Evropská komise má „plán záchrany“ našich automobilek, ale dopadne to jako vždycky: Omyl a průšvih, který odnesu já

| 4 min

Sdílet

Nechci být jakkoli jízlivý, ale tento nový „plán na záchranu Evropy“ ze strany EU velmi připomíná některé jiné aktivity Bruselu: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.

Evropská komise má „plán záchrany“ našich automobilek, ale dopadne to jako vždycky: Omyl a průšvih, který odnesu já

Zdroj: Zdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

Moje fotografie „Manneken Pis“ neboli čurajícího chlapečka, kultovní to sošky v Bruselu, není coby úvodní fotografie k tomuto článku pochopitelně náhodou. Neměl jsem totiž hodně dlouho tak drsný budíček, jako tomu bylo dnes. Za velmi časných ranních hodin jsem otevřel můj oblíbený web Seznam Zprávy, aby mne v přehledu článků okamžitě zaujal ten s plánem na záchranu evropských automobilek. Dá to rozum, je to můj obor a každou novou zprávu hltám rychleji než první ranní kávu.

Dnes jsem však po přečtení zůstal tak trochu v šoku. A snad poslední naděje na to, že automobilová Evropa nechce spáchat rituální sebevraždu, definitivně padla. Proč? Vysvětlím v dalších řádcích, nenechte se prosit.

Nový plán na zlepšení evropského autoprůmyslu moc nadějí nedává

A možná to je tím, že mám ještě relativně zjitřenou mysl v reakci na nová cla (respektive novou vlnu cel) ze strany prezidenta Trumpa, nebo jsem se ve věci evropského automotivu stal již tak trochu skeptikem. Na čemž by ostatně asi nebylo moc co k divení. Poslední roky ve výrobě aut v Evropě moc důvodů k optimismu neposkytují. Možná to je i tím, že si zkrátka umím dát dvě a dvě dohromady a umím dohlédnout zpátky dál než jen posledních několik let. A možná i tím, že velmi přesně vnímám potřeby evropského zákazníka.

V kontextu toho všeho mi pak ale oněch „pět pilířů pro zajištění konkurenceschopnosti autoprůmyslu“ (v infoboxu níže) nedává moc smysl. Jak se totiž na tiskové konferenci vyjádřil eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas, „inovace a digitalizace jsou v našem plánu rozhodující. Potřebujeme technologicky inovovat a představovat také komerční výsledky pro trh. Naší možností je získání leadershipu v oblasti autonomních vozů. Na ni se chceme mimo jiné zaměřit.“ Aneb jedním z hlavních oborů Evropy dalších let budou autonomní vozidla.

Pět hlavních pilířů pro zlepšení situace evropského autoprůmyslu

1. Konkurenceschopnost a odolnost dodavatelského řetězce: mj. 1,8 mld. eur investic do bateriového průmyslu v EU.

2. Inovace a digitalizace: mj. vznik rozsáhlých přeshraničních testovacích center pro automatizované řízení.

3. Čistá mobilita: mj. větší flexibilita při plnění norem CO2.

4. Podpora pracovníků: sledování trendů zaměstnanosti a podpora odborné přípravy v odvětví.

5. Zajištění rovných podmínek s konkurencí mimo EU.

Aha. Čili my jsme v situaci, kdy zcela nekompetentní kroky EU vedou k výrobě elektromobilů, které nikdo nechce a které plní odstavné plochy po celé Evropě. To nám ale nestačí. My začneme vyrábět ještě autonomní vozidla, jež s přihlédnutím k aktuálním potřebám typického zákazníka dopadnou zřejmě velmi podobně. Jako by nám to nestačilo, jako bychom se neuměli poučit z chyb. Potřebuje někdo nezbytně nutně v této době autonomní neboli samořiditelná vozidla? Odpověď nechám na vás.

V roce 2025 investovat 1,8 miliardy euro do baterií?

Navíc prvním bodem z celého pětibodového plánu je investice 1,8 miliardy euro do výroby baterií. To jsou celkem zásadní peníze. V době, kdy poptávka po nových elektromobilech „zajišťuje“ jejich zaparkování na odstavných plochách, je zrovna tohle něco, co pravděpodobně evropský automotive vpřed příliš neposune. Ale rád se budu mýlit. Co mne však malinko děsí, je kombinace autonomních vozidel s tímto plánem – je totiž nad slunce jasné, že autonomní vozidla budou opět elektromobily.

Sepsání bodů ještě neznamená jejich reálnou proveditelnost

A to, že body 2–4 velmi vágně formulují to, co by sice bylo asi pěkné, ale ani „čistá mobilita: mj. větší flexibilita při plnění norem CO2“, ani „podpora pracovníků: sledování trendů zaměstnanosti a podpora odborné přípravy v odvětví“, a už vůbec ne „zajištění rovných podmínek s konkurencí mimo EU“ není jaksi něco, co se dá docílit jen čistě vůlí a snahou. Minimálně u toho posledního bodu to vyžaduje i to, aby konkurence mimo EU hrála tak, jak si EU představuje. Což se tedy opravdu neděje, a kromě cel není moc šancí, jak ji k tomu donutit.

Jinými slovy. Podle mého selského rozumu a vcelku jednoduché úvahy nyní Evropa potřebuje ze všeho nejvíce rozjet výrobu aut, která budou lidé opravdu chtít, budou je ochotni platit a budou je užívat. S výhledem minimálně deset let dopředu. Nic jiného nás podle mne nespasí. Nebo jak to vidíte vy? Je opravdu budoucnost Evropy v autonomních elektromobilech? Vyměníme svoje Octavie za samořiditelná auta na baterie, jež nás (možná) dovezou v bezpečí do cíle, podobně jako taxi bez řidiče? Těším se na vaše odpovědi, děkuji moc předem!

Evropská komise má „plán záchrany“ našich automobilek, ale dopadne to jako vždycky: Omyl a průšvih, který odnesu já

Mladé krásky, stará auta. Tahle kombinace bude příští rok zvedat náladu

Ukrajinci rozsah pohromy tají. Rusko tvrdě útočí na jednu z jejich největších slabin

S kým žije Tom Sean Pšenička? Je to krásná herečka a dcera slavného českého páru

Z nahé seznamky je fenomén. Modelky z OnlyFans tam nejdou pro slávu, říká Timková

Menzel ho oslovoval Vašíčku a víc desek prodal jen Gott. Idol dívčích srdcí slaví 82 let