Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše, pivní sudy i báje

Bohemia, centrum keltské moci V dobách největší slávy byli Keltové rozšířeni od Irska až k Dněpru a k břehům Jadranu a Egejského moře . Území Čech obýval v době mezi 5. a 1. století př. n. l. (mladší doba železná) keltský kmen Bojové . Od nich pochází název Čech Bohemia – země Bójů , jak ji tehdy nazývaly sousední kmeny . Odkud Keltové přišli do naší krajiny, nevíme. Neexistují prakticky žádné písemné záznamy o jejich existenci u nás a jediným zdrojem informací jsou archeologické nálezy .

Mohlo by vás zajímat: 8 mytických míst, která existují. Jsou stále opředena tajemstvím a historií

Kolem 5. století př. n. l. stálo v Čechách okolo 50 keltských hradišť , která postupně nahradily dvorce a vesnice v zemědělsky úrodných oblastech, např. v Polabí. Ve 2. století začali Keltové z důvodu germánského tlaku ze severu a římského z jihu budovat první opevněná městská oppida , aby mohli lépe chránit svůj majetek. Slovo „oppidum“ pochází z latinského „obe pedes“, což znamená „nutnost obejít uzavřené celistvé území“, čili útočiště.

Protože se Keltové nedokázali nikdy sjednotit v celistvý stát s velkou armádou, musely jejich kmeny čelit nepříteli jednotlivě. Následkem toho prohrávali, což okolo roku 0 vedlo k tragickému zániku keltské civilizace na našem území . Na vině jsou nejspíše mnohem bojovnější Germáni, kteří prahli po keltském bohatství. Zatím ale nepředbíhejme a připomeňme si slávu vyspělé keltské kultury na našem území .

Figura kelta ze dřeva | Zdroj: Archivio Pietro Pensa / Creative commons, CC-BY-SA Oppidum větší než středověká města a s obrovským chrámem Čechy lze právem považovat za jakési centrum keltské civilizace . Některá keltská sídliště na našem území se totiž řadí k největším a nejrozsáhlejším v celé Evropě . Tím největším na našem území je Závist nad Zbraslaví – snad „hlavní město“ našich Bójů.

Závist dosahovala plochy přes 170 hektarů a výrazně přesahovala mnohá středověká královská města. Monumentální hradiště se rozprostíralo na dvou vrších a údolí mezi nimi a bylo obklopené ohromnou kamennou pevnostní soustavou . Uvnitř hradeb vzkvétala řemesla a archeologové zde našli i pozůstatky mincovny . Uprostřed hradiště stála impozantní budova o půdorysu 27 x 11 metrů . Jeho charakter je ve střední Evropě zcela jedinečný a připomíná řecké chrámy . Základy tvořil až 5 metrů vysoký podstavec tvořený pruhy kamenných zdí s příčnými vyzdívkami. Jedná se o nejstarší nalezenou zděnou stavbu na našem území . Okolo této velkolepé svatyně či chrámu byla akropole o velikosti 70 x 55 metrů. Zdá se, že se keltský vládce nechal inspirovat řeckým stavitelstvím, nebo si dokonce najal řeckého architekta.

Mohlo by vás zajímat: Pravda o Excaliburu aneb původ a historie meče krále Artuše

Odkaz Keltů v naší kultuře DNA Jednu z neopomenutelných keltských památek si neseme v každé buňce . Naše DNA je směsicí různorodé genetické informace – jen asi 35 % naší populace má Slovanské kořeny, třetina pochází od Germánů a Keltů a zbytek pochází z různých koutů nejen Evropy, ale dokonce i od Vikingů.

Objevy a vynálezy Keltové vynalezli či zdokonalili mnoho nástrojů i předmětů denní potřeby, které používáme dodnes:

kalhoty galoše – údajně odvozenina z názvu římské obuvi nazývané „gallica“ , kterou Římané převzali od Keltů; jednalo se o kožené boty s dřevěnou podrážkou určené do nepohody hrnčířský kruh, klíče, kleště, kladívko, železná kosa a srp pilníky, pily, nože, nůžky pivní sud saponát – keltský název pro mýdlo jako první na našem území používali skutečnou měnu (kovové mince statéry) Místní názvy Od Keltů jsme přejali názvy většiny našich větších řek , uveďme jen některé příklady:

Labe – ve významu „bílá, čistá řeka“ Jizera – „bystře proudící řeka“ (podobně francouzská Isre, bavorská Isar) Mže – „páchnoucí voda“ (podobně Miess v Korutanech) Keltský původ mají také názvy našich hor , opět jen pro příklad:

hora Říp – „svah, úpatí“ Ještěd – „jasanový les“ Krkonoše – „kamenné hory“ Názvy českých obcí a míst :

Týn Louny (Luna bylo keltské sídliště) Doksy (močál) Příběhy, pohádky a báje Keltové byli nadšení vypravěči . V zimě trávili většinu dne zalezlí ve svých obydlích, kde se scházeli se sousedy a vyprávěli si nejrůznější příběhy. Zanechali nám mnoho pohádek o dracích a skřítcích . Původní keltskou bájí je také pověst o blanických rytířích – armádě válečníků, kteří čekají spící v nitru hory na okamžik, kdy bude zemi nejhůře. Poté přispěchají na pomoc, kamkoliv bude potřeba.

Zdroje článku: ustecky.denik.cz , cesky.radio.cz , stoplusjednicka.cz , dvojka.rozhlas.cz , genarium.cz , nespechej.cz