DRBNA HISTORIČKA: Malá tabáková výprava do jihlavské minulosti

Sdílet

Bylo nebylo, ale vlastě bylo. Kouření bylo před sto lety mezi lidmi velmi oblíbené a málokterý muž nekouřil. „Je libo si zakouřit? Doutníček, viržinku, cigaretku? Nebo si zapukat z fajfky či protáhnout nos šňupavým tabákem? Kouří politici, lékaři, umělci a dělník by si život bez cigarety nedovedl představit,“ řekl před rovnými sto lety v únoru 1926 novinářům inspektor a vedoucí ekonom Továrny na tabák v Jihlavě František Mottl.

Ženy odcházejí domů. Konec pracovní směny v jihlavské tabákové továrně v Havlíčkově ulici. Snímek před rokem 1918

Zdroj: Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

„Spotřeba tabáku letí nahoru. Podívejme se do minulosti. V 19. století kouřili všichni, nebo lépe skoro všichni. Mladí, staří, dělníci, úředníci, podnikatelé… Vojáci nikdy nešli na frontu bez fajfky s malovanou porcelánovou hlavičkou. Každý miloval tu svoji chvilku s vůní kouře z tabáku. Bankéři si dopřávali značková havana. A ejhle – najednou objevily se i ženy kuřačky, moderní feministky a propagátorky nové historie. Rovněž umělkyně v kulturní společnosti vykuřovaly z dlouhých špiček moderní tenké cigaretky,“ přitakal Adolf Kaluscha, tovární inspektor a vedoucí úřadu prodeje tabáku.

Konec první světové války zaznamenal dalekosáhlé politické a hospodářské změny, avšak méně je známo, že i široká obec kuřáků si provedla svoji revoluci změnou druhu kuřiva.

„Předtím favorizovaný doutník musil ustoupit do pozadí a princezna cigareta, tak dlouho odstrkovaná, razila si cestu vpřed. Kuřáci, kteří prodělali válku v zákopech, poznali, jakou utěšitelkou ve strádání jim byla cigareta, obvykle v rychlosti vykouřená. Zůstali potom své utěšitelce věrni a cigareta se stala požadavkem téměř všech,“ shrnul později František Včela, jeden z šéfů někdejšího Československého tabákového průmyslu.

Okna jsou plná zvědavých dělnic. Slavnostní svatojánský průvod prochází kolem největší budovy jihlavské tabákové továrny do Srázné ulice. Záběr pořízen kolem roku 1900. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek

„Největším průmyslovým závodem v Jihlavě a možno dobře tvrditi v celé oblasti Českomoravské vysočiny jest Československá státní továrna na tabák. Zabírá ohromný blok do tří ulic, obsahuje 13 budov, 112 místností a 3 nádvoří. Celková výměra jest 12 055 metrů čtverečních,“ uvádí koncem 20. let minulého století Národohospodářská propagace Československa.

„Rozsáhlá státní továrna na tabák v Havlíčkově třídě zaměstnává asi 1 200 dělníků a dělnic. Ručně se tam vyrábějí běžné druhy doutníků, a cigarety na strojích. Také se tam připravuje a balí dýmkový tabák,“ popsal svého času jihlavský novinář, profesor Bohumír Bradáč.

Místo „tabačky" národní podnik Tesla

Jihlavskou „tabačku“ znali místní i přespolní více než sto let. Ještě dnes si pamětníci vzpomínají, že tam dlouhé roky pracovali jejich rodiče. Továrna patřila v Jihlavě k těm největším a nejvýznamnějším. V roce 1958 se výroba přesunula do Kutné Hory a její místo zaujal národní podnik Tesla. „Byla to jiná doba, ale lidi měli k sobě blíž a víc si navzájem pomáhali i důvěřovali. Pořádaly se akce pro lidi, pro děti, jezdilo se na zájezdy, víc se sportovalo, zkrátka lidi se měli víc rádi,“ řekla bývalá zaměstnankyně, seniorka Věra Coufalová z Jihlavy.

DRBNA HISTORIČKA: Malá tabáková výprava do jihlavské minulosti

Rodina tajně pohřbila Janu Brejchovou. Pouhý den před oficiálním veřejným rozloučením

Věřili jste jim také? 11 internetových příběhů, které nás naučily pochybovat

Se spřežením zdolal Alpy. Když máte v Česku dvacet psů, jste obecní exot, říká musher

Kateřina Neumannová exkluzivně z olympijské Itálie: Jednou závodník, pořád závodník!

Fenomén Ornella: Od skandální milenky nevěrného ženáče k hrdé živitelce rodiny