Lidský mozek se nám změní 4× za život. Vědci teď přesně ví, kdy k tomu dochází

Lidský mozek se v průběhu života zásadně mění – a to v přesně vymezených fázích. Nová studie britských vědců ukazuje, že přelomové změny v mozkové konektivitě nastávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let.

Lidský mozek prochází v průběhu života pěti hlavními fázemi. Rozlišují se podle změn v nervovém propojení, přičemž k přechodu dochází v konkrétních letech, zjistila studie zveřejněná v časopise Nature Communications . Výzkum, který vedli neurovědci z univerzity v Cambridge ve Velké Británii, vychází z údajů získaných na základě snímků magnetické rezonance mozku 3 802 osob ve věku 0 až 90 let, u nichž byla nervová spojení mapována sledováním pohybu molekul v mozkové tkáni.

Vývoj mozkové tkáně v dětství V raném kojeneckém až dětském věku, od 0 do 9 let, se objem šedé hmoty (obsahující neurony) a bílé hmoty (obsahující spoje) dramaticky zvětšuje. V této fázi dochází k redukci velkého množství synapsí (spojení mezi neurony), které jsou v mozku kojence přemnoženy, a přežívají pouze ty nejaktivnější. Spojení se rekonfigurují stejným způsobem od narození do přibližně 9 let věku. Ve věku 9 let nastává první zlom: mozek prochází „radikální změnou kognitivních schopností a vzniká největší riziko poruch duševního zdraví,“ varují vědci.

Mozek dospívajících Od 9 let do 32 let věku vstupuje mozek do druhé fáze, do fáze mozkové adolescence: bílá hmota nadále zvětšuje svůj objem, takže se stále více zdokonaluje organizace mozkových komunikačních sítí.

Mohlo by vás zajímat: Kanadští vědci šokují průmysl. Tohle může změnit vše od letadel po tanky

A Cambridge study maps five distinct phases of brain development:

Childhood (birth–9)

Adolescence (9–32)

Adulthood (32–66)

Early ageing (66–83)

Late ageing (83+)

The findings show major shifts well into our 30s, reshaping how researchers view maturity and long-term… pic.twitter.com/MNIhmUBAGj

— Timcast News (@TimcastNews) November 25, 2025

Tato fáze se vyznačuje efektivitou spojení jak v rámci určitých oblastí, tak rychlou komunikací v celém mozku. Počátek třicátých let je podle jejich zjištění „vrcholem kognitivní výkonnosti“ .

Inteligenční náhorní plošina Od 32 do 66 let vstupuje mozek do své nejdelší fáze, do dospělosti. Architektura mozku se ve srovnání s předchozími fázemi stabilizuje a po dobu 30 let nedochází k žádným významným zlomům. Předchozí studie definovaly tuto fázi jako jakési „plató inteligence a osobnosti“: oblasti mozku se v těchto třech desetiletích začínají pomalu rozčleňovat.

Časné stárnutí Další zlom nastává ve věku 66 let a je mnohem mírnější a není definován žádnými významnými strukturálními změnami, ale spíše tím, že od tohoto věku se začíná zvyšovat ztráta konektivity „spojená se stárnutím, protože bílá hmota začíná degradovat“.

„Je to věk, kdy lidé čelí zvýšenému riziku různých zdravotních potíží, které mohou ovlivnit mozek , jako je například hypertenze,“ říká jedna z autorek Alexa Mousleyová ve svém prohlášení z univerzity v Cambridge.

Posun od globálního k lokálnímu Poslední bod zlomu nastává kolem 83. roku života , kdy se dostáváme do posledního stádia vývoje struktury mozku. Ačkoli jsou údaje o tomto stadiu omezené, charakteristickým rysem je posun od globálního k lokálnímu, kdy se dále snižuje konektivita celého mozku a zvyšuje se závislost na jednotlivých oblastech.

Video k článku ZDE Zdroj: Youtube.com

„Při pohledu zpět mnozí z nás cítí, že náš život byl charakterizován různými fázemi. Pokud jsme byli schopni identifikovat: naše mozky těmito fázemi procházejí také,“ říká další z autorů, Duncan Astle, profesor neuroinformatiky na univerzitě v Cambridge. „Mozková konektivita se v průběhu života mění složitým a nelineárním způsobem. Pochopení toho, kdy a jak k těmto změnám dochází, je zásadní pro hlubší pochopení toho, jak se vyvíjí struktura a funkce mozku a jak stárne,“ říká Rafael Romero, ředitel Laboratoře neurozobrazování a mozkových sítí na univerzitě v Seville, v reakci, o níž informovalo Science Media Centre.

Budoucí perspektivy a aplikace Tato studie nejenže nabízí jasnější představu o tom, jak se lidský mozek vyvíjí v průběhu života, ale také otevírá dveře k novému výzkumu, jak by bylo možné léčit neurodegenerativní onemocnění nebo jim dokonce předcházet. Pochopení fází vývoje mozku může pomoci určit kritická období, kdy by lékařské nebo terapeutické zásahy mohly být nejúčinnější.

&gt;&gt; POKRAČOVAT VE ČTENÍ ZDE &lt;&lt;

Zdroje článku: nature.com , nbcnews.com , www.techzpravy.cz