Na obrázku jsou dvě chyby, které většina lidí přehlédne. Odhalí je jen ten, kdo má výjimečné logické myšlení

| 2 min

Sdílet

Moderní dny soustředění moc nepřejí. Pořád spěcháme od něčeho k něčemu a od jedné aktivity k druhé. Práce, škola, domácnost a někdy jen jeden autobus za druhým.

Na obrázku jsou dvě chyby, které většina lidí přehlédne. Odhalí je jen ten, kdo má výjimečné logické myšlení

Zdroj: Zdroj fotografie: Stencil Photos

První autobus využívající spalovací motor se objevil v roce 1895. Představil ho tehdy Karl Benz ještě pod názvem omnibus. Do pravidelného linkového provozu se pak vozidlo dostalo v Londýně v říjnu 1899. Tehdejší omnibusy však byly vysoce nespolehlivé a také určené jen pro 10–20 pasažérů. Protože však byla poptávka, vývoj šel rychle dopředu a modely z roku 1950 už uvezly až 50 lidí. Používaly dřevoplyn, naftu i svítiplyn.

Boom autobusů po 2. světové válce

Autobusová doprava ovšem zažila hlavní rozvoj krátce po 2. světové válce, kdy došlo k obecnému rozšíření infrastruktury pro automobilovou dopravu. Zahrnovalo to hlavně kvalitnější silnice a obecně levnější pohonné hmoty. Druhá polovina 20. století znamenala jejich převládnutí v hromadné dopravě, kde doplnily tramvaje. Hlavně na linkách, které nevyžadovaly vysokou kapacitu. Najdete na obrázku s autobusem logickou chybu?

Oproti tramvajím jsou totiž autobusy levnější, jednodušší a dá se s nimi mnohem lépe manévrovat. Náklady na budování jejich linek jsou mnohem nižší a veřejná doprava je tím pádem dostupná i pro menší města. Termín omnibus byl stejný jak pro první autobusy, tak pro původní větší dostavník poháněný koňmi. Kvůli rozlišení byl ten s motorem nejdřív nazván automobilní omnibus, zkrácením se pak zrodil dodnes platící autobus.

Co všechno musí autobus splnit?

Toto vozidlo musí projít zkouškami stability a nesmí se v něm vyskytovat hořlavé nebo nasákavé látky. Veškerá elektroinstalace musí být také zcela odolná proti teplotě a vlhkosti. Každý autobus dále musí mít minimálně dvoje dveře, z nichž jedny se berou jako nouzové. Nejvyšší povolená výška schodu je 340 milimetrů a to platí i v případě přepravy stojících cestujících. I klasické městské autobusy se stojícími pasažéry mohou na dálnici.

Největší síť autobusové dopravy na světě má Jakarta v Indonésii. V součtu tu 251,2 kilometrů tras obsluhuje 3 900 autobusů. První pravidelná linka omnibusu začala v roce 1662 v Paříži. Tehdy byl vůz tažen koňmi a pojal maximálně 8 cestujících. Londýn je znám svými doubledeckery, tedy červenými patrovými autobusy. Několik firem na něm má i malé třetí patro. Jediný fungující však byl na filmovém plátně v třetím díle Harryho Pottera.

Londýnské autobusy a řešení rébusu

Lidé prakticky z celého světa znají zcela ikonické londýnské červené autobusy. Tato barva ovšem není jediná. Když byly ve městě představeny první kusy, měly různé barvy podle konkrétní trasy, kterou obsluhovaly. V roce 1907 se však hlavní společnost rozhodla svoje stroje odlišit od konkurence a všechny je natřela na červeno. Pokud stále tápete, autobusu chybí jak zrcátka, tak stěrače.

Když jsme u těch konkrétních tras autobusové dopravy, nejdelší vede mezi Limou v Peru a brazilským Rio de Janeirem. Říká se jí také „Interoceanic Highway“, je dlouhá 2 600 kilometrů a projet ji trvá přes 100 hodin. Není ovšem nejdelší v historii. Nejdelší trasa všech dob vedla z Londýna do indické Kalkaty. Autobus tehdy ujel 32 600 kilometrů a jízda se konala jen 15krát, konkrétně mezi roky 1968–1976.

Na obrázku jsou dvě chyby, které většina lidí přehlédne. Odhalí je jen ten, kdo má výjimečné logické myšlení

"Slušnost není slabost." Moravec utnul nedělní pořad ČT, pak vyťukal morseovku

Ostře o Gottové: Manipulovala a vystavovala Karla posměchu, tvrdí ex­tajemník

Vídáte ho na každém rohu. Čínské Jaecoo 7 i s nečekanou cenou pobláznilo Česko

Ledecká si pobrečela, pak zvolila snowboard. Ve sjezdu doufá už jen v pomoc počasí

"Otce nikdy neztratí, ale dobře ví, kdo z rodičů se jim věnuje," říká Belohorcová

Ostře o Gottové: Manipulovala a vystavovala Karla posměchu, tvrdí extajemník