Kolik hodin týdně by dítě mělo sportovat: Odborníci přišli s jasným číslem

Přestože rodiče mají často pocit, že se jejich děti hýbou dost, nebo že školní tělocvik vše potřebné zajistí, statistiky a doporučení odborníků ukazují na něco jiného. Děti a mladiství v České republice se potýkají s akutním nedostatkem přirozené tělesné aktivity. Fyzická aktivita je nezbytnou součástí zdravého vývoje, která ovlivňuje nejen tělo, ale i psychiku a schopnost učení.

Správné dávkování pohybu se navíc mění s věkem a potřebami dítěte. Je proto zásadní znát aktuální doporučení, aby se předešlo zdravotním rizikům a zajistil se harmonický růst.

Jak na dávkování aktivit Množství pohybu, které dítě potřebuje, se výrazně liší podle věkové kategorie. Nejde pouze o organizovaný sport, ale i o celkovou aktivitu během dne. Předškoláci (3–5 let): V tomto nejmladším věku, kdy se teprve formují základní pohybové návyky, platí jediné pravidlo: přirozený pohyb v maximální možné míře. Předškoláci by měli mít celkem tři hodiny aktivní hry denně . Tato aktivita by měla být rozložena po celém dni a neměla by být přerušována dlouhým sezením. Tříhodinový denní limit zahrnuje volné pobíhání, skákání, lezení a další aktivity, které jsou pro malé děti spontánní a intuitivní. V této fázi ještě není nutné trvat na organizovaném sportu. Není dobré ani děti vysloveně nutit ke sportu.

Mladší školáci (6–9 let): S nástupem do školy a sezením v lavicích se nároky mění. Pro mladší školáky je doporučena minimálně jedna hodina pohybu denně . Tato hodina by měla být kombinací volné hry a cíleného, organizovaného sportu. Je to ideální čas začít s jednoduchými tréninky, které rozvíjí koordinaci, například gymnastika nebo fotbal. Důležité je, aby si děti sport spojily s radostí. Začít by se dle odborníků mělo minimálně s plaváním.

Čtěte také : Turek, cappuccino vs. espresso. Odborník ukázal prstem na nejškodlivější druhy kávy

„Je důležité si uvědomit, že jen málokteré dítě v předškolním a mladším školním věku prahne po pohybu samo od sebe, takže je třeba ho motivovat,“ říká Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.

Starší školáci (10–14 let): V době puberty a velkého růstu je nutné dbát hlavně na pravidelnost. Doporučení zůstává aspoň šedesát minut středně intenzivního až intenzivního pohybu denně . K tomu by se měly přidat dva až tři organizované tréninky týdně . Právě v tomto věku často dochází k rozhodování o specializaci ve sportu, ale je dobré zachovat i doplňkové aktivity. Dítě v tomto věku si začíná dobře zvykat i na disciplínu a řád. Využijte toho.

Starší školáci by měli mít alespoň dva organizované tréninky týdně. Foto: Shutterstock Pro středoškoláky pět hodin pohybu týdně Středoškoláci (15–19 let): U dospívajících se mluví o minimálně pěti hodinách strukturovaného pohybu týdně . Důležité je zařadit vytrvalostní aktivity jako je běh nebo jízda na kole, které posilují srdce a plíce, a také posilovací cvičení , které budují svalovou hmotu a chrání klouby. V tomto období by měl pohyb být už cílenější a uvědomělejší. Pokud se dítě okolo patnáctého roku života stále věnuje sportu, se kterým začalo už v šesti letech, je pravděpodobné, že v něm bude velmi úspěšné a vybuduje si k němu osobní vztah až do dospělosti.

Rodiče ale často podceňují skutečnou potřebu pohybu svých dětí a spoléhají na mylné předpoklady, které mohou mít dalekosáhlé negativní důsledky. Jedním z nejrozšířenějších omylů je přesvědčení, že dítěti stačí tělocvik . Ve skutečnosti poskytuje povinná školní tělesná výchova pouze zlomek potřebné aktivity.

Čtěte také : Televize vs. mobil: Odborníci prozradili, co škodí očím víc. Možná vás to donutí přehodnotit návyky

Jen tělocvik k aktivnímu sportování nestačí. Foto: Shutterstock Jen tělocvik nestačí Rodiče se často mýlí i v odhadu volného pohybu. Děti tráví podstatně více času u obrazovek a podstatně méně času volnou hrou venku , než tomu bylo v minulosti. Generace dětí tak ztrácí přirozenou koordinaci a základní motorické dovednosti.

Rizika nedostatku pohybu jsou vážná. Dlouhodobá nečinnost vede k obezitě, rozvoji cukrovky druhého typu, problémům s páteří a klouby a ke snížení hustoty kostí. Nedostatek fyzické aktivity má ovšem i závažné psychické dopady. Vede k horší soustředěnosti ve škole, zvýšenému stresu, úzkostem a sníženému sebevědomí. Aktivní pohyb naopak pomáhá k okysličení mozku. To vede k lepšímu učení.

Jak motivovat dítě ke sportu Cesta k úspěšnému začlenění pohybu do života dítěte je v motivaci a příkladu rodičů. Rodiče by proto neměli pohyb pouze nařizovat, ale měli by jej aktivně praktikovat s dětmi. Správná motivace by neměla být postavena na nucení k výkonu, ale na radosti z pohybu.

Místo zbytečné slovní kritiky je mnohem lepší hledat sporty, které dítě skutečně baví. Podporovat je ve skupinových aktivitách. Úspěšné navedení dětí ke sportu spočívá v jednoduchých zásadách: Jděte příkladem. Jestliže rodiče sami sportují, dítě to považuje za normální součást života.

„V dětství se budují základy pro fyzickou zdatnost a pohyblivost. Velmi záleží na rodičích, zda jsou schopni si udělat čas pro nějakou společnou pohybovou aktivitu s dětmi,“ vysvětluje Marcela Blechtová, fitness trenérka a odbornice přes zdravé stravování.

zdroje: nzonesports.com , happyfamilies.com , mojezdravi.cz , novinky.cz , sciencedirect.com

Úmrtí novorozenců. Zkušenému týmu se to nestane. Experti by rušili porodnice

Ranní show bez Hezuckého i Mareše. Rádio oznámilo, kdy proběhne poslední rozloučení

Teplotní rekordy dnes padly na téměř třetině stanic, v Žatci bylo 15 stupňů

„Budu se snažit být jim oporou,“ vzkazuje Hezuckému do nebe jeho švagrová

Nechal partnerku umrznout 50 metrů pod vrcholem. Tragický výstup zachytila webkamera