Letiště v Mnichově muselo během dvou nocí po sobě přerušit provoz kvůli neznámým dronům v okolí ranveje. Incidenty postihly tisíce cestujících a vyvolaly nejen bezpečnostní, ale i geopolitické obavy – podezření padá na Rusko, možná i s čínskou asistencí.
„Dne 3. října německá služba řízení letového provozu (DFS) omezila a nakonec pozastavila letový provoz na mnichovském letišti kolem 21:30 místního času kvůli pozorování dronů,“ uvedlo letiště, které je po Frankfurtu druhé největší v Německu, ve svém prohlášení. Celkem 23 příchozích letů muselo být odkloněno a 12 letů do Mnichova bylo zrušeno. Kromě toho se 46 odletů nemohlo uskutečnit podle plánu a byly zrušeny nebo přesunuty na tuto sobotu. Postiženo bylo přibližně 6 500 cestujících.
Co se stalo?
Stejně jako předešlou noc mnichovské letiště ve spolupráci s leteckými společnostmi okamžitě zorganizovalo pomoc pro cestující v terminálech, zdůraznil provozovatel letiště a vysvětlil, že byly zřízeny dětské postýlky a zajištěny deky, nápoje a občerstvení.

Zdroj: Youtube.com
Letiště, na kterém platí zákaz nočních letů pro pravidelnou osobní dopravu mezi půlnocí a pátou hodinou ranní, v sobotu brzy ráno oznámilo, že od 7:00 „se postupně obnovuje letecký provoz“. Vedení letiště nicméně očekává zpoždění po celý den.
Již den předtím se uzavření letiště ze stejného důvodu dotklo přibližně 3 000 cestujících. Při té příležitosti nemohlo přes noc odstartovat 17 letů a 15 příchozích letů muselo být odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Vídně a Frankfurtu.
Již den předtím bylo ze stejného důvodu uzavřeno přibližně 3 000 cestujících.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že bavorská policie by měla být oprávněna v případě pochybností drony sestřelovat. „Chceme výrazně rozšířit zákonné pravomoci bavorské policie, aby mohla proti dronům okamžitě a účinně zakročit. To také znamená, že policie bude moci v případě bezprostředního nebezpečí drony okamžitě sestřelit,“ uvedl podle televize NTV. O problematice dronů se bude jednat také tuto sobotu v Mnichově během setkání spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta s několika kolegy z evropských zemí.
V pátek Dobrindt oznámil, že brzy předloží nový návrh zákona o bezpečnosti letectví, a uvedl, že německé ozbrojené síly by se měly do boje proti dronům zapojit v rámci administrativní pomoci, což je nyní výhradně v kompetenci spolkové a regionální policie.
Podle DFS se výrazně zvýšil počet narušení způsobených drony na letištích v zemi: do konce srpna bylo podle údajů společnosti, které citovala televize NTV, zaznamenáno 144 takových narušení. Jen v Mnichově bylo do srpna zaznamenáno šest případů a na letišti ve Frankfurtu 35. Ve stejném období loňského roku bylo v celé zemi zaznamenáno 113 incidentů a v roce 2023 pouze 99.
Hledání viníka
V současné době není známo, kdo za lety dronů stojí a jaké jsou jejich motivy, ačkoli NATO i Evropská komise vzhledem k evropské podpoře Ukrajiny označily za pravděpodobného viníka Rusko. Bavorský premiér Markus Söder spojil mnichovský incident s dalšími případy pozorování dronů v Evropě a v televizi Welt TV uvedl, že se „nejedná o ojedinělý případ“. Zasahování dronů do leteckého provozu se týkalo mimo jiné také Dánska, Norska, Polska, Rumunska, Estonska a Belgie. Úřady vyšetřují podezření, že letadla létala nad kritickou infrastrukturou.
Dne 21. srpna ruský raketový útok zničil americkou továrnu Flex Electronics v Mukačevu.
Ukrajina ze své strany obviňuje Čínu, že poskytuje Rusku satelitní údaje, které pak využívá k raketovým útokům proti této zemi. Oleg Alexandrov ze Služby zahraniční rozvědky Ukrajiny pro agenturu Ukrinform uvedl, že „existují fakta, která dokládají vysokou úroveň interakce mezi Ruskem a Čínou při provádění satelitního průzkumu území Ukrajiny s cílem identifikovat a dále zkoumat strategické cíle určené k ničení. Zároveň, jak jsme viděli v posledních měsících, tyto cíle mohou patřit zahraničním investorům,“ uvedl.
Dne 21. srpna zničil ruský raketový úder americkou továrnu Flex Electronics v Mukačevu v Zakarpatí na jihozápadě Ukrajiny. Ukrajinské zpravodajské služby zatím odmítly sdělit další podrobnosti o zařízeních na Ukrajině, která byla údajně napadena Ruskem s využitím údajů čínské satelitní rozvědky.
Co však Kyjev již několikrát odsoudil, jsou ukrajinské dodávky speciálních chemikálií, střelného prachu a strojů do ruských vojenských továren. Oleg Ivaščenko, šéf Služby zahraniční rozvědky, dříve pro Ukrinform uvedl, že na počátku roku 2025 bylo 80 % kritické elektroniky pro ruské bezpilotní letouny čínského původu.
Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj již uvalil sankce na několik čínských společností poté, co obvinil Peking z dodávek zbraní do Ruska a čínští občané byli zatčeni při bojích na straně vojsk Kremlu, což asijský gigant popírá.
Podobné incidenty se dějí i jinde
Problém dronů na letištích není v Německu ojedinělý. V posledních letech došlo k mnoha podobným incidentům na letištích po celém světě. V roce 2018 bylo londýnské letiště Gatwick kvůli pozorování dronů uzavřeno na 36 hodin, což se dotklo více než 140 000 cestujících. Tyto incidenty vedly ke zvýšení investic do technologií proti dronům, od detekčních systémů až po metody bezpečné neutralizace dronů.
Rostoucí obavy o bezpečnost letového provozu vedly několik zemí k zavedení přísnějších předpisů pro používání dronů. Například v Evropské unii byla zavedena pravidla, která vyžadují, aby provozovatelé dronů svá zařízení registrovali a získali licence pro provoz v určitých oblastech. Tato opatření mají zabránit incidentům, k nimž došlo například v Mnichově, a zajistit bezpečnost cestujících a letištního personálu.
Pokud jde o obvinění Ukrajiny vůči Číně, ta se odehrávají na pozadí širšího geopolitického napětí. Vztahy mezi Čínou a Ruskem jsou předmětem mezinárodního zkoumání, zejména v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Zatímco Čína zastává oficiální postoj neutrality, obvinění z vojenské spolupráce s Ruskem vyvolala na Západě obavy.

Zdroj: Youtube.com
Využívání satelitní technologie pro vojenský průzkum není novinkou, ale možnost, že Čína poskytuje takové údaje Rusku, vyvolává otázky ohledně globální rovnováhy sil a mezinárodní bezpečnosti. Družice hrají klíčovou roli při sledování a průzkumu a jejich využití v konfliktech může mít významné důsledky pro vojenskou strategii a mezinárodní diplomacii.
Incidenty s drony v Mnichově a obvinění Ukrajiny vůči Číně jsou odrazem stále propojenějšího a technologicky vyspělejšího světa, v němž jsou bezpečnost a geopolitika neoddělitelně propojeny. Mezinárodní společenství bude muset tento vývoj pozorně sledovat a spolupracovat na zmírnění rizik spojených se zneužitím technologií.