Zvířata vnímají barvy úplně jinak než lidé. Třeba lidské oko vůbec nevidí ultrafialové záření, naopak ptáci ano. Rozeznávají tak odstíny, které zůstávají našemu zraku skryté. Úplně jinak svět vidí také kočky a psi. Chcete vědět jak? Podívejte se na několik vizualizací, které vznikly na základě nejnovějších vědeckých výzkumů.
Uděláte si díky nim představu o tom, jak se asi váš dům jeví kočce, rybičkám nebo chameleonovi. Zjistíte také, proč pes někdy nezvládá najít červenou hračku na zeleném koberci nebo z jakého důvodu nebude papouška bavit film v televizi.
Pes Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a pes. Zdroj: HomeAdvisor Nejlepší představu o tom, jak asi vidí psi, mají barvoslepí lidé.
Tvrdí to oftalmolog Jay Neitz z Univerzity ve Washingtonu. Psí vidění se podle něj dá přirovnat právě k takzvané červeno/zelené barvosleposti, při které lidé nedokážou rozlišovat mezi červenou, zelenou a oranžovou barvou.
To, co vnímá většina lidí jako červené, proto vidí psi jako tmavě hnědé. Zelenou, žlutou a oranžovou zase vnímají jako odstíny žluté. Modro-zelené plochy, například vodu, vidí šedě. A fialové objekty zase modře. „Pokud tedy hodíte psovi červenou hračku na zelený trávník, bude ji chvíli hledat,“ uvádí Jay Neitz .
Je to podle něj dáno tím, že psi mají na sítnici jen dva druhy čípků – tedy detekčních buněk, které posílají do mozku právě informace o barvách. Lidé rozeznávají víc odstínů, protože mají tři druhy těchto buněk.
Psi také neumějí zaostřit vzdálenější předměty. Na druhou stranu: vidí mnohem lépe do stran. Aniž by pohnuli hlavami, vnímají daleko větší plochu. To souvisí s tím, jak mají na hlavě umístěné oči.
Kočka Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a kočka. Zdroj: HomeAdvisor Méně barevného světa si užívají i kočky. Z celého barevného spektra vnímají hlavně modrou a zelenou. Naopak červenou vidí jen velmi málo.
Důvod je prostý: kočky jsou noční tvorové. Zásadní je pro ně dobré vidění v šeru, během kterého potřebují zaznamenat i ten nejjemnější pohyb kořisti. V oku proto mají mnohem více tyčinek, které zlepšují jejich vnímání za tmy, a méně čípků důležitých pro rozlišení barev.
Díky zvláštní membráně v očích navíc vidí všechno ve světlejších barvách. „Pokud tedy chcete kočce udělat radost, pořiďte jí tmavě modrý nebo zelený pelíšek,“ radí experti.
Kočky jsou podle všeho i lehce krátkozraké. „Nezvládají se soustředit na objekty, které jsou od nich vzdálené méně než třicet centimetrů,“ citovala britská stanice BBC odborníky z Royal College of Veterinary. Stejně jako psi mají i kočky mnohem širší periferní vidění.
Papoušek Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a papoušek. Zdroj: HomeAdvisor Naopak ptákům se svět ukazuje daleko pestřejší a barevnější než nám.
Zatímco psi mají jen dva druhy čípků a lidé tři, ptáci byli obdařeni dokonce čtyřmi typy těchto buněk. Díky tomu jsou schopní vnímat i ultrafialové záření, které je pro člověka neviditelné. Ptačí svět proto oplývá daleko širší paletou barev a odstínů.
Díky tomu, že se na jejich sítnici vyskytuje i vysoký počet světločivných buněk, navíc vidí velmi ostře.
Pokud by se s lidmi dívali na televizi, asi by je to moc nebavilo. Dokážou totiž rozlišit až 150 obrázků za sekundu, což je skoro osmkrát víc než člověk. Film by proto nevnímali jako pohybující se obraz, ale jako sérii rozsvěcujících se a pohasínajících bodů.
