Na hodnotě ztrácejí jen velmi málo: Malá auta do města si neuvěřitelně drží hodnotu, najít dobrý kus je doslova zázrak

| 5 min

Sdílet

Velké automobily si nedrží hodnotu tak jako malá auta do města. Kdo nechce prodělat, kupuje si auta menší než velká motorka.

Na hodnotě ztrácejí jen velmi málo: Malá auta do města si neuvěřitelně drží hodnotu, najít dobrý kus je doslova zázrak

Zdroj: Zdroj fotografie: David Perez / Creative Commons / CC-BA-SY

Malá auta, mikroautomobily, tedy malé městské vozy, jsou na trhu ojetin tak trochu jako jednorožci. Nejenže si drží hodnotu lépe než většina ostatních aut, ale zároveň dokazují, že i něco malého může mít obrovskou hodnotu. Tedy obrovskou, to jsem přehnal. Ta auta byla relativně levná jako nová a ani teď nejsou nijak drahá. Ale není jich (v dobrém stavu) mnoho. Lepší formulace by byla, že se jich spíš než obrovská hodnota týká minimální propad ceny. Tyhle drobné vozy nejsou jen praktické, ale také ekonomicky výhodné.

Malé auto, nízká cena a naopak vysoká zůstatková hodnota

Pokud jste někdy přemýšleli, jaké auto si pořídit, abyste za pár let neplakali nad jeho ztrátou hodnoty, možná jste právě našli odpověď. Nedávno jsem řešil se známým, jak si před lety koupil Mercedes třídy S. Dal za něj tři miliony. Teď má cenu tři sta tisíc Kč. Malá auta ztrácejí na ceně jen minimálně, a to je v dnešní době, kdy ceny aut letí nahoru, docela zásadní argument. Nemusím se dívat na nějaké statistiky, tabulky nebo analýzy.

Vím to, mám kolem sebe řadu lidí, kteří vlastní velká a drahá auta. Koupili je jako nová, viz ten člověk, o kterém jsem psal o pár řádku výše. Tam je propad na ceně o patnáct procent v okamžiku prodeje a pak to jde dramaticky dolů. U malých městských aut to tak není. Škoda Citigo, u nás tak oblíbená. Toyota Aygo, Hyundai i10, všechna tato auta si udržují svou hodnotu mnohem lépe než větší vozy. Zatímco průměrné auto ztratí během prvních tří let až 50 % své původní hodnoty, u těchto malých vozů je to často jen kolem 30 %.

A to už je rozdíl, který stojí za zvážení. Samozřejmě že pokud chcete provozovat hotelové taxi, nemáte moc jinou možnost, s Up!em velkou parádu neuděláte. Mimochodem také je tady relativně nový zákon o limitovaném odpočtu DPH na drahé vozy. To u těchto rozhodně řešit nemusíte. Nejde o trend ryze z jednoho státu, netýká se to jen českého trhu. Podobná situace je i v dalších evropských zemích, kde jsou „mikroauta“ oblíbená pro svou praktičnost a nízké provozní náklady. Je to fajn. Pořídíte si malé auto, které vás nestojí majlant.

Najít dobrý kus je obtížné, pak je cena logicky ještě vyšší

Za pár let ho prodáte za slušnou cenu. Žádné velké ztráty, žádné zklamání. Krom toho jsou tady všechny výhody, které tyto vozy nabízejí. A že jich není málo. Nízká spotřeba paliva, snadné parkování, nižší náklady na pojištění a údržbu – to všechno dělá z těchto malých automobilů ideální volbu pro městský provoz. I přes své malé rozměry dokážou nabídnout překvapivě prostorný interiér a moderní technologie, které byste možná čekali spíš u větších a dražších aut. A s trochou dobré vůle se s nimi dá jezdit i na delší trasy.

