Před 109 lety byl T. G. Masaryk odsouzen k trestu smrti

| 2 min

Sdílet

Tomáš Garrigue Masaryk, prezident Osvoboditel, osobnost, o které už byly popsány stohy papíru.. Život tohoto bojovníka za nový „československý“ národ je už notoricky známý,…

Tomáš_Garrigue_Masaryk_1925

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Tomáš Garrigue Masaryk, prezident Osvoboditel, osobnost, o které už byly popsány stohy papíru.. Život tohoto bojovníka za nový „československý“ národ je už notoricky známý, jeho stáří i odchod z tohoto světa už ale méně. V roce 1916 byl dokonce odsouzen k trestu smrti.

Odsouzenec k smrti

Masarykův politický i filozofický odkaz je historicky velmi významný, první československý prezident byl ve své funkci sedmnáct let, prožil prakticky celý a bohužel krátký život naší první svobodné republiky. Stačilo ale málo a vůbec k tomu nemuselo dojít. Přesně před 109 lety, tedy 6. prosince 1916, byl ve Vídni v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti za velezradu. Trest už však nikdy vykonán nebyl vzhledem k rozpadu Rakousko-Uherska.

Se stářím bojoval statečně

Do funkce prezidenta byl zvolen celkem čtyřikrát, naposled 24. května 1934, a to i přes svůj špatný zdravotní stav. Zajímavé je, že po tomto svém zvolení se rozhodl sám přednést a vykonat slib prezidenta republiky, ačkoliv dříve tento slib přednášel předseda Poslanecké sněmovny. Masaryk, který už tehdy skoro neviděl, ale trval na tom, že celý slib odříká sám zpaměti. To se mu však ne zcela podařilo, v polovině se totiž zarazil a dle pamětníků pokračoval až když mu napověděli další text. I přesto je ale patrné, že se svým stářím a zdravotním stavem bojoval statečně.

Nakonec se vzdal funkce

S přibývajícím časem se však Masarykův zdravotní stav stále zhoršoval. Měl ochromenou pravou ruku, nemohl proto ani cvičit, ani jezdit na koni a už ho trápilo i úřadování. Funkci prezidenta už vykonávat nechtěl a svůj osud směřoval k rezignaci. Vhodná doba nastala 14. prosince 1935, kdy nakonec abdikoval. Své poslední veřejné vystoupení a ovace publika si užil 4. července 1937 na zaplněném stadionu na Strahově.

Smrt přišla záhy

Už počátkem roku 1937 totiž onemocněl a jeho zdravotní stav se nelepšil. V červenci na Strahově stál už před svým lidem stařičký a nemocný prezident. Jeho stav se ale dále zhoršoval. Zanedlouho potom, 13. září 1937 už byl natolik vážný, že u něj bylo několik lékařů, ale ani ti už tatíčkovi Masarykovi nedokázali pomoc. Svůj boj prezident prohrál 14. září 1937 ve 3 hodiny a 29 minut.

Velkolepý pohřeb

Státní pohřeb se konal v úterý 21. září 1937 za zvuku Svatováclavského chorálu a končil po více jak devíti hodinách Otčenášem a uložením do hrobu na hřbitově v Lánech. Pohřební řeč měl František Urbánek, kazatel Jednoty českobratrské, který byl Masarykovým přítelem. Ještě předtím bylo ale Masarykovo tělo nabalzamováno a byla rovněž provedena pitva. Jako příčina smrti byla uvedena hnisavá bronchopneumonie pravého dolního laloku plicního a oboustranná hypostáze plicní. Hned dalšího dne bylo jeho tělo vystaveno na lánském zámku, kde se s ním za 24 hodin přišlo rozloučit na 60 tisíc lidí. Večer 17. září byla rakev uzavřena a ostatky převezeny na Pražský hrad, kde začal oficiální státní pohřeb. Tak skončil nejen život jednoho z „největších“ Čechů, ale i celá historická epocha, kterou vystřídal nástup fašismu a později komunismu. Zdroj: HERBEN, Jan. T. G. Masaryk - Život a dílo presidenta Osvoboditele KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé

Před 109 lety byl T. G. Masaryk odsouzen k trestu smrti

Expartnerka Jaromíra Jágra se dnes topí v luxusu: Nicol Lenertová je stále krásná a velmi bohatá

Národní hrdinka zaskočila Slováky. Ne, nejsem šťastná, přiznala Vlhová v televizi

Babiše ostře odmítli, prezidentovi tleskali. Tak si sedláci vybírali Farmu roku

Leoš Mareš je vzorem, píší osobnosti. S Hezuckým byl do posledních chvil

Nová předpověď na přelom roku mění všechny dosavadní předpoklady meteorologů. Čeká nás pravý opak