<p><strong>Dne 9. července 2025 se Země otáčela o něco rychleji než obvykle, což stačilo na zkrácení dne o 1,3 až 1,6 milisekundy oproti standardním 24 hodinám. Dobře, je to pravda: Nezdá se to jako velký rozdíl, ale ve skutečnosti to byl nejkratší den od doby, kdy se vedou moderní záznamy.</strong></p> <hr /> <p>Ale velmi brzy bude rekord opět překonán. A to hned dvakrát. <b>Vědci očekávají, že letos v létě budou dva dny ještě kratší: 22. červenec a 5. srpen</b> budou nejkratšími dny v historii. A to částečně díky <a href="https://www.techzpravy.cz/zemi-kolize-s-asteroidem-zatim-neceka-v-ohrozeni-ale-zustava-mesic/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Měsíci</a>.</p> <p>Skutečnost je taková, že Země se netočí dokonale konstantní rychlostí. Zatímco den definujeme jako 24 hodin, ve skutečnosti <b>se jeho délka může den ode dne mírně lišit v důsledku vnitřních a vnějších sil působících na planetu.</b></p> <p>V průběhu času se rotace <b>Země postupně zpomaluje, a to především v důsledku tření způsobeného měsíčním přílivem a odlivem.</b> Měsíční gravitace působí na zemské oceány a vytváří přílivové výboje, které působí jako brzda. To každé století přidává k délce dne asi 2 milisekundy.</p><h2>Mohlo by vás zajímat: <a href="https://www.techzpravy.cz/vedci-potvrzuji-nejvetsi-obavy-z-umele-inteligence/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Experiment na Stanfordu: Umělá inteligence je některým 100% nebezpečná</a><img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/774ec452-5eb9-43c8-80f1-6458a4e26200/public" alt="Experiment na Stanfordu: Umělá inteligence je některým 100% nebezpečná" /></h2> <p>Na kratších časových úsecích, od dnů po měsíce, se však <b>může rotace Země dokonce zrychlit, jak se stalo 9. července a stane se také 22. července a 5. srpna.</b></p> <p></p><blockquote class="twitter-tweet"><p>July 9 will be the shortest day in recorded history — blame it on the moon, scientists say <a href="https://t.co/EgVhrR24Fo?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">https://t.co/EgVhrR24Fo</a> <a href="https://t.co/8Hcq0vE7Hs?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pic.twitter.com/8Hcq0vE7Hs</a></p>— New York Post (@nypost) <a href="https://twitter.com/nypost/status/1942685775381909727?ref_src=twsrc%5Etfw&amp;utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed" target="_blank" rel="noopener noreferrer">July 8, 2025</a></blockquote><p></p> <p>Dne 9. července byl Měsíc v maximální deklinaci, což znamená, že se nacházel v nejvzdálenější poloze od zemského rovníku. To vytváří <b>gravitační přitažlivost mimo střed, která mírně modifikuje axiální oscilaci Země</b> a způsobuje malé, ale měřitelné zvýšení rychlosti rotace.</p> <p>Tato neobvyklá konjunkce Měsíce je hlavní příčinou krátkého dne a očekává se, že další dvě konjunkce s vysokou deklinací, 22. července a 5. srpna, vyvolají podobné efekty. Vědci používají <b>atomové hodiny </b>ke <b>sledování rotace Země s přesností na milisekundy</b> již od 60. let 20. století. Celosvětově koordinované měření času začalo v roce 1972.</p> <p>Atomové hodiny jsou schopny detekovat výkyvy v délce dne v řádu pouhých několika milisekund. Porovnáním pozemského času, známého jako univerzální čas 1, s mezinárodním atomovým časem (TAI) <b>mohou vědci přesně sledovat, jak moc se rotace planety mění</b>.</p> <p>Podle Mezinárodní služby pro rotaci Země a referenční systémy (IERS) <b>byl</b> <b>9. červenec 2025 </b><b>nejkratším dnem, který byl kdy pomocí těchto moderních metod zaznamenán.</b></p> <p>Když se rotace Země v průběhu času zpomaluje,<b> přidávají vědci ke koordinovanému světovému času (UTC) „přestupnou sekundu“</b>, aby čas odpovídal skutečné rotaci Země. K tomu obvykle dochází každých několik let. Naposledy se tak stalo v roce 2016.</p> <p>Přestupné sekundy fungují následovně: pokud se Země vychýlí ze synchronizace s TAI o více než 0,9 sekundy, <b>zasáhne IERS a přidá k hodinám jednu sekundu, obvykle 30. června nebo 31. prosince.</b></p> <p></p><div class="responsive-video"><h2><a href="https://www.techzpravy.cz/mame-za-sebou-nejkratsi-den-v-historii-dalsi-dva-se-blizi/?utm_source=eco&amp;utm_medium=newsfeed&amp;utm_campaign=video" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Video k článku ZDE</a></h2></div><p></p> <p>Nyní, když se Země otáčí rychleji, však čelíme opačnému problému. <b>Pokud bude tento trend pokračovat, mohli bychom se brzy dostat před atomový čas</b>, což by vyžadovalo odebrání jedné sekundy. Tomu by se říkalo záporná přestupná sekunda a nikdy se to nestalo.</p> <p>Někteří vědci předpovídají, že pokud se rotace <b>Země bude i nadále zrychlovat jen o několik milisekund ročně</b>, může být záporná přestupná sekunda zapotřebí kolem roku 2029, i když přesné načasování bude záviset na budoucích měřeních.</p> <p>Proměnlivost zemské rotace není způsobena pouze vlivem Měsíce. Zásadní roli hrají i další faktory, jako jsou <strong>pohyby zemského jádra, rozložení hmoty na Zemi v důsledku změn ledových příkrovů a podnebí.</strong> Například jev El Niño může změnit rozložení atmosférické hmoty, a tím ovlivnit rotaci Země.</p> <p>Kromě toho může <strong>rotaci planety ovlivňovat seismická a vulkanická činnost.</strong> Masivní zemětřesení mohou přerozdělit zemskou hmotu a ovlivnit tak rychlost rotace Země. Významným příkladem bylo<strong> zemětřesení v Japonsku v roce 2011, které podle odhadů zkrátilo den přibližně o 1,8 mikrosekundy.</strong></p> <p>Pochopení těchto jevů bude mít v budoucnu zásadní význam pro zlepšení přesnosti našich časových a navigačních systémů, které jsou závislé na přesné synchronizaci s rotací Země. S rozvojem technologií pravděpodobně zjistíme více o tom, jak tyto vzájemně propojené faktory ovlivňují naši planetu.</p> <p></p> <p></p>
