2 min

Proč potřebujeme při usínání něco objímat? Důvod vás překvapí

Sdílet

Tento zvyk by se dal spojit s fetální pozicí pocházející z dětství. Jenže potřeba se svinout není návratem do dětských let.

Zdroj: Depositphotos

Obsah článku

Nutnost či aspoň silná tendence se při spaní k něčemu přivinout nebo něco obejmout může vycházet z několika důvodů zcela odlišného původu. Jedná se o příčiny jak zdravotní, tak i psychologické nebo čistě o otázku návyku. V některých případech může pomoci lékařský zákrok, jindy zase vyřešení životní nebo osobní situace, která se tímto způsobem projevuje. A kolikrát si nemusíme spojitost obou věcí vůbec uvědomovat.

Prosté chrápání a osamělost

Tzv. apnea je situace, kdy dýchání během spánku není tak snadné a hladké, jak by mělo být. Důsledkem toho je neustálé přerušování spánkového režimu, které logicky vede k absenci skutečného odpočinku. Zvyk objímání polštáře má v takovém případě fyziologický dopad, protože podporuje celé tělo a dovoluje skutečné proběhnutí spánkové cyklu. Zjednodušeně řečeno polštář vrací chybnou polohu těla zpátky do správného nastavení.

Druhá příčina už leží v psychice člověka, který nechce být sám a polštář simuluje těsný kontakt s dalším člověkem. Ne každý je samozřejmě tzv. cuddly sleeper, tedy potřebuje ke spánku kontakt s další osobou, ale i zaryté samotáře může samota otrávit. V takovém případě se prostě člověk potřebuje k něčemu upnout, i kdyby byl jen kousek naplněné textilie. Placebo je ostatně prokazatelné účinné.

Hodnota silného spojení nebo úzkost

Uspokojení díky objímání polštáře o člověku říká, že si cení silného emočního spojení s někým dalším. Takoví lidé hledají hluboké vztahy, protože jen ty je citově a osobně naplní, hlavně v rodině. Bývají to také velmi nápomocné osoby, pro které je péče o druhé silnou životní stránkou. Návyk na objímání je ostatně oboustranný a malé děti se takto běžně chovají k rodičům. A děti si v důsledku takového přístupu mohou tento návyk zachovat do dospělosti.

Objetí něčeho nebo sebe sama je také způsobem vyrovnání se se stavy úzkosti. V takových případech se postel stává obvykle jednou z bezpečných zón, kde se z těchto stavů dá dostat. Člověk trpící úzkostí buď objímá polštář, nebo deku, případně se sám obejme rukama kolem ramen a sám sebe stáhne do klubíčka. Takto těsný kontakt se sebou samým je náhražkou kontaktu s blízkou osobou, u které by bylo možné hledat oporu.

Zdroj: BrightSide

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Redakce VědaŽivě

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes vesmír až po ekologii nebo technologické inovace. Obsah klade důraz na to, aby vědecké informace byly pochopitelné, atraktivní a zároveň věcně správné. Články často vysvětlují složité jevy jednoduše, bez ztráty informační hodnoty – a právě tím oslovují čtenáře, kteří chtějí být v obraze, ale nemají čas pročítat odborné studie. Nechybí ani reflexe vědeckých otázek z pohledu běžného života, pozoruhodné souvislosti, přírodní kuriozity nebo překvapivé poznatky, které mění dosavadní pohled na svět. VědaŽivě.cz tak spojuje informační přínos s čtenářskou přístupností a činí vědu zajímavou i pro ty, kteří ji běžně nesledují. Texty ocení každý, kdo se rád dozví něco nového, rozšíří si obzory nebo hledá věrohodné odpovědi na otázky, které přináší dnešní doba – od zdravotnictví po umělou inteligenci. Věda zde není uzavřeným světem expertů, ale každodenním dobrodružstvím objevování.

Proč potřebujeme při usínání něco objímat? Důvod vás překvapí

Průzkum průzkumů: Tři strany míří k bezvýznamnosti, jedna zvedá hlavu

Tohle nikdo nečekal! Překvapený Trump je v šoku, co si Írán dovolil

Úspěšný český film má velký problém. Soud rozhodl, že se nesmí vysílat v Česku

Lídu z Ulice byste dnes nepoznali. Prošla sektou, přežila únos a „vypařila“ se do ciziny

Česká televize pod čím dál tím větším tlakem: Fridrichová odhalila kompromitující rozhovory ze zákulisí