Každému, kdo pravidelně jezdí autem, se už stalo, že si šel vyzvednout své auto a říkal si: kde mám auto? To se může stát každému a můj osobní trik (i když existují i jiné) spočívá v tom, že než od auta odejdu, vyfotím si číslo parkovacího místa a patro parkoviště. Takových fotek mám plný mobil.
V 70. letech minulého století však mobilní telefony neexistovaly, takže bylo normálnější zapomenout, kde jste zaparkovali auto. Přesně to se stalo Ionu Țiriacovi, rumunskému sportovci, který se v roce 1964 zúčastnil jako hokejista zimních olympijských her, ale později se stal profesionálním tenistou, vítězem Roland Garros a finalistou několika ročníků Davisova poháru.
Vášnivý milovník luxusních vozů s krátkou pamětí
Stejně jako si milionáři pořizují superjachty, špičkoví sportovci tíhnou k superautům. Ion Țiriac není výjimkou. Jeho sbírka čítá kolem 400 vozů, které jsou vystaveny v muzeu nedaleko Bukurešti, což z Țiriaca dělá jednoho z nejvýznamnějších sběratelů automobilů v Evropě. V nedávném rozhovoru tento milionářský sběratel vyprávěl příběh o tom, jak zapomněl, že si koupil Ferrari F40, a nechal ho deset let zaparkované v mnichovské garáži.
Ion Țiriac, jehož majetek se podle časopisu Forbes odhaduje na více než 2,2 miliardy dolarů (46,2 miliard korun), byl na vrcholu studené války profesionálním sportovcem. V té době měli sportovci ze sovětského bloku velké problémy s cestováním, a tak se rozhodl přestěhovat do Monte Carla, aby tento problém vyřešil. V tomto malém knížectví žije dodnes.
Po ukončení kariéry profesionálního tenisty začal dávat lekce vyšším vrstvám monacké společnosti a trénovat další profesionální tenisty. Právě tam začaly jeho první kontakty s luxusními vozy a klasickými sběratelskými automobily.
Jak však milionář v rozhovoru říká, v těchto letech pracoval nepřetržitě bez přestávky. „Neměl jsem na nic čas.“ To, že neúnavně pracoval, mu umožnilo koupit první ze svých osmi Ferrari. Později si koupil Testarrossu. Sportovec zároveň vzpomíná, že se pokoušel koupit Ferrari F40 od tehdejšího manžela Karolíny Monacké, Stéfana Casiraghiho, ale nakonec se nedohodli, a tak Ferrari F40 získal jinou cestou.
Podle Țiriaca ho vůz stál 700 000 dolarů (14,7 milionů Kč), vzhledem k tomu, že nový stál 200 000 dolarů (4,2 milionů korun). Țiriacův problém spočíval v tom, že byl automobilovým nadšencem, ale zatím neměl místo, kde by svou rodící se sbírku superaut mohl uchovávat. Nedostatek místa znamenal, že své Ferrari F40 nechal zaparkované v garáži v německém Mnichově.
O deset let později milionářovi zavolal pan Becker, majitel garáže, kde své Ferrari F40 zaparkoval. Němec Țiriacovi připomněl, že jeho sportovní vůz je stále zaparkovaný v jeho garáži. „Na své Ferrari jsem na deset let zapomněl,“ přiznal vysloužilý tenista.

Zdroj: Youtube.com
Když si Țiriac uvědomil, že na své Ferrari zapomněl na deset let, rozhodl se ho okamžitě prodat, a to ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že dosud neměl vhodné místo k jeho uskladnění, a zadruhé proto, že vůz po deseti letech nečinnosti musel putovat zpět do továrny v Maranellu, aby byl demontován a restaurován jeho motor, což je po tolika letech nepoužívání nezbytný proces i pro Ferrari.
Odkaz modelu F40
Ferrari F40 je jedním z nejikoničtějších modelů italské značky Ferrari. Byl uveden na trh v roce 1987 u příležitosti 40. výročí založení značky Ferrari a stal se posledním modelem schváleným Enzem Ferrarim před jeho smrtí. Tento supersport je poháněn 2,9litrovým motorem V8 se dvěma turbodmychadly, který má výkon 478 koní a umožňuje mu dosáhnout maximální rychlosti 324 km/h. Ve své době se jednalo o nejrychlejší sériově vyráběný vůz na světě a dodnes je díky svému výjimečnému designu a výkonu vysoce ceněn sběrateli automobilů po celém světě.
Kromě toho je F40 známý svým minimalistickým designem a zaměřením na čistý výkon. Postrádá moderní komfortní prvky, jako je klimatizace nebo pokročilé zvukové systémy, což posiluje jeho charakter závodního vozu upraveného pro silnici. Tato jednoduchost a omezená výrobní série pouhých 1 311 kusů z něj učinily objekt touhy milovníků klasických automobilů.