Znát triky, které nám pomohou být produktivnější, je vždy dobrý nápad. Vždyť ve 24hodinovém dni, z něhož osm hodin pracujeme, dalších osm hodin spíme (doufejme), občas dojíždíme do práce, staráme se o rodinu, pečujeme o domácnost, stýkáme se s lidmi, věnujeme se sportu a aktivitám, které nás baví, a také se staráme sami o sebe, je v těch několika hodinách volného času, které nám zbývají, potřeba vědět, jak svůj čas co nejlépe využít.
Studie publikovaná v časopise Nature Human Behavior provedená výzkumníky zabývajícími se štěstím na Univerzitě Britské Kolumbie nabízí poznatky a připomíná nám, že vše začíná u návyků doma, až po produktivitu a snižování stresu. Ve skutečnosti jsme již viděli, jak může být stres největším nepřítelem efektivity.
Neexistují žádné zázračné vzorce. A jak uvádí Trendencias, studie říká, že pro nejoblíbenější strategie štěstí existuje v nejlepším případě jen málo vědecky podložených důkazů a v některých případech vůbec žádné. Existují však způsoby, jak dosáhnout větší pohody. A existují i další výhody, které přináší, když se dokážeme cítit dobře. Jeden z klíčových: mít uklizený dům.

Zdroj: Youtube.com
Spolu s tím je důležité si uvědomit, že pořádek může snížit stres, jinak chaotické prostředí může vyvolat pocit přetížení. Současně přináší více stresu, protože pobyt v takovém prostředí může zvyšovat hladinu kortizolu. V tomto případě, jak uvidíme, je pro pracovníky pracující na dálku mnohem důležitější.
Přeplněný pracovní stůl
Studie Harvard Business Review upozorňuje, že fyzické prostředí pracoviště má významný vliv na způsob, jakým pracujeme, a uvádí, že„když je v našem prostoru chaos, jsme v něm i my„. Jedním z klíčových důvodů je základní logistika: pokaždé, když na přeplněném stole hledáme ztracený papír, ztrácíme cenné minuty práce.
A stejný výzkum upozorňuje, že totéž platí i pro počítač. Spoustu času můžeme ztratit hledáním dokumentů na pracovní ploše počítače nebo v sekci dokumentů či stažených souborů.
Výše zmíněný výzkum HBR uvádí, že „naše fyzické prostředí prokazatelně významně ovlivňuje naše poznávání, emoce a chování, ovlivňuje naše rozhodování a vztahy s ostatními. Přeplněné prostory mohou mít negativní vliv na úroveň našeho stresu a úzkosti, stejně jako na naši schopnost soustředit se, výběr potravin a dokonce i na náš spánek“.
Vědci z Neurovědeckého institutu Princetonské univerzity pomocí funkční magnetické rezonance a dalších metod prokázali, že náš mozek má rád pořádek a že neustálé vizuální připomínky neuspořádanosti vyčerpávají naše kognitivní zdroje a snižují naši schopnost soustředění. Zjistili také, že když účastníci odstranili nepořádek ze svého pracovního prostředí, dokázali se lépe soustředit a zpracovávat informace a jejich produktivita se zvýšila.
Studie o vlivu nepořádku v domácnosti zjistila, že lidé, kteří se cítí zahlceni množstvím věcí ve svých domovech, častěji prokrastinují. Jiný výzkum ukázal, že nepořádek v domácnosti vyvolává strategie zvládání a vyhýbání se, mezi které patří konzumace nezdravého jídla a sledování televize.
Nevíme sice, zda je to rozšířené i na pracovišti, ale je možné, že kvůli přeplněným kancelářím si zaměstnanci špatně vybírají jídlo během přestávek a tráví v práci méně času.
Udržování pořádku je základ
Nyní jsem se díky reportáži v časopise Trendencias dozvěděla, že moje matka měla celou dobu pravdu. Ona je královnou čistoty a pořádku a já královnou toho, že nechávám věci na nesprávných místech. Konkrétně IKEA tvrdí, že uspořádané domovy nás činí šťastnými a 21 % lidí se cítí frustrováno nepořádkem, který panuje v jejich domovech.
Obecné statistiky uvádí, že větší pořádek v domácnosti je spojen s nárůstem pohody a štěstí, a právě každodenním úklidem kuchyně, uklízením a stlaním postelí se těchto potřebných pocitů dosahuje, abychom byli klidní. Naopak tato studie tří odborníků na psychologii dochází mimo jiné k závěru, že nepořádek může snižovat pocity pohody, štěstí a dokonce i pocit bezpečí.
Vědci neustále zkoumají „temnou stránku domova“, která vzniká, když je kvalita prožitku z domova narušena nepořádkem. Pojem „domov“ ve studii neznamená pouze dům, ale širší soubor zážitků, významů a situací, které utvářejí a aktivně utvářejí člověka při vytváření jeho životního světa.

Zdroj: Youtube.com
A zabývají se také tím, co se stane, když má člověk příliš mnoho nepotřebných věcí: nepořádek je v této práci definován jako přemíra hmotných statků, které dohromady vytvářejí nepřehledné a chaotické domácí prostředí.
Když se objem majetku stane nadměrným, může nepořádek narušovat schopnost lidí vykonávat běžné životní činnosti, jako je vaření, úklid a bezpečný pohyb po domácnosti.
Hlavním důsledkem nepořádku je, že může potlačit produktivní sebeutváření a v konečném důsledku odvádět pozornost od nejdůležitějšího pozitivního přínosu psychologického domova, a to od většího pocitu psychické pohody.