeckofantastický román Setkání s Ramou, v němž Arthur C. Clarke popsal vstup válcovité mimozemské sondy o rozměrech 50 x 20 kilometrů, která nemá daleko k předpokládané velikosti 3I/ATLAS, do vnitřní sluneční soustavy,“ dodává Loeb.

Zajímavé je, že 3I/ATLAS projde nejbližším bodem ke Slunci 29. října 2025, kdy se Země bude nacházet na opačné straně Slunce, což v té době ztíží její pozemní pozorování. Za těchto okolností by mohla být technologická sonda vhodným způsobem jejího studia.

>> POKRAČOVAT VE ČTENÍ ZDE <<

Zdroje článku: avi-loeb.medium.com, eu.usatoday.com, www.techzpravy.cz

Reklama

Další články z Techzpravy.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Techzpravy.cz

Články z TechZprávy.cz nabízejí pohled na svět moderních technologií. Sledují dění v oblasti IT, mobilních zařízení, chytré domácnosti, vědy, vesmíru i digitálních trendů, které ovlivňují každodenní život. Obsah je určen čtenářům, kteří chtějí být v obraze, rozumět novinkám a vědět, co se děje na...

Všechny články tohoto autora