CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 04:05

Možná nejsme sami. Jen jsme se doteď dívali špatným směrem

| 3 min

Sdílet

Fermiho paradox trvá: vesmír je obrovský, ale důkazy o inteligentním životě chybí. Astronom Brian Lacki přichází s novým přístupem – navrhuje hledat civilizace ne u jednotlivých hvězd, ale v celých galaxiích, kde by technologicky vyspělý život mohl zanechat měřitelné stopy.

Možná nejsme sami. Jen jsme se doteď dívali špatným směrem

Zdroj: mikeshots / Depositphotos

Obrovský, nesmírný vesmír je téměř ohlušující ticho. Tato zdánlivá osamělost, známá jako Fermiho paradox, je již po desetiletí velkým bolehlavem astronomů a myslitelů, neboť vyvolává otázku stejně logickou jako znepokojivou: jestliže matematická pravděpodobnost naznačuje, že inteligentní život by měl být běžný, kde jsou všichni?

Je to velký kosmický rozpor, který staví proti sobě rozlehlost vesmíru a naprostou absenci důkazů. Tato otázka je stále naléhavější s tím, jak se vesmírný soupis rozšiřuje o objevy stále podivnějších světů, jako je například objev planety, která se vymyká teoriím o svém vzniku.

Tváří v tvář této záhadné prázdnotě předložil astronom Brian Lacki jiný pohled, který navrhuje radikálně změnit zaměření pátrání. Jeho teorie navrhuje upustit od analýzy jednotlivých hvězd v naději na zachycení izolovaného signálu a místo toho rozšířit perspektivu a podívat se na kombinovanou záři, kterou mohou vydávat celé galaxie. Lackiho návrh se tak připojuje k dalším výzkumům zkoumajícím radikálně nové způsoby hledání života na jiných planetách, které by šly nad rámec tradičních metod hledání.

Mohlo by vás zajímat: Čechům uniká zásadní detail. Kvůli špinavé pračce si mnohdy ničí zdraví

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Lackiho hypotéza je totiž založena na odvážné představě o tom, jak by se chovaly nejvyspělejší civilizace. Předpokládá, že ty, které jsou schopné mezihvězdného cestování, by se neomezovaly na svou domovskou soustavu, ale expandovaly by po celé galaxii. Tento proces, jak je podrobně popsán v publikaci Futurism, by zanechal některé galaxie hustě osídlené jedním nebo více druhy, zatímco jiné by zůstaly opuštěné. Otiskem této rozsáhlé kolonizace by byl znatelný nadbytek rádiového vyzařování, který by z nich udělal to, co definuje jako „rádiově jasné galaxie“.

Výzvy spojené s poslechem galaxií

Na druhou stranu se tento inovativní přístup neobejde bez značných technických obtíží. Hlavní výzva spočívá v interpretaci dat, protože astronomové by museli být schopni odlišit obecnou technologickou signaturu od silných rádiových emisí, které určité kosmické jevy, jako jsou supermasivní černé díry v srdci většiny galaxií, generují zcela přirozeně. Důkladné pochopení těchto přirozených emisí je velkou výzvou, zvláště když nové poznatky, jako například nedávná ozvěna kosmické srážky, která potvrdila předpověď Stephena Hawkinga, ukazují, jak složité tyto jevy jsou.

V každém případě se tento návrh připojuje k dalším směrům výzkumu, které hledají odpovědi na velkou záhadu mimozemského života. V této oblasti se zkoumají i alternativní metody detekce, jako je hledání gigantických umělých struktur, známých jako Dysonovy sféry, prostřednictvím jejich charakteristické stopy v infračerveném spektru, nebo analýza možných anomálních emisí gama a rentgenového záření, které by mohly prozradit přítomnost nám neznámé technologické aktivity.

Historické a vědecké souvislosti

Pátrání po mimozemském životě je v historii lidstva stálou součástí. Od raných filozofických spekulací až po současné vědecké pokroky se představa, že ve vesmíru nejsme sami, zmocňovala představivosti celých generací. Ve 20. století zformuloval astronom Frank Drake slavnou Drakeovu rovnici, která se snažila odhadnout počet mimozemských civilizací v naší galaxii, s nimiž bychom mohli komunikovat. Ačkoli je rovnice spíše nástrojem k přemýšlení než přesným vzorcem, byla pro výzkum v této oblasti zásadní.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

V současné době projekty, jako je Breakthrough Listen, pátrají po známkách inteligentního života ve vesmíru pomocí pokročilých radioteleskopů. Tento projekt je jedním z nejambicióznějších v oblasti hledání mimozemské inteligence (SETI) a představuje celosvětové úsilí o naslouchání možným vysíláním vyspělých civilizací.

Možná nejsme sami. Jen jsme se doteď dívali špatným směrem

Svůdné křivky vodních víl i mateřská něha. Kalendář vzpěraček otevírá nové téma

"Udělali ze mě blba." Do sněmovny míří žokej Váňa, který tam dosud řekl 117 slov

Která auta nikdy nekupovat? Radí automechanik Škody

Jak dlouho je třeba stát před značkou STOP, abyste nedostali pokutu?

Kdo bude dědit po Jiřím Krampolovi? Notářka potvrdila jméno