Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

| 2 min

Sdílet

Je to globální virální hit: obří čínská stavba je prý tak těžká, že posunula zemskou osu a zpomalila rotaci planety. Zní to jako sci-fi, ale je to pravda? Vědci z NASA a JPL mají jasno. Podíváme se na fyziku přesunu miliard tun vody a zjistíme, o kolik přesně se Země "pohnula" doopravdy – a proč je v celkovém kontextu mnohem děsivější jiná síla, která mění délku dne.

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Co tvrdí vědci (a co ne)

Když naplníte obří rezervoár desítkami miliard tun vody, přesunete hmotu po povrchu planety. Změní se moment setrvačnosti Země – podobně jako když krasobruslař natáhne ruce a zpomalí rotaci.
Důsledek? Nezanedbatelné pro geofyziky, mikroskopické pro běžný život.
NASA/JPL dlouhodobě ukazuje, že redistribuce vody (ledy, oceány, rezervoáry) může měnit rychlost rotace i polohu rotační osy.
Pro přehradu Tří soutěsek publikovaly populárně-naučné i odborné rozbory výpočty vycházející z dřívější práce Benjamina Fonga Chaa (NASA/GSFC): při plném stavu rezervoáru by se den prodloužil cca o 0,06 mikrosekundy (60 miliardtin sekundy) a pól by se posunul zhruba o 2 cm.
To je “hodně” na lidskou stavbu, ale málo ve srovnání s přírodními událostmi (viz níže).

1280px-200407-sandouping-sanxiadaba-4.med

Kontext: příroda s námi hýbe víc

Velká zemětřesení přesunou hmotu skokově a efekt je často silnější než u nádrží.
Např. Japonsko 2011 (M9, Tóhoku) – zkrácení dne asi o 1,8 µs a posun osy; u Sumatry 2004 NASA rovněž kvantifikovala změny rotace.
Dlouhodobě pak rotaci zpomalují přílivy a nově i klimatická změna.
NASA v r. 2024 upozornila, že tání ledů a přelévání vody může v tomto století prodloužit den až o ~2,6 ms/století, tedy o řádově větší efekt než jediná přehrada.

Three_Gorges_Dam,_Yangtze_River,_Hubei_Province,_China_(47007987002)

Medialní boom: „Stavba posunula osu Země“? Jak číst titulky

Ano, posun osy (přesněji polohy rotační osy vůči zemskému tělesu) o řád centimetrů je v principu reálný a ve shodě s fyzikou i družicovými měřeními hmoty (GRACE).
U tak malých hodnot ale mluvíme o jemném „meandrování“ osy v čase pod vlivem mnoha zdrojů, nejen jediné nádrže.
Délka dne: u Tří soutěsek vychází prodloužení o ~0,06 µs.
Některé články přitom nesprávně zaměňují znaménko (uvádějí „zkrátilo“).
Správně: víc hmoty dál od osy → větší moment setrvačnosti → pomalé zpomalení rotace → delší den.

Nejde o jednu přehradua: globální stopa vodních děl

Nová analýza prezentovaná AGU (2025) ukazuje, že globální výstavba přehrad v různých obdobích měřitelně přispěla k driftu pólů – nejde tedy o unikát jedné stavby, ale o souhrnný efekt mnoha nádrží.