Had Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a had. Zdroj: HomeAdvisor Hadi vidí dvěma různými způsoby: kromě „obyčejných“ očí používají ještě i zvláštní detektory infračerveného záření.
Samotné oči totiž hadům příliš dobře neslouží. Řada druhů rozlišuje vlastně jen světlo a tmu. Platí to hlavně o těch plazech, co žijí v podzemí nebo v noci.
Na hlavě se jim proto vyvinuly jakési tepločivné jamky. Ty jsou umístěné mezi okem a nozdrami a reagují právě na teplo. Dokážou ve svém okolí rozpoznat cokoliv, co je teplejší než pozadí. Jak to dělají, popsal badatel Pradeep Sharma z University of Houston: „Bílkoviny, které se v jamkách nacházejí, vyšlou po kontaktu s tepelným zářením nervový vzruch do mozku a vytvoří v něm jakýsi tepelný obraz jejich okolí.“
Hadi pak vidí své okolí podobně jako vojáci, kteří se v noci podívají na krajinu přes kukátko armádního termovizoru.
Rybičky Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a akvarijní rybička. Zdroj: HomeAdvisor Rybičky vnímají svět daleko barevněji než my.
Může za to větší počet čípků, kterými je vybaveno jejich oko – stejně jako ptáci mají čtyři typy těchto buněk. Díky tomu jsou ryby schopné vnímat i ultrafialové záření, které je pro člověka neviditelné.
Této své dovednosti využívají hlavně k rozpoznávání planktonu, kterým se živí. (Plankton jsou mikroskopické organismy, které se vznášejí ve vodním prostředí.) Bezpečně díky tomu odhalí i to, kde si váš pes označil své území na pohovce.
U některých z ryb hrají barvy významnou roli i v pohlavním výběru.
Tarantule Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a tarantule. Zdroj: HomeAdvisor Tarantule vedou hlavně noční život, na lov vyrážejí většinou až za šera. Mívají proto špatný zrak. Spoléhají se spíš na své chlupaté nohy, díky kterým z okolí cítí vibrace.
Pokud svoje oči k něčemu používají, je to spíš pro orientaci v prostoru. Vnímají totiž polarizované světlo (odražené paprsky kmitající pouze v jedné rovině), což jim umožňuje určit pozici slunce nebo měsíce i přes mraky. To jim pomáhá zjistit, kde v prostoru se nacházejí, kde je kořist a jak se s ní dostanou zpátky do doupěte. Díky polarizovanému světli dokážou určit i čas.
Chameleon Srovnání, jak vidí jednu místnost člověk a chameleon. Zdroj: HomeAdvisor Chameleon se nemusí ani pohnout, aby si prohlédl celý svět kolem sebe. A to dokonce z několika různých úhlů.
Oko chameleona je zřejmě nejdokonalejší v celé živočišné říši. Toto zvíře totiž umí každým svým okem pohybovat naprosto nezávisle – zatímco jedno pozorně sleduje šťavnatého cvrčka před sebou, druhé si prohlíží ještěrku vzadu. Tyto obrazy se pak neslučují dohromady v jeden, ale mozek je vyhodnocuje každý zvlášť.
Plaz navíc vidí vše velmi ostře a s nejmenšími detaily. Protože jsou jeho oči obdařeny i čtyřmi druhy čípků pro rozlišení barev, vidí svět daleko rozmanitěji než my.
Co víte o smyslech zvířat? Zkuste si náš kvíz:
Zdroje: nakladatelství Cambridge University Press , televizní stanice BBC, American Museum of Natural History , Perception & Psychophysics , magazín LiveScience , AskNature , Journal of Comparative Physiology A , ScienceDirect , Molecular Biology and Evolution , University of Huston.
Text: Veronika Rodriguez
Zvirecizpravy.cz
DámskýDeník.cz|
JakZdravě.cz|
VědaŽivě.cz|
Chalupáři-Zahrádkáři|
adbz.cz|
FAJNTIP.cz|
Žena.cz|
Proboha!|