Tim Friede se den po útocích z 11. září 2001 cítil obzvlášť sklíčeně, a tak šel do svého sklepa a nechal se uštknout dvěma smrtelně jedovatými hady. Jaký byl výsledek tohoto nebezpečného experimentu?
Friede se o čtyři dny probral z kómatu. „Vím, jaké to je zemřít na hadí uštknutí,“ řekl Friede agentuře AFP prostřednictvím videohovoru ze svého domu v malém americkém městě Two Rivers ve Wisconsinu. Od roku 2000 do roku 2018 se nechal uštknout hadem více než 200krát – a jed si aplikoval více než 650krát. Friede tuto bolest vydržel, protože chtěl dosáhnout úplné imunity vůči jedu, což je postup zvaný mithridatismus, o který by se nikdo neměl pokoušet na vlastní pěst.

Zdroj: Youtube.com
Několik let po zahájení tohoto zvláštního experimentu dostal Friede nápad, že by mohl být základem pro lepší druh protijedu. Bývalý mechanik nákladních aut bez vysokoškolského vzdělání dlouho bojoval o to, aby ho vědci brali vážně.
Nakonec minulý měsíc studie zveřejněná v prestižním časopise Cell ukázala, že protilátky v jeho krvi chrání před několika hadími jedy. Vědci nyní doufají, že Friedeho hyperimunita by mohla vést k vytvoření univerzálního protijedu.
Většina současných sér proti jedům pokrývá pouze jednoho nebo několik málo z 600 jedovatých hadů na světě. Podle Světové zdravotnické organizace zemře ročně na hadí uštknutí až 138 000 lidí a 400 000 lidí utrpí amputaci nebo jiné postižení. Předpokládá se, že tato čísla jsou značně podhodnocená, protože oběti často žijí v odlehlých a chudých oblastech.
Friedeho poprvé uštkl neškodný zahradní had, když mu bylo pět let. „Byl jsem vyděšený, plakal jsem a utíkal pryč,“ řekl Friede, kterému je nyní 57 let. Pak začal nosit hady domů a schovávat je ve sklenicích od okurek. Jeho matka vyhledala poradce, ale jeho zájem o hady přetrvával.
Situace se vyhrotila poté, co Friede navštívil kurz, kde se učil, jak hady „podojit“ kvůli jejich jedu. Způsob výroby protijedu se za posledních 125 let změnil jen málo. Po oddojení hadů se malé dávky jejich jedu vstříknou zvířatům, jako jsou koně a ovce, které produkují protilátky, jež lze extrahovat a použít jako protijed.
Tento protijed však obvykle funguje pouze na uštknutí daným druhem hada – a obsahuje i další protilátky vytvořené zvířaty, které mohou způsobit vážné vedlejší účinky, včetně anafylaktického šoku. „Říkal jsem si, že když se vyrábí protijed u koní, proč bych ho nemohl použít já jako primát?“ řekl Friede. Vyjmenoval všechny nebezpečné druhy: kobry, taipany, černé mamby, chřestýše. „Pokaždé je to bolestivé,“ řekl.
Vědci, které oslovil, aby využili jeho imunity, léta odmítali s jeho projektem souhlasit. V roce 2017 ho však kontaktoval imunolog Jacob Glanville. Glanville agentuře AFP řekl, že hledal „nešikovného výzkumníka hadů, který byl několikrát omylem uštknut“.
Odborník narazil na video, na němž Friede dostává po sobě jdoucí hadí kousnutí, která měla být smrtelná. Když spolu poprvé hovořili, Glanville Friedemu řekl: „Vím, že je to trapné, ale rád bych si vzal trochu vaší krve.“ „Na tenhle telefonát jsem čekal dlouho,“ odpověděl Friede podle Glanvilla. Protilátka popsaná v článku v časopise Cell obsahuje dvě protilátky z Friedeho krve a také lék zvaný varespladib.
Protilátka poskytla myším plnou ochranu proti 13 z 19 testovaných druhů hadů a částečnou ochranu u zbývajících šesti. Vědci doufají, že budoucí koktejl pokryje mnohem více hadů, zejména zmijí. Další testy se psy jsou plánovány v Austrálii.

Zdroj: Youtube.com
Timothy Jackson věnující se studiu jedů tento imunologický výzkum pochválil, ale vznesl otázku, zda bylo nutné do pokusu zapojit člověka, když jsou nyní k dispozici synteticky vyvinuté protilátky.
Glanville uvedl, že konečným cílem jeho americké firmy Centivax je vyvinout univerzální protilátku, která by se podávala prostřednictvím autoinjektoru a případně vyráběla v Indii, aby se snížily náklady.
Friede uvedl, že je hrdý na to, že se mu podařilo udělat malou změnu v historii medicíny. Friede přestal v roce 2018 aplikovat jed, aby se vyhnul právním problémům společnosti Centivax, pro kterou nyní pracuje. Očekává však, že ho hadi v budoucnu opět uštknou. „Chybí mi to,“ řekl.