Proč jste se pro adopci Bicanova hrobu rozhodli?
Jsme Odbor přátel Slávie, z části amatérský fotbalový oddíl, a z hlavní části jsme fanouškovská organizace. Hroby adoptujeme cíleně, není to náš první. V tuhle chvíli máme čtyři a hledáme další. Jedním z cílů je starat se o tyto hroby a ty bývalé slavisty. Toto je pro nás jeden z nejvýznamnějších.
Jak hroby hledáte? Komunikujete se správou hřbitovů?
V našem spolku máme takovou historickou sekci, několik lidí, a někteří z nich cíleně hledají hroby, koukají, kdo kde byl kdy pohřben, a snaží se vyhledávat, kde by mohl být. Takže z jedné části sami vyhledáváme a samozřejmě z druhé části komunikujeme adopčním oddělením pražské správy hřbitovů. Když něco je, tak by nám samozřejmě řekli. Když jsem zjistil, že hrob Bicana není placen, tak jsem už jistý čas apeloval na pražskou zprávu hřbitovů, abychom to byli my, kdo ho dostane, až nastane to správný čas.
O tento hrob byl tedy větší zájem?
Byl, protože ten hrob je zajímavý v tom, že ho původně financovali fanoušci a fotbalová Slavie. Hrob jako takový, i to hrobové místo. Platí se vždycky na 10 let a pak je tříletá ochranná lhůta. Ale vlastník hrobu to neuhradil, takže jsme čekali, jestli náhodou to nezaplatí. Nestalo se tak a mohl být zařazen radou hlavního místa Prahy do významných hrobů a následně k nám adopci.
Takže to je taková prestižní akce.
Pro nás je to velmi prestižní, protože Pepi Bican je celosvětově známý, nejlepší, dal nejvíc gólů, snad jenom v nějaké části byl překonán. Takže je to velmi význačná osobnost a pro nás je to velmi prestižní hrobové místo, které máme teď v adopci.
Co pro vás adopce hrobu obnáší? Co musíte dělat?
U tohoto hrobu toho zas tak moc není, protože je v pořádku, je opečovávaný, takže jednou za čas tam někdo od nás odjede. Máme v našem spolku další sekci, říkáme jí hrobaři. Hrobařská sekce, kde je pár lidí, jednou za čas hroby objede, uklidí, podívají se, jestli jsou v pořádku. Objíždí i hroby, které nemáme v adopci, děláme pravidelně dušičky.
Nad těmi hroby se s fanoušky vždycky setkáme a popovídáme si o minulých slávistech. Objíždíme několik hřbitovů, nejenom v Praze, ale po celé republice. Třeba Martin Růžek je ve východních Čechách. To je náš bývalý předseda, význačný herec, a byl to dlouholetý předseda našeho spolku. Takže vždycky jedeme do Trutnova na jeho hrob. Po Praze máme několik významných osobností, neobjíždíme jenom ty naše hroby.
Adoptované hroby ale samozřejmě musíte i platit.
Platíme hrobové místo na deset let, je to zhruba do deseti tisíc. U Bicana je to jednoduché, protože je to hrob, kde není potřeba dělat velkou údržbu, ale máme jiný hrob, kde aktuálně děláme velkou rekonstrukci a tam to jde do desítek tisíc.
Kromě hrobu Josefa Bicana a jeho manželky Jarmily spolek adoptoval ještě slávistického trenéra Johna Williama Maddena, který u týmu působil pětadvacet let až do roku 1930. V adopci mají také hrob Karla Krýše, fotbalisty a majitele lékarny na Letné. Byl průkopníkem nejen slávistického fotbalu, ale i hokeje.
To je který?
Získali jsme hrob Jana Vaníka, což byl význačný fotbalista předtím, než vůbec začala být oficiální soutěž pod hlavičkou nějaké asociace. Hrál ve Spartě, pak byl zraněný a poté hrál ve Slavii. Vyhrál několik titulů, byl význačný střelec, dal hrozně moc gólů.
Hrob má Olšanských hřbitovech a tam zrovna aktuálně probíhá velká rekonstrukce, protože to není klasický hrob, je to takový neforemný kámen. Z historických novin a fotek zjišťujeme, co tam na něm bylo, protože už to moc není vidět. Chceme to dostat do nějakého stavu, který by se co nejvíc podobal tomu, jak to tenkrát vypadalo.
Tyto aktivity financujete z vlastních členských příspěvků?
Přesně tak, z členských příspěvků. Protože naši členové, kterých máme více než šest tisíc, platí členské příspěvky a nějaká část jde právě i na to, abychom se o toto mohli starat.