Má drahá polovička by mohla vyprávět o cestě z Prahy do Mikulova a nazpátek. Samozřejmě, že tahle auta nejsou pro každého. Pokud potřebujete auto na dlouhé cesty nebo pravidelně vozíte rodinu a spoustu zavazadel, asi to nebude ta pravá volba. Toho taxikáře už jsem zmínil. Ale pro městské řidiče, kteří hledají něco praktického, ekonomického a zároveň stylového, jsou tyto malé vozy naprosto ideální. Budu teď konkrétní a osobní. Před pěti lety jsem si koupil ojetý Renault Twingo. Ne že bych po něm až tak toužil, šlo o takovou tu „kamarádskou“ nabídku.

Dnes mají cenu pár desítek tisíc Kč, ale klesat už to nebude

Kamarád a kolega se ozval s tím, že jiný jeho kamarád prodává Twingo. Jeho žena, která s ním doteď jezdila, si kupuje novou Fabii. Cena? Také kamarádská, a to 15 000 Kč. Za auto po prvním majiteli, tedy majitelce, se sadou zimních pneumatik na plechových kolech, litá kola v letních pneumatikách. K tomu servisní knížka, střešní nosiče, respektive ližiny. Auto nebourané, nájezd tehdy asi 130 000 km. Šlo o benzínovou dvanáctistovku z roku 2001 s pevnou střechou. Tím chci říct, že se nejednalo o „kabrio“.

To bych asi raději, jezdil jsem s ním kdysi dávno jako velmi mladý řidič a bylo to fajn. Zpět k nabídce. Renault Twingo od kamaráda. Koupil jsem ho. A mám ho dodnes. Na autě jsem najel asi deset tisíc kilometrům. Bohužel má za sebou jednu nehodu. Jel jsem křižovatkou a hulvát v protisměru mi se svým Volkswagenem Passat nedal přednost. I přes vyhýbací manévr se mi nepodařilo zabránit srážce, hulvát byl navíc dost amatér, a když už mi tam vjel, tak hloupě uprostřed manévru přibrzdil. Zlomek vteřiny a nehodě nešlo zabránit.

Velké auto prémiové značky si hodnotu tak dobře neudrží

Oprava proběhla tak, jak měla, rovnou jsem vyměnil obě nové přední lampy, když už jedna praskla. Auto mám stále, i když teď jsem se ho rozhodl prodat. Cena? Když jsem porovnával s tím, co je aktuálně na trhu, tak částka 25 000 Kč není nerealistická. Popravdě si myslím, že bude za tuhle cenu do týdne pryč.

Ano, klasický scénář bude zahrnovat to, že mi hned po zveřejnění inzerátu budou volat z áček a z es. Ale pak se dohodnu s někým, kdo si auto skutečně ještě užije. Třeba nějaký nováček čerstvě po autoškole. Vlastně si říkám, jestli se mi ho chce prodávat. Drží si cenu. Je stále skvělé. Vejde se všude, všude s ním zaparkuji, nikdo ho nezávidí, nikomu nevadí. Nic mu není. Je to důkaz toho, že platí to, o čem jsem psal v úvodu.

Kolega z redakce by mi to samé asi potvrdil s jeho Citroenem C1. Zpátky ale k tématu. Malá auta do města si drží svou hodnotu a těch dobrých není na trhu s ojetinami moc. Nabídka je široká, ale pozor, nejde vždy o auta v dobrém stavu. Tady se vyplatí, ostatně jako u každého auta z druhé ruky, před koupí velmi důkladně auto prověřit. Jak po stránce historie a servisu, tak v rovině technického stavu. Dobrý kus pak bude, i s vyšším nájezdem a věkem, při dobrém a pečlivém servisu ještě dlouho sloužit.

Na hodnotě ztrácejí jen velmi málo: Malá auta do města si neuvěřitelně drží hodnotu, najít dobrý kus je doslova zázrak

Polibek smrti. V tornádu Turkových kauz zapadl asi nejdůležitější "Babišův" vzkaz

„Čekala jsem víc,“ přiznává Halina Pawlowská. Prozradila, jaká je její situace v důchodu

Česko pohltila zima. Meteorologové hlásí mrazy, jaké tu nebyly tři desetiletí

Humbuk kolem Valentové. Po výměně snů jí měnili jméno, pobavila hláškou v projevu

„Když jsem zjistila, že brácha umře, zhroutil se mi svět.“ Báru nemoc bratra změnila